Skála, nad níž se strážný hrad v průběhu staletí přestavěl na zámek, se stala letos v létě nebývale známou. Nikdo do té doby nevěřil, že značka z 9. století o 11 metrech výšky hladiny Labe je pravdivá. V roce 2002 dosáhla hladina rozvodněné řeky Labe 12,35 metru. V hydrometeorologickém ústavu mají...
| Skála, nad níž se strážný hrad v průběhu staletí přestavěl na zámek, se stala letos v létě nebývale známou. Nikdo do té doby nevěřil, že značka z 9. století o 11 metrech výšky hladiny Labe je pravdivá. V roce 2002 dosáhla hladina rozvodněné řeky Labe 12,35 metru. V hydrometeorologickém ústavu mají domnělou stopu historie doloženu.
V podzámčí už nebyly vidět silnice, chodníky, břehy, bylo vidět jen jedno velké jezero. A kdyby na protějším levém břehu před skálou nestály vysoké měšťanské domy, rozvodněné Labe by město Děčín změnilo v jeden kaňon s valící se řekou. Město v době povodní mělo dvě nesmírně velké výhody. Za prvé, zasaženy byly převážně měšťanské domy z přelomu století, a ty vydržely. Stavby postavené v posledních padesáti letech lehly. Za druhé, jako poslední české město na Labi mělo více času se na katastrofu připravit. Proto byly škody zmírněny. Například letos zkolaudovaný nový plavecký areál na Starém městě byl předem celý zalitý čistou vodou, přístroje a čerpadla odvezeny. Podle slov starosty Vladimíra Medka po intenzivní práci by krytý bazén měl být otevřen koncem listopadu, ale vnější areál, celé zázemí, je třeba opravit. Obyvatelé zasažených domů měli více času na odchod a zabezpečení domácností. Přesto škody jsou spočítány na 660 miliónů korun. A asi nebudou konečné, neboť dochází teprve teď k propadům břehů a k narušení kanalizačních systémů. "Z obytných budov bylo zasaženo 390 bytů, naštěstí nemusely být žádné domy sanovány s výjimkou čtyř rodinných domků," pokračuje starosta Vladimír Medek. Ze všech zasažených bytů mají rodiny buď náhradní ubytování v hotelu, několik rodin bylo umístěno v nových bytech, či bydlí u příbuzných. Hlavně byly ihned zahájeny rekonstrukce zasažených obecních bytů. "Rekonstrukce hradíme opět z našeho rozpočtu. Ale pomáhají nám dvě instituce - Farní charita Děčín a Arnika (dobrovolná společenská organizace, která se zabývá ekologií, bývalé Děti Země). Ve spolupráci s úřadem práce najímají nezaměstnané, kteří v bytech pracují," upřesňuje starosta. "Tyto organizace zabezpečují servis. To znamená, že přijaly pracovníky, evidovaly je, vyplácely mzdu. Finanční prostředky šly z úřadu práce, to město neplatilo, ale oběma organizacím jsme proplatili na úhradu servisu 68 tisíc korun. Finance byly vyplaceny z peněžních darů městu. K 29. říjnu město dostalo od soukromých osob i organizací necelých 5,740 miliónu korun. Proto jsme mohli občanům dodatečně uhradit například séra, pytle s pískem, které si zpočátku platili sami," doplnil místostarosta Pavel Sinko. Nyní je etapa mnohem náročnější, bylo odvezeno nesmírné množství odpadu. Město Děčín odváží na skládku běžně 3 tisíce tun měsíčně, od povodní za dva měsíce odvezlo 18,5 tisíce tuny. První náklady na likvidaci škod byly kolem 47 miliónů korun, vše se prozatím hradí z městského rozpočtu. Místostarosta Pavel Sinko dodává: "V říjnu přišla městu první pomoc z rezerv státního rozpočtu pro Ústecký kraj - záloha na mimořádné neinvestiční dotace na opatření realizovaná v rámci krizového řízení při srpnových povodních, a to kraj dal Děčínu k dispozici 2,594 miliónu korun. Ty byly použity na úhradu odstranění náplav, zničených objektů, opravy veřejných prostranství apod." Od letošního srpna do listopadu máme zkušenost o pomoci státu obcím a lidem postiženým povodněmi jasnou: Pokud obec měla finanční rezervy, či upustila od připravovaných investic, její život a život občanů se celkem rychle obnovuje a lidé nestrádají. To jsou ve většině případů města. Pokud je obec malá, finanční prostředky jí chybějí. Jana Kracíková |
