Město Zlín je odhodláno letos zahájit rozsáhlou regeneraci sídliště Bartošova čtvrť - i bez ohledu na to, zda na svůj projekt obdrží ze Státního fondu rozvoje bydlení podporu, či nikoliv. Na přípravě projektu se výrazně podíleli sami obyvatelé tohoto nejstaršího panelového sídliště ve městě.
"Pod pojmem regenerace sídliště rozhodně nemáme na mysli pouhou opravu fasád, výměnu oken či zateplování plátů budov. Regenerace pro naše město představuje zásadní změnu životního prostředí - rozšíření veřejné zeleně, vyřešení parkování vozidel, nová hřiště pro děti, parky pro seniory, páteřní cyklostezky, zlepšení dopravy a dopravní obslužnosti," vysvětluje tisková mluvčí Magistrátu města Zlín Dana Daňová. Jako příklad přitom uvádí chystanou proměnu sídliště Bartošova čtvrť.
I PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Bartošova čtvrť je vůbec prvním panelovým sídlištěm, které bylo ve Zlíně postaveno. Budovalo se od 50. let minulého století až do let sedmdesátých, takže dnes v něm žije většinou v maximálně šestipodlažních panelových domech takřka pět tisíc obyvatel převážně důchodového věku.
Vedení města se pro regeneraci Bartošovy čtvrti rozhodlo nejen proto, že sídliště svým řešením už neodpovídá požadavkům na moderní způsob bydlení. Ale i kvůli tomu, že tam bylo nutné zajistit protipovodňová opatření, neboť sídliště leží v záplavové oblasti řeky Dřevnice. Při přípravě regenerace Bartošovy čtvrti byly využity i zkušenosti se zapojováním občanů do obdobného projektu oživení největšího sídliště ve Zlíně - Jižní Svahy, kde žije téměř 30 tisíc obyvatel.
PARTNEŘI Z NIZOZEMÍ
Právě fakt, že na projektu regenerace se od počátku podíleli sami obyvatelé sídliště Bartošova čtvrť, tisková mluvčí vyzvedává především. "Oni byli těmi, kdo určovali, měnili a posouvali záměry magistrátu a architekta Pavla Šišky do konečné podoby, jež byla jimi přijata na závěrečném veřejném projednání loni 12. prosince," poznamenává Dana Daňová. "Celkem došlo ke třem veřejným projednáváním. Na druhém z nich byly ustaveny tři pracovní skupiny, které se posléze zredukovaly na dvě. V nich byli zastoupeni především obyvatelé sídliště, jichž se tam sešly čtyři desítky, zatímco úředníci z magistrátu tam představovali odborné garanty. Činnost obou skupin metodicky řídilo české občanské sdružení Agora Central Europe," dodává mluvčí. Pří přípravě veřejných projednávání Zlínu pomohli i kolegové z partnerského nizozemského města Groningen. Asociace nizozemských municipalit (VNG) věnovala zhruba 11 tisíc eur na krytí nákladů spojených s poradenstvím, veřejným projednáváním, studijními pobyty apod.
Díky zapojení občanů do přípravy projektu došlo ke shodě investora a obyvatel sídliště například u nového umístění některých zastávek městské hromadné dopravy i u četnosti jednotlivých spojů. Podobně bylo možné bezkonfliktně změnit některé místní komunikace na jednosměrné a sídliště celkově zklidnit. Podle připomínek občanů v sídlišti vznikne společensko-oddechové centrum s kavárničkou a cukrárnou, stejně jako bude postavena nová lávka umožňující bezpečný přechod nad frekventovanou komunikací mezi Bartošovou čtvrtí a sousedním sídlištěm Obeciny. Po dohodě s občany má být vyřešeno také parkování, výstavba nových garáží, protipovodňová opatření apod.
PRVNÍCH OSM MILIÓNŮ PŘIPRAVENO
Celkové náklady na regeneraci sídliště Bartošova čtvrť se mají pohybovat kolem 30 miliónů korun. Pro letošní rok je v městském rozpočtu na tento účel připraveno osm miliónů na městskou zeleň a dopravní opatření. Magistrát ovšem počítá s tím, že až 70 procent celkových nákladů by měla pokrýt podpora ze Státního fondu rozvoje bydlení. Tu zatím město závazně zajištěnu nemá, nicméně Dana Daňová jednoznačně tvrdí, že první část projektu bude letos realizována i bez ohledu na to, zda Zlín dotaci skutečně obdrží. "Pokud podporu získáme, budou se prioritně řešit protipovodňová zabezpečovací opatření, především rekonstrukce kanalizačních sítí," upřesnila mluvčí. Konečnou podobu projektu i jeho etapizaci určí únorové jednání zastupitelstva města.
"Asi v silách žádného města není financovat regeneraci sídlišť, tedy celého sídlištního prostoru, pouze z vlastních zdrojů," konstatuje Dana Daňová. "V tomto smyslu je pomoc státu nezastupitelná. Snad jedinou výtku máme ke způsobu, jakým jsou peníze ze státního fondu do městského rozpočtu uvolňovány. Podpora totiž obvykle přichází až v samotném závěru roku s podmínkou jejího okamžitého proinvestování," dodala Dana Daňová.
- rš -
|