Třeboň, Poděbrady, Hodonín, Karviná jsou města, ve kterých se ročně léčí mnoho lázeňských hostů. K jejich dobrému pocitu nestačí jen kvalitní lázeňská péče, ale nezbytná je také fungující infrastruktura a pěkně udržované prostředí.
Z vyjádření politika Zdravého města Poděbrady, místostarosty Mgr. Jaromíra Nováka, že "Rozvoj a prosperita města i lázní jsou spojené nádoby", vyplývá, že Zdravá města si důležitost symbiózy města a lázní dobře uvědomují.
Finanční možnosti mnoha lázeňských Zdravých měst často bývají ve výrazném nesouladu s výdaji na opravy a rozvoj lázeňské infrastruktury. Na jedné straně výdaje na rozvoj města samotného, na straně druhé investice spojené s lázeňstvím. Kromě financí na běžné udržování městské zeleně, sportovišť či památek poskytují pravidelný příspěvek z městského rozpočtu také kulturní akce, pořádané pro lázeňské hosty. Lázeňský poplatek na jejich financování totiž často nestačí. I když lázeňské domy nejsou vždy ve vlastnictví města, radnice rozvoj lázeňství podporují - nepřímo, formou investic do obnovy a rozvoje města.
Poděbrady a Karviná
Například ve Zdravém městě Poděbrady, lázeňské oáze všech kardiaků a diabetiků, jsou provozovateli lázní soukromé organizace. Na financování nabídky kulturních programů pro obyvatele města a lázeňské pacienty se radnice pravidelně podílejí. Z městského rozpočtu jsou hrazeny i výdaje na údržbu zeleně, čistotu města nebo rekonstrukci objektů. Pro ilustraci dodejme, že rehabilitace lázeňského parku si vyžádala investici několika miliónů korun.
Také ve Zdravém městě Karviná jsou Státní lázně Darkov podporovány nepřímo, zejména investicemi do obnovy a rozvoje města. Nejvýznamnějšími investičními akcemi posledních let zde byly například rekonstrukce zámku Fryštát, údržba památkových budov v centru města nebo budování bezbariérových vstupů do městských zařízení. "Existence lázní Darkov má pro nás téměř symbolický význam. V době, kdy se formovala orientace celého regionu na těžbu černého uhlí a těžký průmysl, byl objeven darkovský minerální pramen. To dalo podnět k založení zdejších lázní. Karviná, která je statutárním městem, se nyní snaží získat i statut lázeňského místa. To lázním umožní využívat prostředky z podpůrných fondů lázeňství," vypráví předsedkyně Rady zdraví města Karviná Mgr. Pavla Ziembová. "Rozvoj lázeňství v našem městě je součástí všech jeho významných rozvojových plánů a také projektu Zdravé město. Mám radost, že v poslední době zaznamenáváme pozitivní ohlasy. Karviná přestává být chápána jako černé město průmyslu, je vnímána již jako město lázeňství," dodává.
Hodonín, Třeboň a Boskovice
Lázně Hodonín, jedno z nejmladších lázeňských zařízení v České republice, jsou příspěvkovou organizací města. Byly začleněny také do jeho Plánu zdraví a kvality života. "V loňském roce byl v lázních vybudován moderní balneoprovoz za 52 mil. korun. Lázně Hodonín se tak staly komplexním lázeňským zařízením. Zrekonstruovány byly i další pokoje pro lázeňské hosty včetně dvou pokojů pro imobilní pacienty a jednoho apartmánu. Celkové náklady činily 2,625 mil. korun, z toho polovina je státní dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Letos byla nově zpracována projektová dokumentace pro úpravu hlavní lázeňské budovy. I v tomto případě jsme požádali o finanční prostředky z grantů Ministerstva pro místní rozvoj. Náklady jsou odhadovány na 16 mil. korun," řekl o rozvoji lázní politik projektu Zdravé město Hodonín, místostarosta Mgr. Ladislav Ambrozek.
Modernizace lázeňských zařízení je naplánována také ve Zdravém městě Třeboň. V červenci letošního roku zastupitelstvo města schválilo přijetí dotací ze Státního programu podpory cestovního ruchu při Ministerstvu pro místní rozvoj na modernizaci Lázní Aurora. I. I když se tyto lázně nacházejí na severním břehu rybníka Svět, který v době srpnových povodní pro Třeboň přestavoval velké nebezpečí, původní plány rekonstrukce naštěstí neohrozil. Oba lázeňské domy, Aurora i Berta, zajišťují plný provoz bez potíží. Jejich spolupráce s radnicí je velice úzká, neboť lázně jsou městským majetkem. Veškeré finanční prostředky, které město z provozování lázní získává, zase zpětně vrací, zejména formou investic do modernizace lázeňských subjektů a do budování lázeňského městského prostředí (přístupové komunikace, parkoviště, obnova a rozšiřování zeleně, pro lázeňské hosty místní doprava zdarma). Město zároveň vytváří možnosti pro poskytování služeb spojených s lázeňstvím i od jiných privátních subjektů, a to zejména v oblasti ubytování lázeňských hostů.
Zdravé město Boskovice do sítě lázeňských měst ČR zatím nepatří. I přesto Středisko zdraví Karla Hrazdiry, které se specializuje na relaxačně rekondiční pobyty, o získání statutu soukromých klimatických lázní usiluje. Tento záměr město finančně podpoří, neboť zřízení klimatických lázní je jedním ze strategických cílů Plánu zdraví a kvality života. Středisko zatím provozuje svou činnost v pronajatých prostorách a využívá služby jiných zařízení ve městě (sauna, bazén, balneoterapie, tělocvičny). Městská rada zdraví, která je poradním orgánem rady města, při realizaci projektu Zdravé město se střediskem úzce spolupracuje.
Města sdružená v Národní síti Zdravých měst ČR si přírodních pramenů zdraví skutečně váží, a ať už jsou lázeňské domy městským či soukromým majetkem. Radnice mají zájem na jejich rozvoji a podporují jejich provoz.
Markéta Židlická
|