ZŘIZOVACÍ LISTINY MUZEÍ

Snad vznikl proto, že organizace převáděné podle zákona č. 157/2000 Sb. byly v roce 2001 převedeny s nedočerpaným příspěvkem původního zřizovatele. Od 1. 1. 2000 jsou striktně odděleny finanční prostředky státního rozpočtu užité prostřednictvím příslušných správců kapitol na financování úkolů a závazků státu na straně jedné a finanční prostředky určené (na základě zákona) jako příjmy rozpočtů územních samospráv (obcí a krajů) na straně druhé. O územních rozpočtech, a tedy i o výdajích územních rozpočtů na kulturu, rozhodují zastupitelstva (obcí a krajů) v rámci samostatné působnosti vymezené zákonem (č. 128/2000 Sb. a č. 129/2000 Sb.).

Je výhradní pravomocí každého zastupitelstva, zda rozhodne o zřizování vlastních organizací poskytujících veřejné služby kultury, případně zda a v jaké míře podpoří kulturní aktivity a činnosti jiných subjektů. Státní rozpočet může územní samosprávě nebo jí zřizovaným organizacím poskytnout dotace pouze a jedině za podmínek stanovených zákonem. Lze tedy pouze chovat naději, že zákony stanovující objem příjmů rozpočtů územní samosprávy budou pro rok 2003 respektovat i zvýšení nároků na jejich výdaje z titulu převodu organizací státu.

PŘEVOD POVINNOSTI

Převody majetku státu na územní samosprávu jsou v zásadě převedením povinnosti financovat činnost dotčených organizací do rozhodovací odpovědnosti zastupitelstev krajů. Spolu s takto převáděnými činnostmi je převáděn nejen příslušný majetek státu, ale i závazky převáděných organizací. Vlastnictví ovšem nemusí vždy přinášet jenom pozitiva a zisk, ale i povinnosti a závazky - včetně finančních.

Od účinnosti převodu takové organizace je zcela věcí a odpovědností příslušného zastupitelstva, zda bude nadále zřizovat převedenou organizaci a zda bude financovat její činnost. Oba "převodové" zákony mají sice tzv. blokační paragrafy (územní samospráva nemůže po dobu deseti let bezúplatně převedený majetek státu použít pro jiné účely či prodat, přičemž pro případ nedodržení takových ustanovení jsou stanoveny finanční sankce). Ovšem územní samosprávě zákon umožňuje, aby (případně) po zrušení převedené organizace nabídla zpětný bezúplatný převod dotčeného majetku do vlastnictví státu.

K NĚKTERÝM USTANOVENÍM

Dne 13. 6. 2002 schválila Poslanecká sněmovna zákon o přechodu některých dalších věcí, práv a závazů ČR na kraje a obce. Účinnost zákona je stanovena datem 1. července 2002, dnem převodu podle tohoto zákona je 1.leden 2003. Nejpozději do 31. 12. 2002 musí být sepsán příslušný předávací protokol.

Z praktických důvodů lze doporučit všem, zejména pak muzeím, kterých se tento převod týká, aby byl urychleně dokončen úplný přehled příslušných závazků a majetku. Časová naléhavost takových opatření vyplývá z termínů a okolností "techniky" převodu tak, jak jsou stanoveny zákonem:

[*] účinnost zákona je od 1. 7. 2002,

[*] protokol o předání musí být sepsán nejpozději do 31. 12. 2002,

[*] protokol (za předávajícího, tj. za stát !) podepisuje statutární orgán převáděné státní příspěvkové organizace nebo vedoucí organizační složky státu (tedy budoucí podřízený nabyvatele !) a za nabyvatele buď hejtman nebo starosta; jedno vyhotovení protokolu bude zasláno na Ministerstvo financí,

[*] termín (účinnost) převodu je stanoven k 1. 1. 2003,

[*] výsledky řádné účetní závěrky budou (jako příloha) k protokolu připojeny nejpozději do 31. 3. 2003 (!),

[*] zřizovací listiny převedených organizací musejí být přizpůsobeny zákonu (č. 250/2000 Sb., zákonu č. 128/2000 Sb., resp. zákonu č. 129/2000 Sb.) do 30. 4. 2003,

[*] návrh na zápis do obchodního rejstříku (po 30. 4. 2003),

[*] záznam práv do katastru (v případě převedených nemovitostí) musí být učiněn do 30. 6. 2003.

Povinné přílohy (vyplývající z výsledků řádné účetní závěrky provedené podle zákona č. 563/1991 Sb.) budou k protokolu připojeny ovšem až (nejpozději) do 31. března 2003, přesto, že protokol má být sepsán již k 31. 12. 2002. Lze se tedy otázat, kdy se má jedno vyhotovení protokolu předat Ministerstvu financí - po 31. 12. 2002 nebo až po 31. 3. 2003 spolu s příslušnými přílohami?

Nutno (mj.) upozornit i na to, že organizační složka státu je samostatnou účetní jednotkou, organizační složka kraje (obce) však nikoliv.

Pokud se předmětem převodu stanou např. nedokončené či neuzavřené investiční akce, lze doporučit jejich velmi podrobné projednání mezi převádějícím a nabyvatelem.

Při stanovení rozsahu převáděného majetku a při jeho identifikaci lze doporučit, aby byly zcela jednoznačně dořešeny i otázky týkající se evidence a převodu tzv. mobiliáře, stejně jako možnosti převodu vlastnictví k archeologickým nálezům (ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. součásti sbírek v této chvíli již evidovaných v centrální evidenci sbírek /CES/ podle zákona č. 122/2000 Sb.).

Výhodné rovněž bude, aby bylo vyjasněno, zda na převáděný majetek nejsou uplatňovány např. restituční nároky.

V RÁMCI PŘEDMĚTU ČINNOSTI

Převáděná příspěvková organizace či organizační složka státu od doby účinnosti zákona (od 1. 7. 2002) může s příslušným majetkem státu hospodařit pouze v rámci jim stanoveného předmětu činnosti.

Toto ustanovení zákona lze považovat za poměrně významné. Za předmět činnosti státních příspěvkových organizací (PO) a organizačních složek státu lze (ve smyslu platných zákonů) podle mého soudu považovat pouze ty činnosti, které souvisejí s účelem zřízení převáděných státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu - tzn. nikoliv činnosti "hospodářské" či "jiné" v tom smyslu, jak jsou označeny v zákoně č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.

ZÁSADNÍ ZMĚNY

V případě muzeí (a dalších typů organizací) převáděných na kraje (a obce) podle nového zákona nepůjde o nové zřizovací listiny, ale o jejich změnu a vydání úplného, aktualizovaného znění. A to bez ohledu na skutečnost, že (ve většině případů) až na IČO a sídlo organizace všechna ustanovení zřizovací listiny budou zásadním způsobem přepracována. To logicky vyplývá ze zásadních rozdílů mezi zákonnou úpravou nakládání s majetkem státu a s majetkem územní samosprávy.

Základní účel zřízení příspěvkové organizace (muzea, galerie) je výhodné formulovat s využitím ustanovení § 10 odst. 6 zákona č.122/2000 Sb. Je mi známo, že mezi muzei koluje text jakési "vzorové" zřizovací listiny. Takový text je samozřejmě možno využít jako základní východisko, ale doporučuji jeho zásadní přepracování, neboť v mnoha bodech neodpovídá tomu, co musí respektovat příspěvková organizace zřízená obcí či krajem. To se týká nejen formulování předmětu činnosti a dovolených doplňkových činností pro potřeby konstruování zřizovací listiny muzea a následně i systému zajištění všech činností PO, ale i příslušných ustanovení zřizovací listiny, kterými zřizovatel svěřuje svůj majetek organizaci do správy a vymezuje rozsah oprávnění organizace pro hospodaření se spravovaným majetkem.

Jako jeden z hlavních předmětů činnosti (který souvisí s účelem zřízení) bude nepochybně v každé zřizovací listině zakotvena povinnost muzea či galerie odborně spravovat sbírku (majetek, jehož vlastníkem je územní samosprávný celek) zapsanou do CES, přičemž náležitosti takové správy jsou předepsány zákonem (č. 122/2000 Sb.) a prováděcími předpisy. S touto činností nepochybně bude souviset i další doplňování a rozšiřování sbírky (tj. rozmnožování majetku ve vlastnictví územního samosprávného celku), jakož i odborné zpracování a péče o sbírky. Se sbírkou i s odbornými poznatky bude muzeum i galerie nepochybně seznamovat veřejnost. Způsoby takové prezentace mohou být samozřejmě různé a proto lze doporučit volbu a uvedení takové struktury činností, která bude odpovídat činnostem vskutku vykonávaným.

(Zde odkazuji na články již dříve publikované k tématu zřizovací listiny, neboť zcela nepochybně bude moci muzeum uvést např. vydávání a veřejné šíření neperiodických publikací [ve smyslu zákona č. 37/1995 Sb.]; pořádání vzdělávacích akcí včetně přednášek a jejich cyklů; pořádání výstav; pořádání kulturních akcí spojených s užitím autorských děl atd., atd. Rozhodně doporučuji nezapomenout na samostatné uvedení vědecké či výzkumné činnosti jako jednoho z předmětů činnosti, neboť podle ustanovení nařízení vlády č. 140/2000 Sb. je i věda a výzkum živností volnou.)

POZNÁMKY K "MODELU"

Dovolte však, abych se opětovně pozastavila u některých doporučených formulací, které obsahuje výše zmíněný obíhající "model" zřizovací listiny a stručně je komentovala. (Citace z modelu jsou uvedeny kurzivou.)

[*] Zapůjčuje sbírkové předměty do expozic a na výstavy pořádané jinými subjekty v České republice i v zahraničí nebo za účelem jejich vědeckého zkoumání nebo konzervování a restaurování, za předpokladu, že je zajištěna jejich bezpečnost a ochrana ve smyslu zákona č. 122/2000 Sb.

Podobná formulace nepochybně patří do pasáže "rozsah svěřených majetkových práv", neboť se jedná o definování povinností při správě majetku zřizovatele - obce či kraje.

[*] Vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor. Umožňuje za úplatu návštěvu expozic, výstav a dalších kulturních akcí. Vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a ektachromů. Prodává katalogy, upomínkové předměty a další zboží propagující předmět činnosti, kopie, repliky a další rozmnoženiny sbírkových předmětů, výrobky z ušlechtilých materiálů s odpovídající uměleckou úrovní, nosiče audio a video nahrávek. Poskytuje služby konzervátorských a restaurátorských dílen, učeben a laboratoří. Poskytuje reklamní služby při zpřístupňování svých sbírek. Zpracovává odborné posudky, rešerše a expertízy. Poskytuje informační služby související s předmětem činnosti.

Podle mého soudu takovouto formulaci nelze akceptovat pro potřeby formulování zřizovací listiny příspěvkové organizace zřizované obcí či krajem. Uvedené činnosti je zapotřebí přeskupit podle toho, zda se jedná o předmět činnosti, doplňkovou činnost nebo vymezení rozsahu svěřených majetkových práv. Některé formulace však nelze vůbec použít. Pokusím se stručně uvést argumenty:

[*] Vykonává činnosti vyplývající z předmětu činnosti a ve vztahu k zajištění provozu veřejně přístupných prostor.

To, že příspěvková organizace vykonává činnosti uvedené ve zřizovací listině, je podmínkou její existence. Netřeba je proto uvádět jako předmět činnosti. Zajištění provozu nejen veřejně přístupných prostor je součástí péče o svěřený majetek, pokud to PO nebude dělat, pak neplní uložené podmínky správy majetku obce či kraje.

[*] Umožňuje za úplatu návštěvu expozic, výstav a dalších kulturních akcí.

PO může služby poskytovat bezúplatně nebo za úplatu, resp. za poplatek, jehož výše obvykle nedosahuje nákladů spojených se zpoplatněnou poskytovanou službou. S takovými příjmy z tzv. hlavní činnosti příspěvkové organizace počítá i platná účtová osnova atd. Úroveň ceny služby (související s předmětem činnosti) je dána jednak přáním zřizovatele (mj. vyjádřeném výší příspěvku), jednak tím, zda výše vstupného neohrozí základní účel muzea či galerie - tj. zpřístupňování kulturních hodnot. Tzn. tuto větu netřeba ve zřizovací listině uvádět.

[*] Vybírá poplatky za fotografování, filmování a pořizování videozáznamů, pořizování kopií dokumentů, poskytování fotografií, negativů a ektachromů.

Platí v zásadě to, co je výše v obou případech uvedeno. Souvisí se svěřenými majetkovými právy. Ovšem pokud např. galerie má ve sbírkách autorská díla, na která se stále ještě vztahuje ochrana podle autorského zákona, uvedené služby je nutno poskytovat pouze za podmínek stanovených zákonem č. 121/2000 Sb.

[*] Prodává katalogy, upomínkové předměty a další zboží propagující předmět činnosti, kopie, repliky a další rozmnoženiny sbírkových předmětů, výrobky z ušlechtilých materiálů s odpovídající uměleckou úrovní, nosiče audio a video nahrávek.

Pokud se jedná o vlastní výrobky PO (viz platné účtové osnovy) realizované v rámci předmětu činnosti, pak platí, co je uvedeno ohledně vybírání vstupného. Pokud se jedná o nákup výrobků od třetích osob a jejich následný prodej v muzeu či galerii, pak je to specializovaný maloobchod, a tudíž i doplňková činnost. Zaklínadlo o ušlechtilých materiálech a umělecké úrovni v ekonomice a v zákonech nefunguje. Rozhoduje skutečná podstata a (zejména ekonomický) charakter činnosti.

Nosiče audio a video nahrávek - nahrané či nenahrané. Pokud nenahrané, je to doplňková činnost. Pokud nahrané třetí osobou a dané do prodeje muzeem či galerií, tak rovněž. Pokud je PO sama je výrobcem, pak se jedná o prodej vlastních výrobků (analogií jsou např. vlastní katalogy či publikace). Náležitosti takové produkce je ovšem nutno podřídit zákonu č. 273/1993 Sb. (o audiovizi) a zákonu č. 121/2000 Sb.(autorský zákon).

[*] Poskytuje služby konzervátorských a restaurátorských dílen, učeben a laboratoří.

Pokud tak příspěvková organizace (muzeum či galerie) činí dle pověření ve smyslu prováděcích předpisů k zákonu č. 122/2000 Sb. a pro vlastníky evidovaných sbírek (ve smyslu téhož zákona), pak jsou takové služby jistě součástí předmětu činnosti, který souvisí s účelem zřízení PO. Podmínkou je samozřejmě souhlas zřizovatele.

(Zde musím připomenout, že prováděcí vyhláška byla přijata v době, kdy jmenovaná muzea byla financována z prostředků státního rozpočtu. Proto bezplatná služba v rozsahu uvedeném v zákoně nikomu nečinila problém. Jinou otázkou ovšem je, zda nový zřizovatel bude ochoten příslušné náklady hradit ze svého rozpočtu.)

Pokud ovšem PO poskytuje tyto služby třetím osobám - právnickým či fyzickým, které mají v soukromém vlastnictví předměty kulturní povahy nezapsané do příslušné evidence, pak je to spíše doplňková činnost.

Pokud učebny a další odborně vybavené prostory příspěvková organizace pronajímá (spolu s vybavením), pak je charakter činnosti odvislý jednak od definování svěřených majetkových práv (viz nájmy, výpůjčky a postavení rady kraje či obce při schvalování takových smluv), jednak se jedná o pronájem nebytových prostor spojených s poskytováním dalších služeb (§ 4 živnostenského zákona), a tedy jde o doplňkovou činnost.

[*] Poskytuje reklamní služby při zpřístupňování svých sbírek.

Poskytování reklamních služeb třetím osobám nejde dost dobře definovat jako činnost hlavní. Navíc příjmy z reklamy jsou ve smyslu zákona o daních z příjmů podřízeny daňové povinnosti. Jedná se o doplňkovou činnost - a to i když je reklama poskytována "při zpřístupňování sbírek".

Pokud se jedná o propagaci vlastní činnosti, není to reklama a doplňková činnost, ale běžná provozní záležitost související s předmětem činnosti - zpřístupňováním sbírek a dalšími uloženými činnostmi galerie či muzea, součást např. informačních služeb poskytovaných veřejnosti jako jeden z předmětů činnosti.

Pokud bude uvedeno poskytování informačních služeb jako jeden z předmětů činnosti, doporučuji použít i formulaci: poskytuje informační služby související s předmětem činnosti a to včetně zpřístupňování informací prostřednictvím počítačových a jiných sítí.

(tj. internet, vlastní www stránky a související šíření autorských děl dle § 18 autorského zákona.)

Současně doporučuji uvést i to, že PO (muzeum či galerie) "pořizuje, vytěžuje a zužitkovává databáze". Důvody tohoto doporučení vyplývají z autorského zákona, který pojednává i o právech pořizovatele databáze. Podrobnější rozklad k tomuto tématu byl ostatně předmětem několika našich seminářů.

(Pokračování příště)

ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,

vedoucí útvaru REGIS,

Informační a poradenské středisko

pro místní kulturu