Ekonomické aspekty tvorby GIS

Rozhodnutí o vytvoření GIS města či obce probíhá v několika rovinách. Jakékoli profesní, logické nebo jen racionální zdůvodnění musí být posuzováno z hlediska ekonomické náročnosti celého projektu, rozložení nákladů v čase, rentability, provozních nákladů a výnosů. Po deseti letech tvorby těchto již jen vzácně je možné se setkat s otázkou: Kolik pracovníků tento systém ušetří? Jiné ekonomické otázky jsou jistě namístě a je nutné na ně před zásadním rozhodnutím odpovědět.

Základní hlediska

Ekonomické aspekty lze shrnout do několika základních bodů:

- volba postupu investice do geografických dat a technologie,

- tvorba GIS je dlouhodobý proces s horizontem let až desetiletí,

- aktualizace dat je podmínkou pro zachování již vložených investic,

- první tři roky je nutno počítat s dominantními investicemi a střízlivými výsledky.

Povědomí o zákonitostech tvorby geografického informačního systému má nejen ekonomickou, ale také psychologickou dimenzi. V podmínkách místních samospráv je velmi důležité, aby volené orgány schvalovaly tvorbu těchto systémů jako dlouhodobý projekt na období minimálně tří až pěti let. Přistoupí-li se totiž k takovému projektu jako k roční nebo dvouroční záležitosti, musí se automaticky dostavit zklamání a rozčarování z výsledku. Ten je po roce nebo dvou pouze mezivýsledkem a prakticky je efekt posuzován těsně před zúročením vložených investic, protože po třech letech končí fáze pořizování dat a měla by začít etapa využívání prostřednictvím GIS aplikací. Není-li schvalovací orgán města či obce upozorněn v předstihu, může být projekt ukončen nebo zabrzděn v cílové rovince, aniž dosáhne očekávaného výsledku. Je přirozené, že nelze v podmínkách místních samospráv předvídat na několik let dopředu skladbu obecního rozpočtu a zavazovat se k pevným položkám. Lze však odsouhlasit částku pro dynamický nebo alternativně pro konzervativní postup na dobu 3 až 5 let a v případě krizového roku vyčlenit alespoň udržovací částku pro základní aktualizace, aby nebyly zmařeny předchozí investice.

JAK POSTUPOVAT

Aktualizování údajů je činnost, která při optimálním aktualizačním cyklu udržuje hodnotu dat a tím celého systému. Zároveň se zachovává věrohodnost systému. Tato činnost již není zdaleka tak ekonomicky náročná jako prvotní pořízení a navíc jsou neustále zdokonalovány aktualizační metody, aby se provoz geografického informačního systému zlevňoval.

Důležitým krokem je správná volba postupu investic, tzn. nejdříve vkládat prostředky do alespoň základní geodatabáze s minimální investicí do technologie GIS, která zahrnuje hardware a software. Jinými slovy nebudeme si nejdříve pořizovat programové vybavení, které bude postupně stárnout a pak se začneme zajímat o nějaká data. Zvolíme opačný postup. Začneme s pořízením geografických dat a vzápětí načasujeme nákup vhodného programového vybavení. Jsme-li začátečníci v této technologii, volíme postup od jednoduché prohlížečky k profesionální technologii. Tím ušetříme nemalé finanční prostředky. Teprve praktickým používáním se profilují skutečné potřeby.

Rentabilita projektu

Z dlouhodobých praktických zkušeností je možné zobecnit průběh náběhu investic a rentability projektů. V prvním období, typicky tříletém, je nutné systém naplnit údaji, které mají při pravidelné aktualizaci životnost až třicet let a tvoří stabilně až 90 % hodnoty celého systému. V počáteční fázi se tedy jen pořizuje (digitalizuje, skenuje, vektorizuje, převádí, připojuje) množství dat, která ještě není možné využívat s požadovanou rentabilitou v profesionálních aplikacích. Je to dáno postupným pořizováním údajů, úrovní kvalifikace uživatelů a s tím spojenými nároky na funkční vybavení technologie a využití GIS. V prvním roce aplikace geografického informačního systému je nejvýše vhodné používat plošně pouze jednoduché prohlížeče, profesně si osvojovat filosofii tohoto systému a nechat se inspirovat ve své profesi pro přechod na vyšší rozvinutý systém. Ten již může plnit uživatelem definované požadavky. Takovým způsobem je možné za ekonomicky přijatelných podmínek investovat v prvním období hlavně do sběru a organizace geografických údajů a minimalizovat investice do hardwaru a hlavně softwaru. Po dvou až tříletém období přechází primární náběhová etapa pořizování dat do aktualizačních cyklů s nižšími náklady a těžiště investic se přesouvá do oblasti aplikací, které jsou branou k horizontu střednědobé rentability.

Tvorba geografického informačního systému města či obce je dnes již rozšířena a obvyklá. Představy o ekonomické náročnosti se však velmi liší. Povědomost o základních ekonomických aspektech může reálné náklady minimalizovat za dodržení maximální profesionální úrovně zpracovatele.

LIBOR ŠTEFEK,

ředitel DIGIS, s. r. o