Ing. FRANTIŠKA DOHNALA, hejtmana kraje Vysočina Jak se kraj zachová k požadavkům některých obcí, které jej chtějí opustit? Už se vznikem krajů se objevily úvahy o změnách hranic okresů. Vysočiny se tyto snahy dotkly na několika místech a důvodem byly problémy související s vytvořením nových okresů...
| Ing. FRANTIŠKA DOHNALA, hejtmana kraje Vysočina
Jak se kraj zachová k požadavkům některých obcí, které jej chtějí opustit? Už se vznikem krajů se objevily úvahy o změnách hranic okresů. Vysočiny se tyto snahy dotkly na několika místech a důvodem byly problémy související s vytvořením nových okresů v šedesátých letech minulého století. Tehdy se totiž mnohde velmi necitlivě přetrhaly přirozené a dlouhodobé vazby v regionech. Úvahám o změně hranic okresů nahrály také nejasnosti, jak se nové krajské uspořádání promítne do financování obcí. Ve dvou hraničních mikroregionech na Vysočině dokonce zastupitelstva jednotlivých obcí usnesením žádala o přechod do vedlejšího kraje v domnění, že změna hranic okresů by se promítla i do jednoduché technické změny hranic krajů. Co vlastně brání tomu, aby jednotlivá obec přešla do sousedního okresu, zvláště pokud tam její obyvatelé dojíždějí do zaměstnání, do škol, k lékaři a podobně? Historické souvislosti a zkušenosti z ostatních evropských zemí i podrobnější zkoumání vedou k poznání, že jakákoli změna správních území není vůbec jednoduchá. Že většinou bývá velmi drahá a může mít dalekosáhlé, někdy těžko dopředu odhadnutelné následky. Proto také konečné rozhodnutí v těchto záležitostech obvykle ve vyspělých evropských zemích leží v rukou parlamentů - podobně jako u nás - a obvykle nezávisí na vůli jednotlivých obcí. Na Vysočině byla situace poměrně jednoduchá: Některé obce totiž usilovaly o změnu správní příslušnosti, aniž by zkoumaly, co by jim skutečně přinesla. Proto vláda ani parlament žádné podobné iniciativy nepodpořily a odkázaly je na dohody mezi kraji v budoucnu. Podobné diskuse se samozřejmě nevedly jen na Vysočině, ale týkaly se i některých dalších krajů. Mediálně to ovšem mnohdy vypadalo tak, že tyto diskuse probíhají pouze na Vysočině. U nás nakonec k dohodám, byť ne vždy jednoduše, došlo, jak s obcemi, tak se sousedními kraji. Pokusíme se společně položit na stůl všechny známé dopady takové změny pro občany i pro stát a pak, budou-li snahy trvat, obrátíme se společně na parlament, aby rozhodl. To vše bychom chtěli stihnout co nejdříve k termínu příštích krajských voleb. Popravdě řečeno, raději bychom se věnovali dalším rozvojovým programům ve prospěch celého kraje než opakujícím se prohlášením typu "My chceme odejít do jiného kraje", která jsou dříve či později v zákulisí doplněna otázkami "A co nám dáte, když zůstaneme?". |
