REORGANIZACE ARMÁDY SE DOTKNE DESÍTEK OBCÍ

V letech 2003 až 2009 by měla proběhnout dislokace Armády ČR. Jedná se o rozhodnutí, ke kterému se přistupuje po velkých úvahách. Vychází se přitom z vojensko-odborných a ekonomických hledisek. Budoucí armáda bude početně menší, schopnější a plně profesionální. Bude též daleko modernější - co se týče vyzbrojení, vybavení i péče o lidi. "V současné době jsme dislokováni zhruba ve 180 posádkách a dislokačních místech. Očekává se, že armáda bude mít napříště 78 posádek a dislokačních míst. To znamená, že ve 30 posádkách budou vojska a eventuálně nějaké úřady a ve 48 dislokačních místech pouze úřadovny nebo nějaké technické prostředky. Snížení počtu posádek je veřejná informace. Poskytli jsme ji i prostřednictvím internetových stránek. Je důležité, aby lidé tuto skutečnost znali a dokázali na ni zareagovat," řekla nám mluvčí týmu pro reformu ozbrojených sil Ministerstva obrany Drahomíra Nová.

Kolik civilních zaměstnanců přijde o práci?

Jak dále uvedla, úkolem bylo na základě zadání připravit strukturu armády - kdo by měl tvořit obranné síly, jak by měly být vybavené, jaké úkoly se od nich očekávají a kde budou dislokovány. "S tím souvisí i počet lidí, které jsme schopni z rozpočtu zaplatit. Po složitých výpočtech jsme dospěli k závěru, že armáda bude mít 35 tisíc vojenských profesionálů a maximálně 10 tisíc občanských zaměstnanců. Pokud jde o civilní zaměstnance, je to dost složitý problém. V současné době jich v ozbrojených silách pracuje 24 tisíc. Do konce roku 2006 jich z armády bude muset odejít 14 tisíc. Víme, kdy a kterých útvarů se tato reorganizace dotkne. Ministr obrany považuje propouštění občanských zaměstnanců za zásadní a citlivou záležitost, které věnuje mimořádnou pozornost. Přijal netradiční opatření - jeho náměstkyně pro personalistiku stojí v čele týmu, který má na starosti opouštění posádek a sociální programy, zaměřené na pomoc propouštěným občanským zaměstnancům. To je její základní a hlavní povinnost," pokračovala Drahomíra Nová.

Existují dva týmy - vnitroresortní a meziresortní. S ministerstvy práce a sociálních věcí, vnitra, průmyslu a obchodu a s dalšími složkami bude pro propouštěné lidi zpracován soubor sociálních programů na zmírnění negativních dopadů. Je vytvořen mobilní tým, který bude jezdit po jednotlivých místech a pomáhat s uplatněním civilních zaměstnanců na trhu práce.

"Jeden nebo dva programy se týkají finančního zvýhodnění civilních zaměstnanců, kteří armádu opustí. Jsou dvě možnosti. V současné době je to odstupné až do výše osminásobku průměrného platu podle odsloužených let v resortu obrany. Nad výši těchto nároků bude možné, aby tito zaměstnanci dostali k odstupnému ještě 0,75násobek průměrného platu. Dále se všem civilním zaměstnancům umožní rekvalifikace. Na tu měli doposud nárok pouze vojáci z povolání. Občanští pracovníci také budou moci odejít nebo rozvázat pracovní poměr s vojenskou správou ještě před koncem vypršení lhůty. Pokud si najdou práci dříve, pak rovněž rozváží pracovní poměr z organizačních důvodů, a tím pádem mohou získat plné odstupné. Další sociální program se týká spolupráce s personálními agenturami, které zprostředkovávají zaměstnání ve spolupráci s orgány veřejné správy. Takže soubor opatření vůči občanským zaměstnancům je nadstandardní," vysvětlovala mluvčí týmu pro reformu ozbrojených sil Ministerstva obrany Drahomíra Nová.

Která města například opustí?

Jak na připravovaný odchod armády reagují města a obce, kterých se to týká?

"Když vláda 13. listopadu 2002 schválila koncepci, hned druhý den jsme pozvali zástupce asi 30 obcí, ze kterých armáda natrvalo odejde. Na setkání jsme slyšeli, ať to bylo velké či malé město, že každého se to nějakým způsobem dotkne. Osobně si myslím, že největší problémy budou mít města, kde armáda tvoří podstatnou část obyvatelstva. Jde například o Strašice na Rokycansku, kde je velké zastoupení ozbrojených sil. Navíc tamní kasárenský blok má s městem společnou kotelnu. Velkou část obyvatelstva tvoří vojáci z povolání i občanští zaměstnanci. Armáda opustí Strašice v roce 2006. Na Moravě je jednou z takových tradičních posádek Kroměříž. Sídlí tam velitelství jedné naší mechanizované brigády. S městem je spjat i velice populární mezinárodní festival vojenských dechových hudeb. Odcházíme i z Hodonína. Lidé nám říkali, jak můžeme zrušit posádku, když se zpívá: "V Hodoníně za vojáčka mě vzali..." Opouštíme rovněž Janovice nad Úhlavou, veliký areál, který byl zčásti zrekonstruován. Vojensko-odborné hledisko spočívá v tom, že potřebujeme umístit co nejvíce útvarů co nejblíže k výcvikovým prostorům. Dnes přejíždějí polovinu republiky, aby si mohly zacvičit. Některé posádky se zvětší z dvaceti, padesáti nebo sta lidí třeba na dva tisíce. Například z vojenského výcvikového prostoru Hradiště bude velká základna pozemních sil v Podbořanech na Lounsku," uvedla Drahomíra Nová.

Co se stane s majetkem a pozemky?

V současné době platí zákon č. 219 z roku 2000, podle kterého mohou (omezeně) noví nabyvatelé - obce - nakládat s tímto majetkem. Využívají jej pro humanitární účely, zdravotnictví a podobně. Nyní je již připraven návrh nového zákona, který se týká převodu armádního majetku na územní samosprávné celky. Ten by se měl uskutečnit formou darovacích smluv. Nabytý majetek bude možné využívat i komerčním způsobem - například na podporu podnikání, rozvoje regionů apod.

"Myslíme si, že by to bylo velice potřebné a prospěšné. I když na druhé straně chápeme, že ne všechen majetek budou obce chtít. Jsou také věci a stavby, které pravděpodobně nebude možné předat. V takovém případě armáda počítá s tím, že by musela přistoupit k likvidaci polorozbořených objektů, nebo místo sanovat a rekultivovat. Peníze na tuto reformu nebudou sloužit jen na vybudování nové armády, ale musí se využít i na to, aby po nás nezůstala poušť nebo nevyužité vesnice.Ve skladech máme mnoho nepotřebné munice a zásob, nadbytečné množství techniky, kterou nebudeme potřebovat. Toho všeho se bude muset armáda nějakým způsobem zbavit a na likvidaci vyčlenit určité peníze," řekla na závěr Drahomíra Nová.

KAREL ŽÍTEK