Otázka pohřebnictví se může zdát úzce specifická, ale není tomu tak. Pohřebiště jsou totiž místa otevřená veřejnosti a jejich provoz je považován za službu ve veřejném zájmu. Ve všech ohledech souvisí s chodem města či obce. Proto je třeba dodržovat jistá pravidla, co se týče provozovatelů, nájemců...
| Otázka pohřebnictví se může zdát úzce specifická, ale není tomu tak. Pohřebiště jsou totiž místa otevřená veřejnosti a jejich provoz je považován za službu ve veřejném zájmu. Ve všech ohledech souvisí s chodem města či obce. Proto je třeba dodržovat jistá pravidla, co se týče provozovatelů, nájemců i samotných návštěvníků. Počínaje provozní dobou, konče likvidací odpadů či údržbou zeleně na hřbitovech.
Nový zákon o pohřebnictví umožňuje, aby tato pravidla jasně definovalo opatření obce, např. řád pro veřejná pohřebiště, schválený příslušnou radou města. Podrobněji tuto problematiku objasní i připravovaný seminář "Zákon a obce". Brněnské hřbitovy mají svůj "řád" Brno má na svém území kromě největšího ústředního hřbitova deset dalších pohřebišť v různých městských částech. Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna předložil v letošním roce radě města ke schválení návrh řádu pro veřejná pohřebiště na území statutárního města Brna. Rada tento návrh po odsouhlasení městským hygienikem jednoznačně schválila. Jedná se o důležitý dokument, neboť přináší změny v povinnostech a právech provozovatelů i nájemců hrobových míst. Mezi povinnosti správce hřbitova patří kromě zabezpečení výkopů hrobů také mnoho administrativních záležitostí, jako jsou nájemní smlouvy, evidence hrobových míst, ale také otázky provozu obřadních síní, márnice a dalších objektů. S tím úzce souvisí i udržování pořádku, likvidace odpadů a v neposlední řadě vlastní rozvoj a modernizace pohřebiště. Konec neudržovaným hrobům Pozůstalí nesou za hrob zodpovědnost a řád na ně apeluje hned v několika bodech. Povinností nájemce hrobového místa je zajistit odstranění plevele, znehodnocených květinových darů, odpadů z vyhořelých svíček a mnohé další "samozřejmosti". Díky ne příliš zodpovědnému přístupu občanů k těmto úkonům se obce nespoléhají pouze na morální motivaci a povinnosti jednoduše uloží obecně závaznou vyhláškou či řádem. Ten stanoví mimo jiné nutnost zajistit úpravu hrobky do 3 měsíců od pohřbu, ale také logicky vyžaduje na nájemci její opravy a údržbu. Pokud jde o výsadbu dřevin, je nutný souhlas správce. Rovněž při instalaci laviček a jiných zvláštních prvků. Řád také pamatuje na návštěvníky pohřebišť a ukládá jim řadu povinností a omezení, např. vyloučení vstupu se zvířaty či jízdy na kole. Všechna tato opatření jsou však oprávněná a mají za cíl bezpečný provoz pohřebišť, která jsou důstojným místem odpočinku našich blízkých. Nájem jen na dvacet let Řád se zabývá podmínkami nájemní smlouvy, maximální délkou jejího trvání, dědickým řízením nájmu, převody vlastnických práv k hrobce a dalšími náležitostmi souvisejícími s uzavřením nebo, naopak ukončením nájemního vztahu. Při sjednání nájmu na dobu určitou je maximální hranicí doba 20 let, přičemž řád pamatuje i na možnou výpověď neplatičům či občanům, kteří se řádně o hrob nestarají. Na hřbitově musí být pořádek. "Nájem hrobových míst provádí správce tak, aby vznikaly ucelené řady, oddíly či skupiny stejného charakteru a rozměrů..." uvádí řád hřitovů. Definuje také přesné podmínky pro ukládání či zpopelnění lidských ostatků a další provádění prací na pohřebišti. Jak se zdá, je provoz hřbitova věcí ne právě jednoduchou. Díky nové legislativě se však daří přiblížit kvalitu pohřebních služeb standardu zemí Evropské unie. Samozřejmostí je nejenom znalost nového zákona o pohřebnictví, ale i zákonů souvisejících (o matrikách, o nakládání s odpady, o ochraně přírody, o státní památkové péči, o opatření proti přenosným nemocem, o ochraně osobních dat, stavebního zákona). "Pohřebák" musí mít rovněž přehled o ekonomických stránkách živnosti. Jedním z témat je vedení účetnictví podle směrnice včetně skladové a majetkové evidence a inventarizace. V praxi se také setkává (jako každý živnostník) s odpočty DPH, daní z příjmů, odměňováním zaměstnanců a mzdovými předpisy - na rozdíl od většiny ostatních podnikatelů však musí z těchto témat absolvovat rekvalifikační kurz. Užitečnou informací z kurzů jsou pro provozovatele pohřební služby záležitosti týkající se cenových kalkulací. Je důležité znát cenu prací v prostoru hřbitova, náklady na ukládání do hrobu, či naopak exhumaci, finanční náročnost služeb s ohledem na potřebnou pracovní dobu a vybavení pracovníků. S cenovými kalkulacemi souvisí i zákon o cenách, který klade důraz na jejich určené podmínky. Znak kvality Rekvalifikační kurz se zabývá i otázkami nekalé soutěže a udílení Znaku kvality. Tím je provozovatel oceněn po splnění jistých provozních, kvalitativních a etických podmínek. Pro nás "spotřebitele" může být Znak kvality utěšením, že jsme se ve chvílích nejtěžších svěřili do rukou kvalifikovaných odborníků. Lidí, jejichž řemeslo slouží od nepaměti pro blaho mrtvých i živých. Ke zvyšování kvality pohřebních služeb nemalou měrou přispívá mezinárodní veletrh pohřebnictví VENIA - místo, kde si odborníci vyměňují své zkušenosti a rovněž komunikují s veřejností prostřednictvím zajímavých přednášek a seminářů. - js - |
