01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tři pražské priority

Škody na veřejném majetku Prahy i svěřeného městským částím a městským organizacím dosahují podle odborného odhadu šesti miliard korun. Kolik je magistrát schopen uvolnit z letošního rozpočtu na jejich odstranění a kde jsou hlavní priority obnovy města, o tom jsme hovořili s ekonomickým náměstkem...

Škody na veřejném majetku Prahy i svěřeného městským částím a městským organizacím dosahují podle odborného odhadu šesti miliard korun. Kolik je magistrát schopen uvolnit z letošního rozpočtu na jejich odstranění a kde jsou hlavní priority obnovy města, o tom jsme hovořili s ekonomickým náměstkem pražského primátora Ing. Jiřím Paroubkem.

Jsou tyto škody konečné?

Z těch 6 mld. Kč tvoří škody na metru zatím 2 mld. Kč. Je to jen hrubý odhad, který vychází z toho, že bude možné repasovat zařízení, která jsou v zaplavených stanicích. Poškození metra je ale mnohem závažnější než jsme čekali. Škody mohou být až násobky dvou miliard korun. Pak se dostáváme na částku podstatně vyšší.

Které další škody bude třeba napravit?

Poškozena je především technická infrastruktura města. Jde o kanalizační síť, čistírnu odpadních vod, kolektory a také silniční síť, která byla u Vltavy a jejich menších přítoků. Škody jsou také ve školách v Karlíně a Holešovicích. Zatopena byla čtyři divadla a kompletně zničena jsou nejméně dvě. V každé rozpočtové kapitole jdou škody do set miliónů korun. Nechci si představit, co by se stalo, kdybychom nepostavili protivodňové zábrany na Starém Městě. I tak zde šla voda kanalizací a dnes například v oblasti Haštalské ulice a Petrské čtvrti jsou chodníky podemleté vodou a budou potřeba desítky miliónů korun na rekonstrukci kanalizační sítě.

Počítáte s výpomocí státu?

V těch 6 mld. Kč nejsou škody na bytovém fondu města. Je v nich zahrnut jen veřejný majetek ve vlastnictví města nebo ten, který je svěřen městským částem a organizacím. Netýká se tedy soukromého majetku, takže ten problém je mnohem hlubší a vlastními silami hlavního města Prahy je řešitelný jenom zčásti. Jestliže máme zajistit normální chod města během přimeřeně krátké lhůty a jeho rozvoj, tak se to neobejde bez dotací ze státního rozpočtu. Jsme na tom úplně stejně jako ostatní postižené kraje.

Kolik peněz může město z vlastních zdrojů získat?

Co se týče restrukturalizace rozpočtu na tento rok, když sáhneme po posledních rozpočtových rezervách, dostáváme se k 1,5 mld. Kč. Pokud se nám podaří prodat část podílů města ve firmách Pragonet, Pražské vodovody a kanalizace a akcie První městské banky, které jsme vykoupili od minoritních akcionářů, a odprodáme je podle smlouvy České pojišťovně, můžeme se dostat až na částku 1,5 mld. Kč. Ta by nám pomohla. Jsme ale dva měsíce před komunálními volbami, takže zcela nepochybně je to příliš svůdné sousto, aby je ti, kteří budou kandidovat, nezahrnuli do svých politických kalkulací. Já jsem odpovědný za finance města, tedy za rozvoj Prahy. Můj názor je tyto majetkové podíly prodat. K tomu se ovšem musí najít v tomto i v příštím zastupitelstvu konsensus. Nicméně město po těchto prostředcích může sáhnout.

Neuvažujete o vydání obligací?

Pokud jde o následky povodní, nebylo by podle mého názoru dobré řešit tyto záležitosti vydáním další emise obligací nebo přijetím úvěru specificky zaměřeného na likvidaci následků povodní. Když se budeme dále zadlužovat, využijeme možnosti, které nám dává rámec dluhové služby, tj. do těch 15 % zákonem stanovené úrovně dluhové služby na celkových příjmech města. Tak bychom měli možnost i v příštích šesti letech čerpat 13 mld. Kč. Je to hodně i málo zároveň. Hodně z toho hlediska, že bychom asi byli schopni z těchto prostředků pokrýt následky povodní, ale prakticky bychom v příštích šesti letech zastavili rozvoj města. Mám na mysli výstavbu metra, městského okruhu, tramvajové trati na Barrandov, nákup nových vagónů metra. To žádné vedení města nemůže připustit.

V tuto chvíli se jeví jako velmi naléhavá pomoc státu. Myslím si, že v podobných problémech, i když s věcnou náplní poněkud jinou, budou ostatní postižené kraje, které prostě nemohou řešit vlastními silami vzniklé problémy. A pokud nemáme následky povodní odstraňovat pět, sedm nebo deset let, potřebujeme získat masivní finanční pomoc státu.

S kolika penězi počítáte?

Je tady několik neznámých. První neznámá je, jak vysoké ty škody budou. Určitě se nezastaví na částce 6 mld. Kč.. Pokud se ukáže, že poškození metra bude až na skelet tubusů, to znamená, že tam bude komplexně zničená technologie, můžeme se dostat na nějakých 4 až 4,5 mld., přičemž jisté je vlastně pojistné a rozpočové škrty, čili 2 až 2,5 mld. Kč. Zbylá částka půjde až do výše potřeb související s obnovou infrastruktury města a my bychom byli rádi, kdyby nám stát pomohl.

Které priority město má?

Někteří lidé nechápou realitu. Například společnost Sazka se může podivovat, že město nenajde v rozpočtu 600 mil. Kč na výstavbu komunikace k víceúčelové hale. Prostě nenajde. V této chvíli žádné vedení města si nemůže dovolit preferovat výdaj tohoto typu před výdaji například na protipovodňová opatření nebo na výstavbu nových komunálních bytů, protože mnoho set Pražanů o své byty přišlo a někteří z nich nenávratně. Tato čísla se nyní sumarizují a je to naše priorita srovnatelná s tou, jako jsou sebezáchovné investice do protipovodňových opatření. Metro je neméně důležité jak pro hospodářský, tak společenský život města. To jsou tři priority, které vidím.

Protipovodňová opatření budou mít v první fázi Kampa a Karlín, v další Holešovice a Libeň. Jestliže se velká voda vrátí třeba za rok, musíme udělat všechno pro to, aby alespoň část těchto opatření byla realizována. Já ty priority vidím velmi srovnatelné. Neumím si představit, že bychom nechali lidi provizorně bydlet příliš dlouhou dobu. Stejně tak bez metra se Praha vrací o dvacet, třicet let zpátky.

Karel Žítek

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down