Obchodování s emisemi skleníkových plynů je novým faktorem, který může významně zvýšit ekonomickou efektivnost projektů snižujících emise skleníkových plynů. O jaký obchod se jedná?
Vedle tradičních forem a nástrojů financování projektů úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie se objevuji nové možnosti pro financování tohoto druhu projektů. Tyto projekty mají společné to, že snižují emise skleníkových plynu, s jimiž se v současnosti začíná obchodovat na mezinárodni úrovni. V mezinárodním odborném tisku se odhaduje, že v průběhu další dekády bude mít světový trh s emisemi skleníkových plynů roční hodnotu několik miliard dolarů.
Základní mechanismy
Princip emisního obchodováni tkví v tom, že realizátoři projektu snižujícího emise skleníkových plynů mohou prodat ušetřené emise jinému subjektu, který je využije k plněni svých závazků snižováni emisí. Tímto způsobem lze dosáhnout stanoveného snížení emisí tam, kde je to nejlevnější. To znamená, že znečišťovatel, pro kterého by bylo příliš nákladné snížit emise u svých zařízení, může takové snížení přímo či nepřímo financovat na jiných zařízeních, a to i v jiných zemích. Výsledkem je stejná úroveň znečistění, jaká by byla dosažena bez emisního obchodováni, ale s nižšími celkovými náklady. V případě České republiky to znamená velký potenciál k financování domácích projektů, neboť naše jednotkové náklady na snížení tuny emisí skleníkových plynů jsou znatelně nižší než v západních zemích.
Základ pro tento mechanismus byl stanoven v Kjótském protokolu rámcové úmluvy k ochraně před klimatickou změnou Organizace spojených národů.
Ten stanovuje cílové redukce emisí skleníkových plynů pro jednotlivé ekonomicky vyspělé země a transitivní ekonomiky v letech 2008 - 2012. Kjótský protokol stanovil tři základní mechanismy umožňující obchod s emisemi skleníkových plynů:
mezinárodní obchodování s emisemi, které umožňuje prodej a nákup emisí mezi vládami průmyslově vyspělých zemí a autorizovanými společnostmi,
společně realizované projekty (JI - Joint Implementation) se mohou realizovat v průmyslových zemích, které se zavázaly ke snížení emisi (tj. i v ČR),
mechanismus čistého rozvoje (CDM - Clean Development Mechanism) umožňuje realizovat projekty v rozvojových zemích.
Dalším významným mechanismem je připravovaný systém emisního obchodováni v rámci Evropské unie. Evropská komise již připravila návrh směrnice ustanovující tento systém od roku 2005. Pokud bude schválena Evropským parlamentem, členské státy rozdělí své cílové množství emisí skleníkových plynů odvozeně od Kjótského protokolu v podobě emisních povolení mezi jednotlivé velké znečišťovatele.
Emisní povolení se vztahuje k jednotkovému množství emisí v tunách CO2. Každý znečišťovatel bude muset pokrýt svou produkci emisí množstvím přidělených anebo nakoupených emisních povolení. Účast v tomto mechanismu bude povinná pro průmyslové sektory, podílející se ze 45 % na vzniku emisí CO2 (výroba elektřiny a tepla s kapacitou nad 20 MW, výroba železa a ocele, cementu, skla a keramiky a papírenský průmysl). Po našem vstupu do EU se ČR stane součástí tohoto systému obchodování. Protože odhad vývoje emisí v klíčových letech 2008 - 2012 je u nás významně nižší než je cílová úroveň podle Kjótského protokolu, ČR bude s největší pravděpodobností čistý prodejce emisí v rámci tohoto systému.
Národní systémy
Kromě těchto mechanismů existují v současné době i dva národní systémy obchodování s emisemi - ve Velké Británii a Dánsku. Obchodování ve Velké Británii oficiálně začalo v dubnu 2002 a ceny emisí CO2 se pohybují do výše 4 až 6 liber za tunu. Firem oprávněných obchodovat je více než 6000, účast na programu je však dobrovolná. Dánský program je naopak omezen na 8 firem vyrábějících elektrickou energii.
Programy pro ČR
Pro Českou republiku jsou v současnosti nejzajímavější programy, v rámci kterých mohou domácí realizátoři projektů prodávat emise již dnes. Jedná se o program dánské a nizozemské vlády a aktivity prototypu uhlíkového fondu Světové banky (PCF-Prototype Carbon Fund). Nizozemská vláda zahájila program ERUPT pro finanční podporu projektů v zemích střední a východní Evropy. Princip programu je, že nizozemská vláda nakupuje emise ušetřené v rámci společně realizovaných projektů v jednotlivých zemích regionu. Vláda také připravuje memoranda porozumění s jednotlivými vládami, které by snížily nutnou administrativu spojenou s prodejem emisi. Cílem programu je využít vykoupené emise skleníkových plynů k plnění závazku nizozemské vlády v rámci Kjótského protokolu.
Konkrétně do tohoto schématu spadají projekty v rozsahu úspory od 500 000 tun CO2 s realizací projektu v průběhu let 2008 - 2012. To představuje zájem o projekty v rozsahu od 30 - 40 MW pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, 60 - 80 MW pro projekty produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, 20 000 ha rozlohy lesa u projektů zalesňování, nebo 200 000 tun komunálního odpadu ročně pro využití vznikajícího plynu na spalování.
Organizátoři programu předpokládají, že cena emisí se bude pohybovat v rozsahu 2 - 5 eur za tunu CO2.
Obchodování s emisemi uhlíkových plynů tedy může znamenat zajímavý finanční přínos pro realizátory projektů snižujících tyto emise. Objevuje se nový zdroj financí, kterých v tomto případě není nikdy dost.
Jak získat finance pro projekty snižující emise skleníkových plynů v České republice? Jaké jsou nutné podmínky pro financování projektů z jednotlivých zdrojů a v rámci jednotlivých mechanizmů? Který fond je pro váš projekt nejvhodnější? Kde hledat potenciální projekty snižování emisí? Jaké jsou dosavadní zkušenosti s využíváním společně realizovaných projektů v regionu? Všechny tyto otázky zajímají stále více předkladatelů projektů. Proto se staly součástí konference EEBW: Energie efektivně 2002, kde budou předmětem sekce "Nové možnosti pro financování projektů - obchod s emisemi skleníkových plynů". Konference bude 5. - 7. listopadu 2002 v Kongresovém centru Praha. Tématem diskusí této sekce bude:
přehled možností financování projektů snižujících emise skleníkových plynů - současnost a výhled do budoucna,
Kjótský protokol - aktuální vývoj, závazky, flexibilní mechanismy a jejich propojení,
projektové financování: společně realizované projekty (JI) a další možnosti (fondy GEF, IFC),
emisní povolení: existující trhy s emisními povoleními (UK, Dánsko) a budoucí plány pro obchodování s emisními povoleními na úrovni EU od roku 2005,
pravidla a priority pro společně realizované projekty (JI) v České republice,
představení uhlíkového fondu Světové banky (Prototype Carbon Fund), programu nizozemské vlády ERUPT a programu dánské vlády a dalších zdrojů pro financování projektů snižujících emise skleníkových plynů (IFC, GEF),
vhodnost projektů pro jednotlivé finanční zdroje a mechanizmy, projektový cyklus: stanovení referenčního scénáře, nezávislé hodnocení, schválení, monitoring a verifikace emisních kreditů,
první kroky k nalezení vhodného financování projektového záměru,
konkrétní příklady financování a realizace projektů v ČR a dalších zemích střední a východní Evropy.
Případní zájemci o účast v této sekci konference mají možnost získat další podrobnosti u organizátora, SEVEn, Střediska pro efektivní využívání energie, o. p. s., prostřednictvím internetové stránky nebo emailové adresy eebw@svn.cz.
Měsíčník Moderní obec je jedním z mediálních partnerů konference EEBW: Energie efektivně 2002.
Jana Szomolányiová,
Juraj Krivošík.
SEVEn, Středisko
pro efektivní využívání energie, o. p. s
|