Odpovědnost zůstane vždy na starostech

Jaký úkoly čekají Správu státních hmotných rezerv při různých krizích?

Správa má tři hlavní úkoly. Zaprvé v rámci celé republiky koordinuje hospodářská opatření pro krizové stavy. Navrhujeme způsob, jakým se stát bude připravovat na řešení možných krizových situací po stránce zdrojové, což jsou věcné prostředky a služby nezbytné k řešení konkrétní krizové situace. Věcným zdrojem chápeme nejen například cisternu na vodu, ochranné pomůcky nebo různé desinfekční prostředky, ale i přepravní, ubytovací a stravovací kapacity. Připravujeme zákony a vyhlášky pro to, aby všechny orgány krizového řízení měly k dispozici vše potřebné pro zvládnutí krize.

Vydáváme metodické pomůcky, zajišťujeme pro pracovníky v oblasti krizového řízení různá školení a pravidelné pracovní porady s cílem navzájem si vyměnit zkušenosti a poznatky. Snažíme se, aby zaměstnanci ve státním i ve veřejném sektoru byli dobře připravení na řešení složitých situací v případě krizí.

Druhým úkolem našeho úřadu je zabezpečení státních hmotných rezerv, neboli strategických zásob státu. Tato činnost zahrnuje vše od pořízení až po jejich vyřazení v případě, že bude rozhodnuto o jejich dalším neupotřebení. Takto zajišťujeme skladování ropy a ropných produktů, obilí, masa, cukru a mnoho dalších komodit v takovém objemu, aby to stačilo pro potřeby státu v případě problémů s dovozem zdrojů. Skladujeme i materiál a techniku, kterou lze použit ihned k provizornímu řešení následků krizových situací. Při letošních povodních to byly zejména mostní konstrukce, ale i vysoce výkonná čerpadla nebo protipovodňové stěny a vysoušeče.

Třetí úkol se týká ropné bezpečnosti. Jde o to, aby v případě ropných krizí mohl stát zajistit nezbytnou produkci a chod hospodářství. Tento úkol naše republika zajišťuje s dalšími státy v rámci Mezinárodní energetické agentury.

Jak pomáháte obcím?

Do konce roku 2002 jsme spolupracovali zejména s okresními úřady. Po jejich zániku řada povinností přechází od začátku roku i na obce. Jsme připraveni pracovníkům obce poskytnout maximální pomoc. Již nyní připravujeme metodické pomůcky, protože jsme si vědomi toho, že zákony jsou někdy složité z hlediska svého výkladu. Je připraven celý systém školení a kursů, kde se mohou pracovníci obcí seznámit s celou problematikou zajišťování zdrojů a naučit se pracovat s informačními systémy, které jim práci ulehčí. Naším vzdělávacím systémem prošly stovky osob a jejich dobrou připravenost prověřily i loňské povodně. Jsme schopni i na "zakázku" připravit pro starosty školení, které jim pomůže lépe se orientovat v problematice plánování a zajišťování věcných zdrojů. V letošním roce připravujeme též cvičení, aby se pracovníci, kteří budou pak muset řešit krizi, mohli na simulovaných situacích připravit, aby nemuseli, když již voda teče do sklepů, tápat.

Co by měli zodpovědní pracovníci dělat?

Jedná se o materiální zdroje, věci, které jsou ve velkém rozsahu potřeba při krizových situacích. Pracovníci v obcích musejí být schopni rychle reagovat, potřebují rychle přepravit osoby, ubytovat je, sehnat cisterny na vodu. Jak to dokáží? Tím, že mají informace, kde se co nachází. Zákon dnes umožňuje tyto údaje od podnikatelské sféry získávat, takže pro to, aby skupina pracovníků byla schopna zvládnout krizi na území obce, jsme připravili informační systém ARGIS. Funguje přes internet. A zcela zásadním způsobem urychluje hledání jakýkoliv zdrojů. To znamená, že komunikace je velmi jednoduchá a program zvládne pracovník, který ovládá běžně počítač. S pomoci programu je možné nalézt převážnou většinu zdrojů, které je potřeba v krizové situaci.

Na koho se mají obce v krizových situacích obracet?

V systému poskytování věcných zdrojů je systém nastaven tak, že obce budou vyžadovat v prvé řadě podporu od kraje. Samozřejmě jsme schopni reagovat na požadavky i přímo, ale kraj bychom neměli obcházet. V případě, že by kraj nenašel na svém území řešení a zdroje na územích postižených povodní nebyly, může vyžádat pomoc ze státních hmotných rezerv nebo využijeme zdroje podnikatelské sféry na zbývajícím území díky údajům v informačním systému ARGIS. Jsme schopni následně kontaktovat ty správné osoby a na komerční bázi zdroje využívat.

Po zkušenostech s povodněmi v roce 1997 na Moravě jsme vytvořili tzv. zásoby pro humanitární pomoc, které na základě požadavků územních orgánů dopravíme na postižené území, a ulehčíme tak práci starostům při poskytování pomoci občanům, kteří jsou postiženi krizovou situací.

Jak tato pomoc vypadá?

Povinností starostů a hejtmanů je zabezpečit pomoc občanům, které dostala krizová situace do tísně - přišli o svůj osobní majetek a nemají možnost nebo ani peníze si rychle pořídit nezbytné prostředky k přežití. Při povodních jsme si všimli, že v první fázi krizové situace obec nebo kraj není schopen v řadě případů lidem rychle pomoci a postarat se o ty nejvíce postižené. Proto jsou připraveny v našich zařízeních soupravy a na požádání starosty nebo hejtmana jsme schopni okamžitě je poskytnout. V evakuačních střediscích, která jsou podporována hasičským záchranným sborem, se mohou postižení lidé soustředit a přečkat největší ohrožení.

S naší pomocí mohou počítat spíše lidé, kteří zůstávají u svého domu a sami se aktivně podílejí na odstraňování následků krize. Během krize je jasné, že starosta nemá dost lidí, kteří by byli schopni se o občany postarat. Takže zásoby pro humanitární pomoc tvoří pracovní oděvy, základní hygienické potřeby, potraviny na tři dny, obdobné, jaké používají naši vojáci při zahraničních misích. Lidé také dostanou pitnou vodu. Co se týče stravování, jsou prakticky tři dny soběstační a my předpokládáme, že za tu dobu již starostové nastartují systém, který postiženým zajistí stravu.

Jaké nové poznatky loňské povodně přinesly?

Na pracovních poradách jsme se všemi postiženými okresy získali spoustu poznatků. Co je nejvíce tížilo? Reakce starostů obcí byla velice různorodá. Jedni cítili odpovědnost za svoji obec. Bohužel neměli kolem sebe tým pracovníků a mnohdy se do této velmi složité práce vrhli sami. Samozřejmě nemohli uspět. Takovouto krizovou situaci může dobře zvládnout pouze tým lidí, kteří jsou alespoň trochu připraveni. Druzí - jak se říká - zmizeli, utekli. Ukazuje se také, že v obcích nejsou připraveni lidé, kteří by byli schopni takovéto krizové situace efektivně řešit. Každá krizová situace je jiná a my nevíme, co nás potká.

Když to vezmu z celospolečenského hlediska, krizové situace tady vždy byly, jsou a budou. Jsme si vědomi toho, že je starostové neřeší dnes a denně. Přijdou nečekaně a nárazově. Jsem přesvědčen, že každý starosta by si měl nalézt čas a skutečně v klidu si sednout a rozvážit, zda bude schopen novou situaci vyřešit. Starosta se má starat o občana, jeho zdraví, život a majetek. A v krizové situaci je v první linii. To jsme zažívali v pražském Karlíně i na Moravě. Občan by měl být z pohledu starosty prvořadý. Proto je nezbytná příprava nejen starostů, ale i všech ostatních pracovníků obcí.

Hlavní úlohu při krizích tedy mají starostové?

Na starostech zůstane vždycky odpovědnost. Občan totiž nemá nikoho jiného než jeho. Lidé se ještě nenaučili starat se sami o sebe. Převážná většina ještě vnímá, že když bude mít problém, tak jim starosta pomůže. Byl bych velice rád, kdybychom všichni společně udělali vše pro to, abychom toto očekávání splnili.

Karel Žítek