Územní plán Blanský LES Zahrnuje malé obce

Územní plán VÚC Blanský les se zabývá vývojem území stejnojmenné chráněné krajinné oblasti (CHKO) rozšířené o celé katastry obcí dotčené hranicí této CHKO, tedy regionem o celkové rozloze 278,98 km². Navrhované období bylo stanoveno do roku 2015, přičemž územní plán obsahuje výhledové návrhy a rezervní plochy pro rozvoj po tomto časovém horizontu. Jeho součástí je rovněž grafická příloha - výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 a hlavní výkres v měřítku 1 : 25 000, dále mapové vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský a lesní půdní fond, znázornění ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a doprovodné kartogramy.

Obyvatelstvo a struktura osídlení

Rámcová koncepce počítá s tím, že osnovu dalšího vývoje bude tvořit relativně stabilní struktura založená na opěrných centrech osídlení, nosném komunikačním systému a do určité míry i na nadřazených systémech další technické infrastruktury, například plynovodů Lhenice - Smědeč - Chvalšiny - Křenov - Vyšný a České Budějovice - Boršov - Křemže.

Obyvatelstvo, ekonomické, obslužné a sociální aktivity se budou nadále koncentrovat v hospodářsky nejvíce vyvinuté jihovýchodní části regionu v urbanizační ose mezi Kájovem, periferií Českého Krumlova, Zlatou Korunou a Křemží.

Křemže společně s Holubovem, Chlumem a Mříčím budou plnit funkci základních center sídelní struktury, Brloh, Chvalšiny, Kájov a Zlatá Koruna funkci center osídlení lokálního významu. Další vývoj VÚC bude ovlivňovat i správní centrum Český Krumlov, i když jsou do něj zahrnuty jen jeho severní čtvrti Nádražní předměstí, Domoradice, Nové Dobrkovice a Vyšný.

Rozvojové sídliště Domoradice bude i výhledově ovlivňovat populační vývoj v tomto území. Významný přírůstek obyvatel v 90. letech vykázaly obce Srnín, Chvalšiny, Holubov, Křemže a Záboří na Českokrumlovsku, k největším úbytkům naopak došlo na Českobudějovicku v Jankově (migrací) a v Habří (přirozenou měnou). Obyvatelstvo v regionu sice zestárlo a výhledový populační potenciál se zhoršil, ale ve srovnání s celkově špatnou demografickou situací ČR nejde o výrazné změny.

Územní plán předpokládá, že počet trvale bydlících obyvatel VÚC se do roku 2015 mírně zvýší na 13,6 tisíce, přičemž nejprogresívnější bude v českokrumlovské části, kde dosáhne 12,5 tisíce. Naopak v českobudějovickém a prachatickém subregionu se mírně sníží na 850, respektive 250 osob.

Bydlení a bytová výstavba

Migraci obyvatelstva ve prospěch VÚC bude ovlivňovat především možnost bydlení a pracovního uplatnění. Do roku 2015 se uvažuje o výstavbě 695 bytů, z toho 670 v části bývalého okresu Český Krumlov. Hlavní objem tvoří dostavba stávajícího domoradického sídliště bytovými domy a rodinnými domky ve Vyšném (zhruba 500 bytů). V ostatních obcích CHKO Blanský les budou nové bytové jednotky získávány téměř výhradně individuální výstavbou rodinných domů. Z Prachaticka do CHKO patří jen populačně menší části obcí s převažující rekreační funkcí, kde bude výstavba trvalých objektů pro bydlení minimální. V obcích s příznivým životním prostředím, s infrastrukturou na vyšší úrovni a možností pravidelné dojížďky do větších měst se počet bytů může zvýšit rekolaudací stávajících rekreačních objektů.

Holašovice, BRLOH

Holašovice na Českobudějovicku představují sídlo s obytnou a zemědělskou funkcí a zejména památkovou rezervaci s dochovaným souborem lidové architektury zařazeným od roku 1999 na seznam světového kulturního dědictví Unesco. Územní plán rozvíjí obytnou funkci na severovýchodním okraji sídla, s rozšířením zemědělské farmy naopak nepočítá. S ohledem na architektonické hodnoty obce je nezbytné její pohledové odclonění a bezproblémové hygienické zabezpečení. V centrální části se navrhuje posílit obslužná zařízení turistického ruchu a zřídit muzeum lidové architektury. Počet trvale bydlících obyvatel by měl nadále stagnovat na úrovni asi 130 osob.

Brloh na Českokrumlovsku je sídlo s funkcí obytnou, zemědělskou a průmyslovou a s výrazným historickým jádrem. Konfigurace terénu umožňuje rozvoj obytných ploch jen na západním a jihozápadním okraji obce, kde je potřebné doplnit občanskou vybavenost. Problémem zůstává dopravní řešení, kde územní plán původně navrhoval nový průtah silnice II/43 z Českých Budějovic do Prachatic. Do koridoru přeložky však byla postavena provozovna firmy Salzer a navíc podle územního systému ekologické stability plní Brložský potok funkci lokálního biokoridoru. Doporučuje se proto ponechat současný průtah obcí a nově řešit úsek na jižním okraji sídla, kde silnice III/1436 musí překonávat značné výškové rozdíly. Celkový počet obyvatel Brlohu by se měl do roku 2010 pohybovat kolem 1 tisíce, poté, s ohledem na možnosti bytové výstavby, je reálný nárůst na 1,1 tisíce osob v roce 2015.

Holubov, Chvalšiny, Kájov

Holubov plní výraznou funkci obytnou, průmyslovou i rekreační. Je totiž východiskem turistických tras na Kleť, k hradní zřícenině Dívčí kámen, ke keltskému oppidu Třísov a disponuje zařízeními cestovního ruchu. Urbanisticky nejhodnotnější částí zůstává oválná náves se zachovalými památkami vesnické architektury. Pro obytnou výstavbu vymezuje územní plán plochy směrem ke kartonážce Artypa a sportovišti a menší proluky ve stávající zástavbě. Artypa, s. r. o., v současnosti využívá stísněné prostory v údolí Křemžského potoka, proto je připravena územní rezerva mezi ním a silnicí III/1439 za podmínky zachování lokálního biokoridoru. Počítá se rovněž s rozšířením nabídky turistických služeb, avšak využití tábořiště Podhradský jako autocampu je z hlediska ochrany přírody nepřípustné. Počet obyvatel by měl do roku 2010 stagnovat na úrovni 900 osob, v návrhovém časovém horizontu je reálné mírné zvýšení na 950.

Chvalšiny jsou obec s obytnou funkcí a pracovními příležitostmi v zemědělství, živnostenských provozech, kamenolomu Zrcadlová huť, psychiatrické léčebně Červený Dvůr a lesní školce. Cenný komplex léčebny, zámek s parkem, se výhledově navrhuje využít i pro cestovní ruch. V souladu s územním plánem se bude nová obytná výstavba koncentrovat na jihozápadě a severozápadě sídla, v jihovýchodním sektoru je však třeba zachovat původní urbanistickou strukturu. Chvalšiny jsou totiž od roku 1990 vyhlášeny za městskou památkovou zónu. V dopravě byl původně prosazován severní obchvat silnice II/166. Tato varianta se v současnosti opouští a modernizuje se současný průtah obcí s cílem přimět projíždějící turisty k zastavení a návštěvě historických a turistických atraktivit. V navrhovaném roce 2015 by ve Chvalšinách mělo trvale bydlet 1150 osob, tj. stejně jako dnes.

Kájov, sídlo s funkcí obytnou i výrobní, byl v minulosti střediskem odštěpného závodu Státní statky, později Agrokombinátu Šumava. To ovlivnilo i bytovou výstavbu, kterou je třeba doplnit v oblasti občanské vybavenosti a služeb. Se zařízeními cestovního ruchu a sportu (hotel, motorest, stravovací zařízení, hřiště aj.) se počítá poblíž páteřní komunikace I/39 vedoucí k lipenské vodní nádrži. Kájov vzhledem ke své poloze na trati č. 194 spojující České Budějovice s Volary a Novým Údolím bude i nadále figurovat jako centrum nakládky a vykládky pro zázemí Českého Krumlova.Tato atraktivní poloha spolu s příznivým rozložením funkčních ploch jsou předpokladem prosperity a udržení počtu trvale bydlících obyvatel na úrovni 1,2 tisíce osob i v roce 2015.

Křemže, Zlatá Koruna

Křemže má funkci obytnou a zároveň je obslužně rekreačním centrem bez výrobních aktivit. Ty se koncentrují v sousedním Chlumu a Mříči, kam směřuje návrh dalších výrobních ploch a dopravních služeb při železniční trati č.194. Sportovní zařízení letní rekreace jsou situována ke Křemžskému rybníku a do údolní nivy, kterou je nutno respektovat jakožto prvek ekologické stability. Zároveň je smyslem územního plánu nepřipustit další výstavbu chat a vyřešit čištění odpadních vod a kanalizaci. Počet trvale bydlících obyvatel celé Křemže bude stále oscilovat kolem 2,5 tisíce.

Zlatá Koruna má také funkci obytnou, rekreační a obslužnou. Pracovní příležitosti ve výrobě zcela chybí, tento nedostatek je však eliminován intenzívní vyjížďkou do Českého Krumlova a do Českých Budějovic. Cisterciácký klášter vytváří s obcí celek mimořádného historického významu, kde hledisko památkové ochrany musí být při realizaci stavebních záměrů prvořadé. Územní plán proto navrhuje využívat historické prostory klášterních budov pro nadlokální zájmy kultury, výstav a knihoven. S Novou Korunou se počítá jako s rozvojovou obytnou zónou. Bude nutno zamezit výstavbě zahrádkových kolonií v proluce mezi Novou a Zlatou Korunou a zcela vyloučit výstavbu v exponovaných lokalitách nad řekou. Dalším problémem, který územní plán řeší, je vodáctví vyžadující zkulturnění, vybavení inženýrskými sítěmi a regulaci návštěvnosti. Počet obyvatel Zlaté Koruny by se i nadále měl pohybovat kolem 600 osob.

Rekreace a cestovní ruch

Řešené území se vyznačuje četnými přírodními a kulturními památkami. Je proto logicky atraktivní pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci a cestovní ruch. Mezi vyhledávané přírodní lokality, které územní plán zvlášť ochraňuje, patří národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, přírodní rezervace Bořinka, Dívčí kámen, Dobročkovské a Holubovské hadce, Jaronínská bučina, Kleť, Vysoká Běta, Malá skála a Ptačí stěna, přírodní památky Kalamandra, Šimečkova stráň, Horní luka a Mokřad u Borského rybníka.

Ochrana kulturně historických hodnot se týká vyhledávané městské památkové zóny Chvalšiny, vesnických památkových rezervací Holašovice, Vodice a Záboří, vesnických památkových zón, Dobčice, Lipanovice, Třešňový Újezdec a archeologických lokalit v Čakovci, Holašovicích, Lipanovicích, Třísově a Záboří.

Územní plán pokládá rekreaci a cestovní ruch za významnou rozvojovou funkční složku, která by měla přispět ke stabilizaci venkovského osídlení, znamenat ekonomický přínos, ovšem za dodržení zásad ochrany přírody a krajiny. Přikročí se proto k regulaci kapacit objektů individuální rekreace, pro niž se budou využívat především trvale neobývané stávající budovy. Výstavbu chat je třeba považovat za ukončenou. K perspektivním formám rekreace patří agroturistika v kombinaci s hipoturistikou a cykloturistikou. Připravovaný Statut Vltavy reagující na povodňovou situaci stanoví i regulativy pro vodácké aktivity.

Územní plán počítá s rekreací zhruba 14 tisíc osob denně, z toho 7,5 tisíce v pobytové a 6,5 tisíce v pasantní formě. S ohledem na specifika jednotlivých částí regionu se vyčleňují pro cestovní ruch subregiony Povltaví (asi 200 ha), Křemžská kotlina (asi 3900 ha) a centrální Vrchovina Blanského lesa (zhruba 22 900 ha). V posledně jmenovaném subregionu má dojít k nejvyššímu nárůstu ubytovacích kapacit na 2800, v Povltaví s hlavním střediskem cestovního ruchu ve Zlaté Koruně bude cílový stav činit 1450 a v Křemžské kotlině s centrem Křemže - Holubov dosáhne 3250 lůžek.

Ekonomická základna a veřejně prospěšné stavby

Ve vodním hospodářství územní plán vylučuje úpravy koryt vodních toků, jejichž důsledkem je zrychlení odtoku vody z území, snížení akumulační schopnosti a vznik povodňových situací. Naopak povrchový odtok bude zpomalován akumulací vody v malých vodních nádržích rybničního typu, eventuálně v mokřadech. Revitalizace se dotkne Křemžského (Brložského), Chmelenského, Chvalšinského, Janského, Lhoteckého, Lazeckého, Vadkovského, Střemilského, Kájovského potoka, Borové, Olešnice, Struhynky a jejich povodí. I když většina rybníků bude i nadále využívána hospodářsky, v případě Křemžského a Brložského rybníka bude preferována rekreace.

Uvedené revitalizační akce jsou zahrnuty mezi veřejně prospěšné stavby a akce. Mezi ně dále patří dvě rybniční nádrže u Dobročkova, menší rybniční nádrže na Olešnici, na Janském potoce a Lhoteckém potoce, dva až tři rybníky na Křemžském potoce mezi Brlohem a ústím Olešnice, nádrž nad Přísečnou aj. Nebezpečné přívalové srážkové vody z průmyslového areálu v Domoradicích by měla zachytit retenční vodní nádrž nad Přísečnou. Kanalizace a čistírny odpadních vod, včetně dočišťovacích stabilizačních nádrží rybničního typu vzniknou v Holašovicích, Holubově, Zlaté Koruně, Přísečné Nové Vsi, Smědči, Borové, Chmelné, Stupné, Chlumečku, Krasetíně, Třísově, Křenově, Jankově, Záboří, Kvítkovicích a dalších obcích.

V zemědělství se počítá s větším propojením s agroturistikou, dále s podporou malých a středních rodinných farem a s využitím neobsazených areálů pro přidružené a doplňkové výroby při dodržení platných hygienických norem. Zcela vyloučeny jsou meliorační práce.

V souladu s územním plánem se bude postupně omezovat těžba stavebního kamene na ložiscích Chvalšiny - Zrcadlová huť a Plešovice - Holubov, kde se dále prosazuje tzv. kompromisní varianta těžby, tj. postupné zahloubení lomu pod kótu 527 m n. m. S těžbou grafitu se nadále počítá ve výhradním ložisku Lazec a karbonátů pro zemědělské účely v ložisku Vyšný - Slavkov. S těžbou živcových surovin ve Chvalšinách se zatím neuvažuje. Podstatně by se měl zvýšit podíl přepravovaných vytěžených surovin po železnici.

JAN KOKTA