KARLÍN JIŽ PŘESTÁVÁ BÝT ČTVRTÍ DUCHŮ

Celkem bylo evakuováno 28 tisíc osob. Nejhůře na tom je dnes historická část Karlína, která se rozkládá zhruba od Březinovy ulice po Florenc. "Bydlí v ní zhruba 12 tisíc osob a právě tam máme největší problémy. Ty budou celou zimu. Zatím jsme uzavřeli a vyklidili 43 domů. Lidé v Karlíně již bydlí - vrátila se sem třetina až polovina obyvatel. Není zde však žádná infrastruktura, terciární sféra - obchody a služby. Všechny nebytové prostory byly vyplaveny," řekl nám starosta Městské části Praha 8 Josef Nosek.

LIDÉ A DOMY

Co se děje s lidmi, kteří se nemohou do svých bytů vrátit? Několik desítek osob ze zaplavených domů se například muselo začátkem října přestěhovat ze studentských kolejí v Podolí do tělocvičen základní školy v Burešově ulici v Praze 8. "Už v tělocvičnách nejsou, ani jich tam moc nebylo. Šlo většinou o lidi, kteří neměli na ubytování nárok, o ty, kteří se "nabourali" do bytů bez dekretů. Znám případ, kdy v jednom bytě žily čtyři rodiny. Dekret pak dostala jenom jedna. V některých bytech žili lidé, kteří o sobě dali vědět teprve tehdy, když byly povodně. Po povodních se přihlásili k trvalému bydlišti, aniž měli dekret. Někteří další zase náhradní byt odmítli. Zhruba 1700 osob dostalo náhradní ubytování nebo bylo umístěno v azylových domech, domovech důchodců, případně v léčebnách pro dlouhodobě nemocné," uvedl Josef Nosek.

Zhruba 300 rodin ještě nemělo koncem října stálé ubytování. O byt zažádalo 670 rodin, z toho 320 je dostalo. Další by měly být uspokojeny v příštích týdnech a měsících.

Nejvíce neobyvatelných domů stojí v Křižíkově a Sokolovské ulici. Další jsou v Březinově, Vítkově, Šaldově, Kollárově, Pobřežní a Pernerově ulici, na Karlínském náměstí a v ulicích Petra Slezáka a Prvního pluku. Většina karlínských bytů je v domech majitelů a přerozdělovat peníze z veřejné sbírky majitelům podle pracovníka společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka nelze.

Které problémy považuje radnice Prahy 8 za nejzávažnější? "Jsou tři. Jednak musíme dát objekty dohromady. To jsou práce, které nyní probíhají. Musíme zprovoznit kotelny, protože všechny byly vyplaveny. Jde o to, aby se lidé vrátili do svých bytů co nejdříve a větrali. Aktuální je otloukání omítek tak, aby se objekty daly vysoušet. Další problém je, že v patrech, která jsou nad těmi zaplavenými, hrozí nebezpečí plísní. Ošetřujeme je protiplísňovým postřikem a snažíme se toto nebezpečí zlikvidovat. Druhý problém jsou byty. Budeme potřebovat další, ale v Praze začínají docházet. Nyní jich město kolauduje asi 300. Třetím problémem jsou peníze. Škody na obecním majetku jsou zhruba jeden a půl až dvě miliardy korun. Praha 8 má roční rozpočet asi 680 miliónů korun včetně mandatorních výdajů, platů, údržby budov a tak dále. Škody po povodních z našeho rozpočtu zaplatit nemůžeme," tvrdí starosta.

INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A DOPRAVA

Karlínským domácnostem po povodních nechyběla voda, velmi brzy byly obnoveny dodávky elektřiny a začátkem října i plynu. Trochu déle trvalo, než se Telecomu podařilo zprovoznit telefonní linky. Jak je to s dopravou?

"Doprava v Karlíně je omezena. V ulicích totiž pokračují opravy plynových, elektrických a telefonních sítí. Do konce října jsme uvolnili vjezdy pro osobní auta. Ono je to neustále vyvažování mezi tím, kolik techniky tam musí projet, když jsou rozkopané silnice, a zda tam mohou jezdit také osobní vozy. Víme, že občané dopravu potřebují, protože v Karlíně nejsou obchody, služby, nic. Musíme tam zajistit průjezd techniky," konstatoval Josef Nosek.

K vjezdu do Karlína již není od začátku listopadu potřeba povolení. Doposud sem mohla jen auta označená kartou "A", kterou po povodni vydávaly radnice Prahy 8 a Magistrát hlavního města Prahy místním obyvatelům a podnikatelům. Nyní může do Karlína kdokoliv a současný provoz se vrátil do stavu před povodněmi. Rychlost je omezena na 30 kilometrů za hodinu. Omezení v některých ulicích skončí poté, co tudy přestane jezdit náhradní autobus X-8 z Florence na Palmovku.

Několik karlínských žen koncem října obvinilo starostu Josefa Noska z neschopnosti zajistit základní potřeby pro obyvatele této čtvrti. Stěžovaly si na nevyhovující ubytování i na to, že ve čtvrti nejsou obchody a že tudy začaly jezdit autobusy hromadné dopravy ze severu města ke stanici metra Florenc. Obávaly se zejména, že otřesy mohou narušit statiku budov, které byly zaplaveny velkou vodou. "Z hlediska statiky byly budovy prohlédnuty a jsou pod kontrolou. Nic by jim hrozit nemělo," řekl starosta. Tyto autobusy z Karlína zmizely ještě v listopadu a jejich jízda už končila u stanice metra Vltavská.

POMOC A PENÍZE

Starosta Josef Nosek také ocenil pomoc armády, která se do odstraňování škod zapojila. V Karlíně působilo v říjnu více než 50 vojáků, kteří ošetřovali vlhké domy proti plísni a odklízeli suť.

Obyvatelům Karlína, kteří se ještě nedokázali vyrovnat s následky srpnové povodně, začala také koncem října pomáhat humanitární společnost Člověk v tísni. Denně přicházelo požádat o radu či pomoc k maringotce na Karlínském náměstí nejméně 10 lidí.

"Nejhorší je strach. Lidé mají málo informací," tvrdila pracovnice společnosti Ester Lauferová. Karlínskou romskou komunitu sledovali terénní pracovníci Člověka v tísni už od března. Pomáhali zde zhruba 30 klientům. Po povodní se počet potřebných zvýšil na stovky. Jde především o lidi, kteří podle Ester Lauferové žili v Karlíně "v pohodě", platili nájemné, i když na bydlení neměli smlouvy. Nyní nevědí, kam se mají vrátit. Řada z nich je u příbuzných nebo v azylových domech po celé republice. Problémy mají zvlášť romské rodiny s větším počtem dětí, protože azylové domy jsou stavěny pro matky s jedním nebo dvěma dětmi.

"Zatím jsme od státu nedostali žádnou finanční pomoc. Od Magistrátu hlavního města Prahy máme přislíbenu dotaci ve výši 250 miliónů korun. Jednali jsme i s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem. Navštívili nás i zástupci dalších ministerstev. Byla ustavena vládní komise, která se bude starat o zaplavená území. Vláda se postará o protipovodňová opatření, takže voda, která zaplavila karlínské domy od 20 cm do 4 metrů, by se do této čtvrti vrátit neměla," vysvětloval Josef Nosek.

Přestože ulice Karlína stále ještě svědčí o tom, že tudy prošla velká voda, život se sem pomalu vrací. Znát je to zejména v místech, kde se skupina místních obyvatel s dobrovolníky opravdu snaží. V Karlíně již byla znovu otevřena první hospoda. Místo k posezení vzniklo i na faře kostela Cyrila a Metoděje, ve kterém se již konala první svatba i pohřeb. "Karlín je potřeba zabydlet. Dokud se tak nestane a lidé se o své věci nebudou starat, nebudou větrat a otloukat omítky, domy budou stále trpět," tvrdí Josef Nosek, podle kterého již tato pražská čtvrť začíná vypadat "jako město k žití".

- kk -