Hrady a zámky slouží nejen turistice

V některých případech byly hrady a zámky historickým majetkem obcí a měst a jindy se jedná o nově získaný majetek v 90. letech 20. století. Dřívější euforie a velký zájem obcí o získání hradu či zámku patří minulosti. Řada obecních nebo městských zastupitelstev by se dnes rozhodovala zcela jinak. Vlastnictví tohoto typu památkového objektu je značnou finanční zátěží pro obecní rozpočet a získávat potřebné finanční prostředky na rekonstrukce, velké opravy i běžnou údržbu je velmi náročně.

Některé objekty slouží kulturním účelům (zařízení jako zámecké interiéry, muzejní expozice, sídla knihoven nebo jiných kulturních zařízení), v dalších najdeme obecní nebo městské úřady (včetně obřadních síní), jinou možností je komerční využití (restaurace, vinárna, kancelářské prostory). Jsou využívány v sociální oblasti (domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou atd.), výjimkou není umístění školského zařízení (školy různých stupňů, dětské domovy atd.) a v neposlední řadě se v jednom zámku setkává několik uživatelů (např. škola, obecní úřad a muzeum).

Muzea v zámcích

Vlastní objekt hradu ve Znojmě (jde vlastně o zámek, ale vžilo se označení hrad) je vystavěn v barokním slohu a pochází z počátku 18. století. Majetkem města se stal hrad v roce 1865. Nejprve jej využívalo vojsko a od roku 1910 slouží budova muzejním účelům. Jihomoravské muzeum je jedním z nejstarších na jižní Moravě (původně městské muzeum rozšířilo v roce 1931 svoji působnost na celý region). V současné době má muzeum pronajatý hrad od města za symbolickou 1 Kč za rok. Smlouva byla uzavřena v roce 1994 na dobu 10 let. V nájemní smlouvě je určeno, že vlastník nepřispívá na údržbu (v roce 2001 hradilo muzeum 250 tisíc na opravu havarijního stavu střechy). Velké investice jdou naopak z prostředků města (např.přípojka elektrické energie byla několika miliónovou investicí). Určité finance jsou i z rozpočtu města a z Programu regenerace městských památkových rezervací. V 90. letech byla nově vybudována a v roce 2000 uvedena do provozu tzv. jižní přístupová cesta. Její výstavbu financovalo město a zdejší pivovar Hostan, s. r. o. Jako protihodnotu se město vzdalo svého 30% podílu v této společnosti. Ve sklepních prostorách je vinárna, kterou má v pronájmu soukromník. Součástí je i vinotéka a ochutnávky vín.

V roce 2003 bude na hradě pokračovat oprava střechy a drobné údržbářské práce. Náročnou akcí bude i fasáda, protože velká část hradu stojí na těžko přístupnáé skále.

Město Přerov koupilo renesanční zámek pro muzejní potřeby v roce 1918. Svůj historický majetek získalo znovu koncem 90. let. Muzejním účelům slouží zámek stále - je sídlem Muzea Komenského. Muzeum platí majiteli zámku roční nájem1,5 mil. Kč a město se stará o veškerou údržbu, tedy od zcela malé až po rozsáhlé investice. Muzeum má pronajatý celý objekt zámku s výjimkou tzv. Mervartova sálu a přísálí. Tyto prostory využívá také město k pořádání kulturních akcí a slouží i jako obřadní síň. Dosud byla provedena oprava Mervartova sálu, suterénu zámku a věže. Rekonstrukci započalo Muzeum Komenského a dokončilo ji město, z jehož rozpočtu bylo proinvestováno 2 mil. Kč. V současné době je připraven projekt statického zajištění a rekonstrukce střechy, jejíž realizace má začít v příštím roce. V tomto případě je počítáno s finanční podporou státu.

Nové využití areálu Ctěnice

Na samém okraji Prahy, ve správním obvodu č. 19 Kbely najdeme Ctěnice (součást Městské části Vinoř). Počátkem 19. století byl zámek upraven ve stylu klasicizujícího baroka. Komplex osmi budov je ojedinělým celkem hospodářského areálu z období vrcholného feudalismu. Hospodářskému provozu sloužil až do počátku 90. let 20. století. Poslední lroky zde hospodařil Státní statek hlavního města Prahy, který po sobě zanechal zdevastované budovy a poničený park. Zlom k lepšímu přišel v roce 1994, kdy byl zámek s přilehlými objekty bezplatně převeden na hlavní město Praha, které jej svěřilo do péče své příspěvkové organizaci - Pražské informační službě (PIS). Ta zjistila, že chybí veškerá dokumentace a proto prvním krokem bylo její pořízení - od změření jednotlivých staveb až po mykologické zjištění. PIS od samého začátku úzce spolupracuje s příslušnými orgány památkové péče, které určují využití areálu. Po rozhodnutí, že hezké stáje budou patřit koním, se hledá vhodný partner. Na miskách vah byl na jedné straně tělovýchovný oddíl a na straně druhé soukromník. Vybrán byl soukromník, který podepsal dohodu o sdružení s PIS: pokud dojde k vytvoření zisku, dělí se mezi soukromníka a PIS. V opačném případě hradí ztrátu soukromník, který má ve smlouvě určeno, kolik "koňhodin" je určeno pro veřejnost. V roce 1998 byla na místě zbouraného teletníku zbudována venkovní jízdárna.

Pro veřejnost byla v roce 2000 otevřena kočárovna. Zdejší vystavené exponáty jsou zapůjčeny z řady našich muzeí. Bylo vybudováno parkoviště sloužící návštěvníkům jízdárny i kočárovny, úpravou prošel hospodářský dvůr. Jako první však byly opraveny budovy sloužící jízdárně a domek u vchodu do areálu zvaný drábovna (ten se možná v budoucnu stane bytem pro zdejšího kastelána). Zcela opravena je hospodářská budova vpravo od vchodu. V přízemí vznikl víceúčelový sál, kde se zvažuje konání konferencí, prezentace firem atd V patře budou šatny, sociální zařízení apod. Opomenuto nebylo ani vybudování výtahu pro handicapované občany.

Oprava budovy zámku začala počátkem roku 2000. Jde o celkovou opravu střechy, obnovu zdevastovaných interiérů a exteriérů. Tato akce je finančně náročná a s jejím ukončením se počítá v květnu příštího roku. V zámku bude expozice "Česká šlechta v rakouské armádě", která se připravuje ve spolupráci s Vojenským historickým muzeem v Praze.

Zámek obklopuje park, který patřil Pražským cukrovarům.Ty se však o jeho údržbu nestaraly a hlavní město Praha jej získalo za symbolickou cenu. Rekonstrukce parku bude hotova v roce 2004. Velmi složitá příprava musí sladit požadavky představitelů památkové péče a životního prostředí.

Vlevo od hlavního vchodu je sýpka a přízemní budovy, v nichž vzniknou ubytovací kapacity pro zhruba 40 osob, restaurace a kavárna.

Rozpočtovaná investiční dotace 150 mil. Kč jde ze zdrojů pražského magistrátu, malé částky plynou z příjmů PIS. Vzhledem ke kolizi termínů podávání žádostí o dotace na Ministerstvo kultury ČR s termíny schvalování rozpočtu hlavního města Prahy nebylo možné podat žádost o finanční příspěvek ze státního rozpočtu. V roce 2006 se počítá s kompletním dokončením celého zámeckého areálu.

Chvalský zámek se probouzí k životu

Současná podoba chvalského zámku (někdy označovaného jako tvrz)) je převážně renesanční s pozdější barokní přestavbou. Také tento objekt, nacházející se ve správním obvodu č. 20 Horní Počernice, byl do počátku 90. let využíván Státním statkem hlavního města Prahy a v roce 1993 převeden na hlavní město Praha. Byl svěřen do péče Městské části Horní Počernice. Pro podporu získávání potřebných financí byla založena Nadace chvalského zámku, která se po změně zákona změní na nadační fond. V roce 2001 získala městská část od Ministerstva kultury ČR 200 tisíc Kč na průzkumné práce. Převážná část financí na opravy vlastní tvrze a přilehlého hospodářského zázemí jde z rozpočtu městské části. V roce 1995 byl opraven a na jednorázové akce zpřístupněn špýchar, v letech 1998 až 2000 bylo několik miliónů investováno do inženýrských sítí. Od magistrátu získala městská část v roce 1998 na opravy fasád 800 tisíc Kč a v minulém roce 6 mi. Kč a 250 tisíc Kč na úpravy. V letošním roce se pozornost soustředí na zeleň a terénní úpravy. Velký špýchar bohužel v letošním roce postihl požár, který poničil část střechy a zcela 3. podlaží, kde měli zázemí příznivci divadla. V prvním podlaží je restaurace a v dalším se konají výstavy. Malý špýchar by měl být sídlem informačního centra a nadačního fondu. Další hospodářské objekty jsou pronajaty jednotlivým soukromým firmám na delší časové období. Tyto firmy na vlastní náklady provedly celkovou rekonstrukci příslušných budov.

Ústřední budovou areálu zůstává zámecký objekt, v němž se počítá s reprezentačními prostory pro úřad městské části, uvažuje se o muzejní expozici a pronájmu jednoho patra soukromé firmě, která by na své náklady provedla potřebné práce. Vlastní úpravy byly zahájeny koncem 90. let a podle slov starosty Ivana Lišky by za tohoto tempa a přísunu finančních prostředků měl být celý areál obnoven do 10 let.

Zámek spojený s Rudolfem II.

Převážně ve slohu renesance je vystavěn zámek v Brandýse nad Labem, jehož historie je spjata s Habsburky - zejména s Rudolfem II. a posledním císařem Karlem. Po vzniku Československé republiky se o něm uvažovalo jako o letním sídle prezidenta. Zámek se stal majetkem města v roce 1995 a poté jej zpřístupnili veřejnosti. Město za tuto krátkou dobu stihlo obnovit sgrafitovou výzdobu nádvoří, inženýrské sítě, sály v přízemí a prvním patře a také zčásti opravit střechy. Z městského rozpočtu bylo proinvestováno 30 mil. Kč, od Ministerstva kultury ČR bylo získáno 8 mil. Kč a sponzoři přispěli jedním miliónem. V současné době je na zámku stálá muzejní expozice. Sály slouží k pořádání koncertů, výstav, konferencí, konají se zde svatby i zasedání městského zastupitelstva. V létě je využívána zámecká zahrada a nádvoří zámků k dalším kulturním akcím. Na opravu čeká vnější sgrafitová výzdoba, zbývající část střechy, krytá chodba ze zámku do zahrady, věž, sály v 2. patře i zámecká zahrada. Předpokládaná částka je kolem 100 mil. Kč a měla by jít opět z rozpočtu města, Ministerstva kultury ČR, od sponzorů i soukromého investora (vybudování stylové restaurace v přízemí). Brandýský zámek supluje chybějící kulturní dům a jeho část je využívána také komerčně - je zde nahrávací studio, videostudio, vinárna, vinotéka atd.

Přináší první zisky

Pozdně barokní zámek ve Velkých Hošticích (okres Opava) je v majetku obce od roku 1945. V hlavní budově byla dříve škola. Další část zámku sloužila k bydlení a jako kanceláře. Před více než rokem byl zadní trakt zámku upraven na dům s pečovatelskou službou. V přízemí a ve sklepě jsou vinotéka a restaurace. Po letech, kdy obec do objektu pouze investovala, se situace změnila a objevily se příjmy. V další části zámeckých místností bude zámecké muzeum. Obec jedná s památkovými orgány a zástupci muzejníků o expozicích. S jejich otevřením se počítá v letech 2003 - 2004. Kolem zámku se rozkládá zámecký park, do jehož úprav investovala obec 4,3 mil. Kč.

V roli nenasytného otesánka

Jihomoravské město Miroslav (okres Znojmo) získalo renesanční zámek přestavěný na barokní po roce 1990. Budova je však v havarijním stavu - v poslední době ji ohrožuje zejména dřevomorka a tesařík. Za čtyři roky investovalo město do zámku 1,5 mil. Kč. Více rozpočet nedovolí. V současné době se čeká na posudek stavu všech dřevěných konstrukcí a jen předpokládané náklady na záchranu krovů se pohybují kolem 30 až 50 mil. Kč. Zajištění statiky je odhadováno na 20 mil. Kč. Město usilovně hledá vhodného zájemce, který by zámek koupil a investoval do jeho opravy potřebné finanční prostředky. Je opatrné - má před sebou odstrašující případ nedalekého moravskokrumlovského zámku, který je zastaven bankám a chátrá. Jen záchrana zámku se vyšplhá na 110 mil. Kč a celková oprava se odhaduje na zhruba 350 mil. Kč. Dle sdělení místostarosty Romana Volfa není v silách města takovouto sumu zajistit. Zámecký park si chce město ponechat a provést jeho revitalizaci. Město se snaží zámek oživit. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity zde pořádá Týden akční tvorby, na němž představuje netradiční výtvarné postupy. Každoročně tu probíhají motosrazy a pro veřejnost prohlídkové dny.

Eva Veselá