JAKÁ BY MĚLA BÝT STRUKTURA ÚŘADU OBCE TŘETÍHO TYPU

Ředitel odboru reformy územní veřejné správy Ministerstva vnitra ČR Ing. Jaroslav Maršík, CSc., spolu s pracovníkem téhož odboru JUDr. Ladislavem Kužvartem pro Moderní obec formulovali zásady, jejichž respektování by se při přípravě obecních úřadů obcí třetího typu na nové úkoly od 1. ledna 2003 mohlo vyplatit.

Zachování kontinuity dosavadního obecního úřadu.

"Základním východiskem pro případné změny struktury příslušného obecního úřadu by měla být její dosavadní podoba," říká Ing. Maršík a dodává, že zachování kontinuity umožňuje zachovat v úřadu osvědčené formální i neformální vztahy a vazby a vytváří dobré podmínky pro rychlejší aklimatizaci nových zaměstnanců obce zařazených do úřadu. "Výkon řady působností, které ve velkém záběru přecházejí na obce s rozšířenou působností, bude moci být na jejich obecních úřadech včleněn do už existujících odborů. Změn ve struktuře úřadů obcí s rozšířenou působností by tak nemuselo být mnoho," tvrdí JUDr. Kužvart. A připojuje příklad: Ve městech, která v postavení obcí s rozšířenou působností budou přebírat nové agendy, už dnes fungují odbory dopravy, byť svou činnost zaměřují hlavně na městskou hromadnou dopravu. Od 1. ledna 2003 však těmto radnicím přibude řada dalších dopravních agend, mj. i evidence a vydávání řidičských průkazů či úkoly v oblasti silničního hospodářství. "Bude k tomu nutné vytvářet nový odbor a měnit strukturu úřadu?" táže se JUDr. Kužvart. "Nikoliv," odpovídá si, "prakticky všude postačí, pokud se stávající odbor dopravy pouze rozšíří."

Struktura obecního úřadu by měla odpovídat struktuře úřadu kraje.

Organizační předpoklady pro racionální výkon řídících, kontrolních a metodických činností krajského úřadu ve vztahu k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností budou tím lepší, čím více budou mezi sebou navzájem korespondovat struktury krajského a obecního úřadu. Pro něj má respektování této zásady výhodu zejména v úspoře pracovního času vedoucích zaměstnanců z hlediska jejich účasti na poradách, instruktážích apod. Přiměřeně dodržovat tuto zásadu lze i v menších obecních úřadech s vyšší kumulací činností do menšího počtu útvarů, pokud se realizuje vazba krajského úřadu k oddělením některých odborů.

Nevytvářet velké konglomeráty správních odvětví v odborech úřadů.

Jejich negativním důsledkem v praxi bývá značné zatížení vedoucích pracovníků, neúnosně vysoké nároky na jejich kvalifikovanost pro několik úseků státní správy, stejně jako snížení úrovně a efektivnosti řízení a objektivní kontroly. V neposlední řadě pak také nižší informovanost vedoucího pracovníka o stavu na jím řízených úsecích státní správy.

Do jednotlivých odborů (případně oddělení) úřadu je vhodné zahrnout ucelenou odvětvovou agendu.

Tento krok umožní optimálně využít zaměstnanců s odpovídajícím profesním zaměřením pro výkon samostatné i přenesené působnosti obce na daném úseku. To by mělo rovněž přinést určitou úsporu nákladů, ale zároveň i lepší orientaci veřejnosti ve struktuře úřadu. Ing. Maršík v té souvislosti podotýká, že veřejnost při vyřizování svých záležitostí na úřadě obvykle nerozlišuje, zda se týkají samostatné nebo přenesené působnosti. Zato však většina občanů považuje za zbytečný luxus takovou strukturu úřadu, když při návštěvě radnice s úžasem čte cedulky upozorňující například na odbor kultury města a hned vedle na odbor správy kultury. "Samozřejmě lze takový postoj části veřejnosti odmítnout s poukazem na neinformovanost lidí o systému veřejné správy," dodává Ing. Maršík. "Jenže tím se kritika neodstraní. Lze s ní však počítat a předem ji eliminovat větší uvážlivostí při určování názvů útvarů tak, aby jimi zmíněné postoje občanů nebyly asociovány." Tuto zásadu ovšem bude obtížné respektovat, pokud za základní princip organizačního uspořádání úřadu zvolíme členění útvarů podle charakteru vykonávané působnosti obce (výkon samostatné působnosti - výkon přenesené působnosti). JUDr. Kužvart doplňuje, že od této zásady by se mělo upustit tehdy, kdy by rozhodování útvaru vyvolávalo střet zájmů státu a obce (například výkon státní správy na úseku výstavby a investiční činnost obce).

Stanovit pravidla kooperace mezi útvary úřadu.

Významným prostředkem pro jednotné výstupy z úřadu - ať už ve vztahu k příslušným orgánům obce, nebo vně územní samosprávy (například při vydávání odborných stanovisek či při prezentování záměrů úřadu na veřejnosti) - je kooperace mezi útvary úřadu. Proto ji nelze ponechat na vůli jednotlivých útvarů nebo na neformálních vztazích v organizaci.

Je nutné vyloučit uplatňování zájmů v některé oblasti rozhodování na úkor ochrany veřejného zájmu v jiné oblasti.

JUDr. Kužvart uvádí jako příklad špatného postupu, pokud by na obecním úřadu obce s rozšířenou působností do odboru samostatné působnosti v oblasti kultury po zániku činnosti okresních úřadů začlenili státní památkovou péči. "Pak pochopitelně může dojít ke střetu zájmů. Veřejný zájem obce totiž nemusí být shodný s veřejným zájmem státu, ba dokonce oba tyto zájmy mohou být v protikladu," zdůrazňuje JUDr. Kužvart. Ale koneckonců i stát může na jednu a tutéž kauzu nahlížet rozporuplně. Tak třeba k neradostným koncům by patrně vedlo, jestliže by vedení obce rozhodlo, že státní památkovou péči včlení do stavebního úřadu, neřkuli třeba do odboru dopravy. "Památkový objekt zpravidla vždy někomu vadí. Tu při výstavbě supermarketu, jinde zase při rozšíření pozemní komunikace," říká JUDr. Kužvart. Pokud by tedy kupříkladu vedoucí odboru dopravy v rámci své kompetence rozhodoval o osudu památkově chráněného objektu, pak by jeho verdikt byl zcela určitě napadnutelný.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností si musí být vědom své místní příslušnosti při výkonu státní správy.

Místně příslušným správním orgánem v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností bude obecní úřad pouze ve věcech, které zvláštní zákony svěřují orgánům obce tohoto typu. Dále bude tento obecní úřad jedním z místně příslušných správních orgánů při výkonu působnosti svěřené zvláštním zákonem orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem, a to pouze ve správním obvodu vymezeném obci jako obci s pověřeným obecním úřadem. Při výkonu základních působností obce v přenesené působnosti bude místně příslušným správním orgánem na území vlastní obce (podle ústavního pořádku je v tomto případě území obce správním obvodem) a při výkonu působnosti stavebního úřadu, matričního úřadu nebo při projednávání přestupků za obce, v nichž nejsou pro to vytvořeny podmínky, bude místně příslušným správním orgánem ve vymezených správních obvodech pro tuto specifickou činnost. Pokud by v této věci došlo k pochybění, má to vždy za následek neplatnost správního aktu.

Z PODKLADŮ MV ČR PŘIPRAVIL

IVAN RYŠAVÝ