Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy je jednou ze čtyř základních složek pražského Záchranného bezpečnostního systému. Roční rozpočet této instituce je 180 miliónů korun, více než 60 % z tohoto objemu poskytuje město Praha (zřizovatel), na zbytku se podílejí zdravotní pojišťovny a...
Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy je jednou ze čtyř základních složek pražského Záchranného bezpečnostního systému.
Roční rozpočet této instituce je 180 miliónů korun, více než 60 % z tohoto objemu poskytuje město Praha (zřizovatel), na zbytku se podílejí zdravotní pojišťovny a vlastní příjmy. Všechna mimořádná období finanční náklady zvyšují. Záchranná služba při povodních neměla nezvladatelný nárůst práce. Aktivní byla zejména v prvních dnech, kdy bylo potřeba rozvážet pacienty z ohrožené nemocnice Na Františku v Praze 1 do jiných zařízení. V dalších dnech se věnovali záchranáři evakuaci nemocných, nesoběstačných a imobilních občanů ze zatopených oblastí. Pokud jediným přístupem k těmto lidem byla cesta po vodě, používali záchranáři čluny hasičů. Asistovali tedy v Karlíně, v Troji, Lahovicích a v dalších postižených částech Prahy. Obecně se předpokládá a v praxi potvrzuje, že živelná katastrofa nepřináší nárůst akutních, život ohrožujících stavů. Lidé jsou stresováni, ale konají tak, jak je potřeba, a nekolabují.
Podle MUDr. Jana Škouly většina obyvatel z ohrožených oblastí uposlechla výzev a odešla ze svých domovů včas. Bohužel záchranáři museli zasahovat tam, kde přes upozornění zůstali občané v ohrožených domech, jejichž statika byla přinejmenším nejistá a každý pohyb znamenal riziko. Taková nezodpovědnost ohrožovala životy i těch, kteří se podíleli na jejich záchraně.
Díky péči magistrátu je pražská záchranná služba vybavena na evropské úrovni. Trochu to souvisí se skutečností, že Praha je velkým turistickým centrem a musí poskytovat zahraničním návštěvníkům služby, na které jsou zvyklí z domova. Přesto je co zlepšovat. Například existují potíže s vozovým parkem. Jednak je sanitních vozů stále nedostatek, jednak je potřeba vozový park neustále obměňovat. V provozu je zhruba sto sanitek, z toho by bylo potřeba asi 5 - 10 vozů ročně obměnit.
Problémem při povodních bylo, že záchranná služba nebyla vybavena krizovými mobilními telefony. Ty se od normálních mobilních přístrojů liší tím, že mají k dispozici určitá pásma na převaděčích. Laicky řečeno to znamená, že v době, kdy normální telefon nefunguje třeba kvůli přetížené síti, krizové mobily takový problém nemají. Jejich další výhodou je priorita výzev, kdy hovor z krizové linky dokáže přerušit stávající spojení.
"Do budoucna bychom chtěli, aby byla posílena pozice záchranné služby, jak v souvislosti s integrovaným záchranným systémem, tak ve vztahu k jednotlivým městským částem. Měla by mít vyšší pravomoc v jednání se zdravotními rady, protože úroveň přednemocniční péče, jak ji organizují některé městské části, je nízká. Konkrétně se jedná o fungování služby lékařské první pomoci po stránce odborné i organizační. Prostředky, které jsou určeny na pomoc ohrožených pacientů, tak plýtváme ve prospěch nefungujících lékařských služeb první pomoci," říká lékař Jan Škoula.
Ředitel záchranné služby předložil návrh na sloučení všech těchto služeb pod záchrannou službu s tím, že veškeré výzvy by přicházely na centrálu. Služba by je pak podle důležitosti převáděla na jednotlivé ordinace služeb první pomoci. S tímto návrhem souhlasilo pražské zastupitelstvo, ale nezískal podporu městských částí, které soudí, že poskytování těchto služeb spadá do jejich kompetencí. Pražská záchranka se také potýká s existencí soukromých společností, které poskytují transport osob, u kterých se jedná o péči odkladnou, ale přesto při převozech zneužívají výstražných znamení. "Ideální stav by byl, kdyby výjimku z dopravních předpisů měla výhradně vozidla integrovaného záchranného systému," uvedl MUDr. Jan Škoula. I v tomto směru iniciovala záchranná služba změnu některých vyhlášek, silničního zákona a jiných dokumentů. Zatím bez úspěchu.
Ludmila Kučerová
FOTO ALEŠ ADÁMEK
