Zřizovací listiny

Záchranný archeologický výzkum je oprávněn provádět ten, kdo má smlouvu s Akademií věd ČR a příslušnou "licenci" Ministerstva kultury ČR.

Příspěvková organizace (PO) může záchranný archeologický výzkum provádět (související s účelem zřízení) na základě smlouvy podle občanského zákoníku, nikoliv na základě smlouvy obchodní. (Investor, je-li povinen podle zákona č. 20/1987 Sb., hradí pouze náklady, nikoliv cenu sjednanou dohodou a navýšenou o zisk pro organizaci provádějící záchranný archeologický výzkum. Pokud je cena výzkumu stanovena jinak, obávám se, že se může jednat o rozpor se zákonem. Pokud by příjmy z výzkumu byly vyšší, než související náklady, stávají se tyto příjmy předmětem daně z příjmů.)

V případě, kdy nutnost a náklady záchranného archeologického výzkumu (dle zákona č. 20/1987 Sb.) nesouvisejí s podnikatelskou činností investora, hradí náklady ta organizace, která výzkum provádí. Pokud ovšem kraj (jako nový zřizovatel) bude obeznámen se všemi ekonomickými okolnostmi provádění záchranných archeologických výzkumů a vědomě se rozhodne jejich náklady uhradit, je to zcela věcí rozhodnutí zastupitelstva, tj. i příslušné formulace zřizovací listiny.

Doplňková činnost

Okruhy doplňkové činnosti příspěvkových organizací je zapotřebí vymezit ve zřizovací listině zcela konkrétně, a to podle definování živností buď v živnostenském zákoně nebo v jeho přílohách (viz nařízení vlády č. 140/2000 Sb., resp. č. 469/2000 Sb). Mimo jiné na každou živnost musí PO doložit živnostenské oprávnění, což je i součástí jejího případného zápisu do obchodního rejstříku.

Poněkud se pozapomíná na skutečnost, že je-li živnost provozována v provozovně, musí vyhovovat podmínkách živnostenského zákona. Živnostenské oprávnění je uděleno právnické osobě, ta však musí vyhovět požadavku živnostenského zákona, tzn. provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Připomínám, že okruhy doplňkové činnosti zřizovatel povoluje, doplňkovou činnost lze započít až po povolení zřizovatelem!

Vymezení majetku

O vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který je PO předáván do správy, již byla řeč, stejně jako o vymezení majetkových práv. Ostatně v tomto směru platí především to, co je zákonem krajům přikázáno či svěřeno při správě majetku obce nebo kraje. (Ani zastupitelstva nejsou vlastníky, ale pouze správci majetku obcí či krajů.). Jsou-li zákonem svěřena orgánům územní samosprávy rozhodnutí týkající se majetku či hospodaření, pak nelze příspěvkové organizaci svěřit odpovědnost či pravomoci na této úrovni, ale zásadně pouze do této (pro zřizovatele) zákonem vymezené úrovně (odepisování pohledávek, nájmy, výpůjčky, prodej majetku apod.) Obecně se hospodaření příspěvkové organizace řídí ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb. a rozhodnutím zřizovatele.

Bude-li organizace zřízená územní samosprávou (na základě nějakého právního důvodu) i nadále používat majetek státu (včetně sbírek nebo jejich části), musí veškerou předepsanou evidenci vést o tomto majetku odděleně od evidence majetku svěřeného do správy jejím zřizovatelem. K nakládání s majetkem státu musí mít taková PO (nebo její zřizovatel) právní důvod, tzn. smlouvu formulovanou ve smyslu ustanovení zákona č. 219/2000 Sb. Přitom lze předpokládat, že (z ekonomických důvodů) bude zřizovatel vyžadovat i vyčíslení nákladů souvisejících s používáním či péčí o majetek státu a následnou (případnou) úhradu těchto nákladů z prostředků státního rozpočtu. I proto považuji za rozumné vyjasnit otázky vlastnictví archeologických nálezů, resp. archeologických sbírek.

Vymezení majetku při vydání zřizovací listiny není tak velkým problémem. Doporučuji však, aby bylo ve zřizovací listině v závěru této pasáže uvedeno (např.):

Rozsah a hodnota svěřeného majetku budou každoročně aktualizovány připojením záznamu z inventarizace provedené ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., přičemž tyto záznamy jsou, jako příloha, nedílnou součástí zřizovací listiny. Důvody tohoto doporučení jsou celkem zřejmé - po dobu existence organizace se hodnota i rozsah spravovaného majetku mění - v souvislosti s jeho odpisy, opotřebením, likvidací, nabytím nových věcí apod.

Může se přihodit, že spolu s organizací bude převáděna nemovitost, nezapsaná do seznamu (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb.), kde kromě majetku a sbírek bude umístěn tzv. mobiliář. Tyto předměty nejsou majetkem (ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb.), ani sbírkami (ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb.), jsou umístěny buď ve veřejnosti přístupných prostorách nebo v depozitářích. Lze předpokládat, že i o těchto předmětech je (měla by být) vedena samostatná operativní evidence, která umožní jejich nepochybnou identifikaci. Pokud tomu tak není, bylo by vhodné do termínu podpisu předávacího protokolu tyto věci napravit.

Rozsah majetkových práv svěřených příspěvkové organizaci musí zcela jednoznačně vycházet ze zákona č. 129/2000 Sb. Například nájem nemovitého majetku je zcela jednoznačně podřízen ustanovením zákona, přičemž jejich nedodržení je podrobeno sankci naprosté neplatnosti právního úkonu. O těchto věcech jsem se obsáhle rozepisovala v předchozích číslech časopisu Moderní obec.

(Pozn. redakce: zmíněné články najdete v Moderní obci č. 7, 8 a 9 v příloze Náš kraj.)

ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,

vedoucí útvaru REGIS

Informačního a poradenského střediska

pro místní kulturu