Na jihu Čech přehodnocují priority

Je už možné stanovit rozsah škod?

Na konci srpna jsou škody vyčísleny na silnicích II. a III. třídy v rozsahu přibližně 700 mil. Kč, přičemž největší jsou na 30 stržených nebo těžce poškozených mostních objektech. Pro odstranění okamžitých následků povodní bylo vyčerpáno zhruba 86 mil. Kč.

Poznamenají povodně dlouhodoběji dopravní obslužnost v kraji?

Na zničených úsecích staví Armáda ČR provizorní mostní náhrady a proto neočekávám v delším časovém horizontu významnější dopady povodní na dopravní obslužnost. Základní dopravní obslužnost byla a je méně problematická než oblast silničního hospodářství. Je zřejmé, že na všech okresních úřadech našeho regionu pracovali v předcházejícím období odborníci, kterým se dařilo situaci zvládnout. Opírali se přitom o aktivní spolupráci s městy a obcemi. Jsou-li nějaké problémy, pak skutečně jen lokálního rázu. Předpokládáme, že určité úpravy v základní dopravní obslužnosti budeme muset řešit vzhledem k rozvíjející se činnosti pověřených obcí třetího typu. Patrně přestane vyhovovat dřívější rozdělení spádových oblastí podle sídla okresního úřadu. Ale to je otázka, kterou je možné vyřešit velmi jednoduše a v krátké době. Snažíme se v tomto směru získat co nejvíce poznatků a připomínek, sbíráme data a analyzujeme je. V souladu s globálním Akčním plánem Jihočeského kraje chceme zadat ještě letos zpracování studie dopravní obslužnosti. Měla by podchytit potřeby a připomínky z jednotlivých lokalit a současně nabídnout i formy řešení - na nás pak bude najít technické a finanční prostředky na realizaci.

Oblast, kterou váš odbor spravuje, je poměrně rozsáhlá, různorodá a do jisté míry i komplikovaná. Jakým směrem soustředíte pozornost po likvidaci povodňových škod?

Naší původní prioritou byla a v budoucnosti dle možností i bude obnova a údržba silnic II. a III. třídy. Krajem neprochází žádná rychlostní komunikace ani dálnice, silnice I. třídy tvoří pouhých 10 % celé silniční sítě. Pod vlivem restrukturalizace ekonomických vazeb vznikají oproti tradičním silničním tahům ve směru sever - jih i nové potřeby na silniční spojení, zejména ve směru západ - východ. Na silniční síť II. a III. třídy jsou proto v některých místech kladeny mimořádné nároky. Tato síť je však.v důsledku dlouhodobého nedostatku finančních prostředků často v neuspokojivém stavu. Stejná situace platí i pro mostní objekty. Loni, tedy už v období, kdy jsme je přebírali do vlastnictví kraje, se jich nacházelo 66 v nevyhovujícím stavu.

Co vlastně pro vás znamenal převod silnic do vlastnictví kraje?

Jihočeský kraj se na základě příslušných zákonných ustanovení stal vlastníkem silnic II. a III. třídy ve svém územním obvodu 1. 10. 2001. Znamenalo to převod majetku sedmi příspěvkových organizací Správ a údržeb silnic (SÚS) sídlících v jednotlivých okresních městech s tisícovkou zaměstnanců a převzetí celkem 1637 km silnic II. třídy, 3819 km silnic III. třídy a 1043 mostních objektů. Velkou zátěží nejen finanční, ale i administrativní je pro nás například vyrovnání závazků s majiteli pozemků, které musíme řešit v delších časových etapách. Převedený majetek má celkovou hodnotu více než osmi miliard korun.

Založení odboru a majetkové vypořádání bylo jen jednou částí vaší činnosti.

Ano - například v průběhu roku 2001 odbor obdržel 1143 podání, z toho více než polovinu tvořily podněty k zahájení správních řízení ukončených rozhodnutím.

Činnost našeho odboru přinesla do rozpočtu Jihočeského kraje příjem v podobě správních poplatků nebo případně i sankcí v celkové částce více než 600 tisíc korun. Začínali jsme ve čtyřech, v současné době nás v odboru pracuje včetně mě devět. Odbor je logicky rozčleněn na oddělení dopravy a oddělení silničního hospodářství.

Podařilo se vám za tak krátkou dobu vytvořit i nějakou dlouhodobější koncepci?

Na základě poznatků organizací Správ a údržeb silnic, které vycházely z velmi dobré znalosti stavu pozemních komunikací v příslušném územním obvodu, ve vazbě na požadavky měst a obcí a s přihlédnutím k souboru investičních a neinvestičních akcí připravovaných předcházejícím investorem, českobudějovickou správou Ředitelství silnic a dálnic ČR, byl před rokem zpracován detailní materiál pro oblast silničního hospodářství. Krajské zastupitelstvo jej přijalo ve formě závazného "Programu investiční a neinvestiční výstavby a oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje". Do programu byly zahrnuty veškeré navrhované investiční akce jako obchvaty, přeložky, nové mostní objekty a podobně. U neinvestičních akcí, oprav stávající silniční sítě, byly zařazeny akce o finančním objemu vyšším než 7 mil. Kč u oprav silnic a 5 mil. Kč u oprav mostů. Tato hranice byla zvolena s ohledem na skutečnost, že akce tohoto charakteru jdou nad rámec možností jejich financování z neinvestičního příspěvku, poskytovaného organizacím SÚS na údržbu a opravy pozemních komunikací Státním fondem dopravní infrastruktury. V plné míře, bez ohledu na objem potřebných finančních prostředků, byly zařazeny požadavky měst a obcí ohledně silniční sítě.

Měli jste také představu o tom jak tyto potřeby pokrýt finančně?

Zpracovaný materiál neřeší otázku financování akcí zahrnutých v programu. Prioritně seřazené akce by si dle původního rámcového odhadu vyžadovaly finanční prostředky v objemu zhruba 4,2 mld. Kč. Základním zdrojem pro získání potřebných prostředků by se podle našich původních představ měl stát Státní fond dopravní infrastruktury, respektive jeho v současnosti připravovaný program určený pro silnice II. a III. třídy. Další prostředky by měl každoročně poskytovat rozpočet Jihočeského kraje, zohledňující důležitost kvalitní dopravní infrastruktury pro rozvoj jednotlivých oblastí Jihočeského kraje. Opomenout nelze ani využití podpůrných programů EU (např. Phare CBC atd.), případně spoluúčast obcí a měst přicházející v úvahu především při realizaci akcí týkajících se průjezdních úseků silnic.

Proč uvedený program neobsahuje žádné konkrétní termíny?

Dnešní krizová situace potvrzuje, že takto koncipovaný program - s vymezením priorit a stanovením finanční náročnosti, ale bez vymezení termínů - je velmi operativní. Stačí jej doplnit o nové potřeby a přehodnotit pořadí priorit, aniž bychom dopředu znali objem finančních prostředků, které budeme mít k dispozici. Zmíněný program přesně určuje jednotlivé kroky, které máme učinit, posloupnost čerpání finančních prostředků. V původní podobě zahrnoval 119 akcí seřazených dle stupně priority jako investiční akce, opravy a rekonstrukce průtahů na silnicích II. a III. třídy, investiční a neinvestiční akce týkající se mostních objektů na komunikacích uvedené kategorie. Dalších 53 akcí bylo zařazeno bez stanovení stupně priority. Při určení pořadí jednotlivých akcí bylo přihlíženo k rozpracovanosti projekční dokumentace, prioritám stanoveným naléhavostí akce ze strany příslušných SÚS a intenzitě dopravy v daném úseku komunikace. U mostů byl zohledněn stavební stav objektu. Program měl být v periodě minimálně jedenkrát za rok podrobován revizi, která by hodnotila jeho plnění, doplňovala potřebné akce, přehodnocovala priority již zařazených akcí a tak reagovala na aktuální potřeby a stav silniční sítě. Aniž bychom to při tvorbě programu tušili, připravili jsme nástroj vhodný i pro plánování a řízení v krizovém období.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Doposud byly prioritou opravy silnic Nové Hrady - Třeboň, oprava silnice Strunkovice - Volary, na kterou se nám podařilo získat prostředky z fondu Phare, a oprava unikátního železničního a silničního mostu u Bechyně. Dnes v tomto programu dostane prioritu jednoznačně výstavba zničených mostních objektů. Život v obou částech našeho kraje - těch zatopených i nezatopených však jde dál - a i s tím musíme počítat.

Svatopluk K. Jedlička