Předseda kontrolního výboru zastupitelstva obce se domáhal práva více méně neomezené iniciativy k provádění kontrol, aniž by zastupitelstvo mělo jakoukoliv předchozí informaci o záměru kontrol. Provedené kontroly nad rámec zákona a bez pověření zastupitelstva vytkl obci auditor, stejně jako...
| Předseda kontrolního výboru zastupitelstva obce se domáhal práva více méně neomezené iniciativy k provádění kontrol, aniž by zastupitelstvo mělo jakoukoliv předchozí informaci o záměru kontrol. Provedené kontroly nad rámec zákona a bez pověření zastupitelstva vytkl obci auditor, stejně jako neuskutečnění některých kontrol jmenovaných zákonem v daném roce. Je takový postup v kompetenci auditora?
Definici kontrolního výboru a náplň jeho činnosti upravuje zákon číslo 128/2000 Sb., o obcích, konkrétně § 117 odst. 1 a § 119 odst. 3. Uvedený případ obsahuje otázky dvě: vztah kontrolního výboru a zastupitelstva (zda a do jaké míry může výbor, popř. jen jeho předseda vykonávat úkoly svěřené výboru zákonem nebo na základě zákona z vlastní iniciativy, bez předchozího rozhodnutí zastupitelstva) a postavení auditora, který přezkoumává hospodaření obce. VZTAH SPOLUPRÁCE Pokud jde o vztah zastupitelstva obce a výborů, podle § 117 odst. 1 jsou výbory iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce, kterému také předkládají svá stanoviska a návrhy. Je třeba zdůraznit, že výbory zastupitelstva jako orgány iniciativní a kontrolní nemají žádnou samostatnou rozhodovací pravomoc v oblasti samostatné působnosti obce (ani v oblasti působnosti přenesené), jejich usnesení zavazují pouze výbory samotné, tedy jejich členy, nikoliv například obecní úřad, byť by jeho činnost v oblasti samostatné působnosti byla předmětem kontroly. Rozsah kontrolního oprávnění výboru vůči osobám, které nejsou členy výboru, se může odvíjet od úkolu, který mu udělí zastupitelstvo obce nebo například od jednacího řádu výborů schváleného usnesením zastupitelstva, které může obsahovat i pravidla po výkon kontrolní činnosti, jež jsou pak jako usnesení zastupitelstva závazná i pro obecní úřad. Výbory zastupitelstva, byť mohou kontrolovat i činnost obecního úřadu, nemohou obecnímu úřadu ani jednotlivým zaměstnancům obce ukládat úkoly. K tomu je ze zákona oprávněno pouze zastupitelstvo nebo rada /viz § 109 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona o obcích/. Vztah výborů k obecnímu úřadu nemá podobu nadřízenosti a podřízenosti, nýbrž spolupráce. Obecní úřad pomáhá výborům v jejich činnosti (§ 109 odst. 3 písm. a) bod 2 zákona o obcích). Tato součinnost se řídí pokyny zastupitelstva ukládanými obecnímu úřadu a výborům (například v rámci onoho obecného řádu pro výkon kontrolní činnosti). Provádění kontrol "bez názoru výboru", ať již předsedou nebo jiným členem výboru, není možné. Vylučuje to ustanovení § 118 odst. 3 zákona o obcích. Z něho vyplývá, že výbor jedná jako kolektivní orgán (podle tohoto ustanovení je usnesení výboru platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru). To nevylučuje, aby v konkrétních případech vlastní kontrolní činnost prováděli jen někteří členové výboru, nemůže se tak ale dít bez vědomí, resp. bez předchozího projednání a schválení takového postupu výborem jako celkem. Kontrolní zjištění a návrhy na opatření k nápravě musí být schváleny usnesením výboru (§ 118 odst. 2 druhá věta a § 118 odst. 3). Teprve pak jsou předkládány ve smyslu § 117 odst. 1 druhá věta zastupitelstvu. Pouze se souhlasem výboru Není tedy možné, aby předseda nebo jiný člen výboru prováděl kontroly o své vůli bez vědomí a usnesení výboru a svá zjištění a návrhy opatření předkládal zastupitelstvu sám. Takové závěry by nemohly být pokládány za stanoviska a návrhy výboru. Pokud jde o vztah ustanovení § 117 odst. 1 a § 119 odst. 3 zákona o obcích, je ustanovení § 119 odst. 3 ve vztahu k § 117 odst. 1 ustanovením speciálním, které se použije přednostně na základě výkladového pravidla, podle kterého má ustanovení speciální přednost před ustanovením obecným. Ustanovení § 117 (a § 118) upravuje obecné zásady činnosti výborů zastupitelstva, zatímco § 119 upravuje pravidla činnosti výborů finančního a kontrolního, které je obec povinna vždy zřídit (viz § 117 odst. 2). Na základě § 119 odst. 3 písm. a) a b) kontrolní výbor (jako celek) jedná v uvedených věcech na základě vlastní iniciativy. To pochopitelně nevylučuje, aby mu zastupitelstvo i v těchto oblastech ukládalo úkoly. Neplatí však, že ve věcech podle § 119 odst. 3 písm. a) a b) může kontrolní výbor jednat jen na základě usnesení zastupitelstva /Stejně to platí podle § 119 odst. 2 písm. a) i pro výbor finanční. Je na zastupitelstvu, aby činnost obou výborů zkoordinovalo, neboť ustanovení § 119 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) se zcela zjevně překrývají./ Není ani vyloučeno, aby zastupitelstvo stanovilo výborům plán kontrolní činnosti pro příslušné časové období (ve věcech svěřených výborům zákonem si takový plán mohou určovat samy výbory). POSTUP AUDITORA Postup auditora při přezkoumávání hospodaření obce se řídí zákonem číslo 254/2000 Sb., o auditorech, dále § 42 zákona o obcích, zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 41/2002 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Náplň činnosti auditora (auditorské služby) definuje § 2 odst. 1 zákona o auditorech, podle něhož se těmito službami rozumí ověřování účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek a výročních zpráv nebo konsolidovaných výročních zpráv, ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů a ověřování jiných ekonomických informací v rozsahu stanoveném smlouvou. Podle § 15 odst. 3 zákona jsou auditoři povinni, zjistí-li při poskytování auditorských služeb podle § 2 odst. 1 písm. a) a b) v účetní jednotce, jejíž činnost podléhá podle zvláštních právních předpisů státnímu dozoru (to je i případ obcí - viz § 123 a násl. zákona o obcích), skutečnosti, jež nasvědčují tomu, že došlo k porušení zvláštních právních předpisů upravujících podmínky její činnosti, neprodleně písemně informovat orgán, který je pro tuto účetní jednotku podle zvláštních právních předpisů orgánem státního dozoru. Zjistí-li auditor při přezkoumávání hospodaření obce porušení právních předpisů, které upravují působnost obce, tj. i zákona o obcích, měl by tuto skutečnost oznámit okresnímu úřadu, který vykonává ve vztahu k obci správní dozor. Pokud jde o již zmíněnou vyhlášku číslo 41/2002 Sb., předmět přezkoumání hospodaření definuje její § 3. Obsah přezkoumání, tzn. popis toho, v čem přezkoumání spočívá, je obsažen v § 4. O přezkoumání se vyhotovuje písemná zpráva, která by měla mimo jiné obsahovat zjištění, zda při přezkoumávání hospodaření územního samosprávného celku bylo zjištěno porušení pravomocí a povinností orgánů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí stanovených zvláštními právními předpisy /viz § 7 písm. c) bod 4 vyhlášky/. Josef Vedral, právník Kanceláře Svazu měst a obcí ČR |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den ,
mám dotaz, může být členem kontrolního výboru Zastupitelstva města městský právník.
Domnívám se, že zaměstnanec města by členem tohoto výboru být neměl.
Děkuji.
Cyril Koky