Královéhradecký kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních krás a architektury. Má bohatou historii a zajímavou a živou současnost. V čele krajského úřadu stojí JUDr. Ivana Křečková, která nám zodpověděla následující otázky.
S jakými pocity jste se ujímala své funkce?
Na podzim roku 2000 jsem organizačně zajišťovala volby do krajského zastupitelstva a poté v prosinci i jeho první zasedání. Navíc jsem na rozmyšlení nabídky pracovat na krajském úřadě měla čtyřiadvacet hodin. Vůbec jsem nepřemýšlela, že jdu do nějaké funkce. Brala jsem to tak, že chci pomoci rozjezdu kraji. To nové mě lákalo.
Krajské úřady se stále ještě dotvářejí v rovině materiálního zabezpečení i personálního obsazení. Jaká je situace u vás?
Krajský úřad začínal se 42 úředníky, z nich 29 přišlo delimitací z ministerstev práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí, ze školského úřadu a okresních úřadů. V průběhu minulého roku jsme přijali dalších 123 zaměstnanců, z nich 16 bylo delimitováno z okresních úřadů. Celkově do dnešního dne pracuje na krajském úřadě 206 pracovníků. Zájem o práci na kraji je značný; v databázi evidujeme více než dva tisíce žádostí. Pochopitelně na vzrůstající počet pracovníků navazuje postupné vybavování a zřizování kancelářských prostor. Vzhledem ke kapacitě budovy úřadu to není snadné. Nejtěžší úkol máme před sebou v souvislosti se zánikem okresních úřadů a delimitací úředníků k nám a na obce třetího stupně. Společně s okresními úřady jsme museli přijít s řešením již do konce srpna.
Královéhradecký kraj je součástí NUTS 2 - Severovýchod. Promítá se tato skutečnost do činnosti vašeho úřadu?
Problematika NUTS 2 úzce souvisí s regionální politikou, proto se dotýká krajského úřadu velmi úzce. Spolupracujeme při přípravě programových dokumentů pro využívání strukturálních fondů Evropské unie, při přípravě podkladů pro činnost Regionální rady apod.
Vedle státní správy zajišťujete též úkoly samosprávné. Jak se vám spolupracuje s krajskými zastupiteli a jejich orgány?
Byla jsem zvyklá na spolupráci s obecními zastupitelstvy, ale v naprosto jiné rovině než nyní. Jako právnička okresního úřadu jsem spíše poskytovala metodicko poradenskou činnost, zúčastňovala jsem se jako host zasedání zastupitelstev obcí. Ale abych s nimi spolupracovala tak, jako spolupracuje krajský úřad s krajským zastupitelstvem, respektive samospráva kraje s úřadem, to znamená v linii spojeného modelu veřejné správy, na to jsem zvyklá nebyla. Zpočátku jsme se neznali, nevěděli jsme, co od sebe můžeme očekávat. Za rok a půl se vytvořila velice dobrá komunikace jak s radou, tak s ostatními zastupiteli, s předsedy výborů a podobně. I když třeba nemáme stejné názory, musíme nacházet společnou vůli při řešení problémů.
Pro některé kraje je kromě jiného příznačné, že jejich obce i celé oblasti chtějí přejít pod správu sousedního kraje. Setkáváte se s těmito snahami také u vás?
Neznám jedinou obec, která by chtěla jít do jiného kraje. Tyto snahy, které má třeba sousední Pardubický kraj, jsme nezaznamenali.
Vedle JUDr. Evy Kafkové v Ostravě a JUDr. Simeony Zikmundové v Jihlavě jste další ženou, která nese odpovědnost za chod krajského úřadu. Domníváte se, že být ženou v tak významném postavení je výhodou nebo sebou nese určitá rizika?
Úkoly ředitele krajského úřadu jsou ze zákona jednoznačné. Ale malinká výhoda u ženy přece jenom je. Ženy jsou více empatické, dokáží se vcítit do jednání nebo chování druhých. To je důležité zvlášť ve vztahu k podřízeným. A na rozdíl od některých politiků se domnívám, že žena je i ve vedoucí funkci naprosto rovnoprávná muži.
O ženách se zpravidla říká, že mají ještě druhé zaměstnání, a to domácnost. Daří se vám obě tyto "povinnosti" rovnoměrně skloubit?
Skutečně mám ještě druhé zaměstnání, ale tím nemyslím domácnost. Na malý úvazek spolupracuji s hradeckou univerzitou, kde externě vyučuji základy práva. Mám naštěstí tolerantního muže, takže o domácnost se rovnoprávně podělujeme. Náš devatenáctiletý syn je odmalička zvyklý doma pomáhat.
MILOŠ CHARBUSKÝ
|