01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Aktivní dialog s občany

Právo občanů ovlivňovat dění kolem sebe a spolurozhodovat o životě ve svých obcích a městech je obecně proklamováno. A to zvláště s blížícím se přijetím České republiky do Evropské unie. V praxi je ovšem naplnění participačního principu komplikovanější. Jak tento problém řeší radnice Zdravých měst?...

Právo občanů ovlivňovat dění kolem sebe a spolurozhodovat o životě ve svých obcích a městech je obecně proklamováno. A to zvláště s blížícím se přijetím České republiky do Evropské unie. V praxi je ovšem naplnění participačního principu komplikovanější. Jak tento problém řeší radnice Zdravých měst?

Projekt Zdravé město má jistou výhodu. Do ČR vstoupil jako celosvětový projekt s propracovanou metodikou a vymezenými prioritami. Jednou z nich je zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Česká Zdravá města tuto prioritu akceptují. Aktivní spolupráce veřejnosti s radnicemi je patrná již při tvorbě Plánu zdraví a kvality života. Jde o plán komunitní, což napovídá, v jakém prostředí vzniká. Na jeho definitivní podobě se podílejí politici, občané, zástupci místních neziskových organizací i odborní partneři.

Otevřenost radnice je jen jednou stranou mince. Druhou je důvěra veřejnosti a zájem občanů o spoluúčast na rozhodování. Zdravá města cíleně usilují o to, aby se veřejnost na rozhodování o klíčových problémech i věcech každodenního života aktivně podílela. Tento přístup je základem dlouhodobého projektu Zdravého města Vsetína s názvem Vsetín - město k životu. Projekt, který počátkem 90. let iniciovala radnice města a její partnerská organizace ALCEDO - dům dětí a mládeže, si klade za cíl především vytvoření partnerství mezi občany a radnicí, rozvíjení aktivního dialogu s občany a občanskými organizacemi a také přijetí deklarace o trvale udržitelném rozvoji města po roce 2000. Díky dlouhodobé existenci projektu má dnes Vsetín komplexní systém participace občanů, který je inspirujícím příkladem pro další města.

V mnoha Zdravých městech se pravidelně konají průzkumy veřejného mínění nebo literární či výtvarné soutěže zaměřené na to, co se lidem ve městě líbí a co by si naopak přáli změnit. V Brně se veřejnost významně podílela na sestavování dokumentu Profil zdraví města Brna. "Spolupráce s obyvateli města na přípravě dokumentu byla velice důležitá. Pokusili jsme se v něm zmapovat vlivy, které působí na zdraví obyvatel. Zajímaly nás nejen statistické údaje o stavu ovzduší, vody, o dopravní nehodovosti, zdravotním stavu obyvatel, ale také názory brněnské veřejnosti. V rozsáhlé anketě jsme se Brňanů ptali, jak žijí, co by ve městě chtěli změnit, co k tomu potřebují od radnice a co jsou ochotni udělat sami atd. Výsledky ankety byly velice podnětné, iniciovaly vznik řady samostatných projektů," uvedla Mgr. Ivana Draholová, koordinátorka projektu Brno - Zdravé město.

Průzkumy veřejného mínění v loňském roce probíhaly i ve městech Litoměřice, Valašské Meziříčí, Vsetín, Chrudim a dalších.

Na výsledky anket navazují setkání politiků s obyvateli města, kde se diskutuje o možnostech realizace námětů občanů. Loni byly nejdiskutovanějšími tématy čistota města, kriminalita, soužití s menšinami a jiné.

Plán sociálních služeb

Další typ projektu, do jehož realizace se zapojila veřejnost, odstartoval loni na podzim v Třebíči. Zastupitelstvo Třebíče tehdy podpořilo účast města v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí, který se zabývá rozvojem sociálních služeb ve městech a regionech. "Projekt komunitního plánování je úzce propojen s Plánem zdraví a kvality života. Chceme, aby sociální služby již nebyly plánovány "od stolu", ale aby se do procesu zapojili občané, kteří se v tíživé sociální situaci nacházejí. Cílem je vytvoření komunitního plánu, tedy "živého" dokumentu, který zohlední skutečné potřeby obyvatel v oblasti sociálních služeb. Na jeho sestavení se bude podílet široká veřejnost, městský úřad i poskytovatelé sociálních služeb.Výsledkem společného partnerství bude Plán sociálních služeb, který zahrne potřeby různých skupin obyvatel - seniorů, zdravotně postižených a dalších," vysvětlila nám PhDr. Jindra Stříbrská, koordinátorka Projektu Zdravé město Třebíč.

V současné době odbor sociálních služeb městského úřadu připravil zpracování základní analýzy stavu služeb ve městě, včetně sociálně-demografické analýzy. Kancelář Zdravé město ve spolupráci se sociální komisí rady města sestavila pracovní skupinu, kterou tvoří zástupci radnice, oblastní charity, okresního ústavu sociálních služeb, senioři a rodiče postižených dětí.

Plánovací akce

Ve Zdravých městech probíhají i krátkodobé plánovací akce s účastí veřejnosti - například plánovací víkend k oživení židovského města v Boskovicích, veřejné jednání komise Rady města Kroměříže o vytvoření vnitřního a vnějšího dopravního okruhu nebo výstava spojená s veřejnou anketou a diskusí s odborníky v Orlové.

V létě roku 2000 se radnice v Orlové pokusila zjistit názor veřejnosti na řešení problému parkování osobních automobilů na městském sídlišti. "Studenti architektury ze švýcarského města Wintherthuru spolu se svými profesory zpracovali studie a návrhy projektu, které společně s maketami vystavili v Orlové. Na výstavě se občané mohli seznámit "s pohledem odjinud" a zkonfrontovat jej s vlastním názorem na možnou změnu. V anketě pak uvedli, jaké problémy a které oblasti svého života vidí jako nejpalčivější. Mohli diskutovat jak přímo s autory návrhů, tak s odborníky z města. Výsledkem bylo potvrzení záměru města vybudovat parkovací objekt.V roce 2002 byla zahájena stavba, která by měla být dokončena v letošním roce. Je to výsledek dlouholeté spolupráce mezi naším městem a švýcarským Illnau- Effretikon," informovala nás místostarostka města Orlová Marie Pustelníková.

Markéta Židlická

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down