VYŠŠÍ ÚZEMNÍ CELKY NA SLOVENSKU

V minulých číslech jsme se zabývali zákonem č. 302/2001 Z. z., o samosprávě vyšších územních celků na Slovensku, přechodem působnosti z orgánů státní správy na obce a vyšší územní celky, majetkem a financováním krajů. Nyní přinášíme další informace o jejich orgánech.

Práva poslanců zastupitelstva kraje jsou vymezena v zákoně o samosprávných krajích příkladmo, patří mezi ně např. předkládat zastupitelstvu a jeho orgánům návrhy (lze soudit, že je mohou podávat těmto orgánům i tehdy, když nejsou jejich členy), interpelovat předsedu ve věcech týkajících se výkonu jeho činnosti. Některá z práv poslanců jsou koncipována velmi široce: požadovat informace a vysvětlení od fyzických osob a právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost na území samosprávného kraje, ve věcech týkajících se jejich podnikání; zúčastňovat se kontrol, prověrek, vyřizování stížností a jejich podání, které uskutečňuje zastupitelstvo a jeho orgány; požadovat vysvětlení od státních orgánů ve věcech potřebných k řádnému výkonu poslanecké funkce.

Mezi povinnosti poslance patří zejména složit slib na prvním zasedání zastupitelstva, kterého se účastní, obhajovat zájmy samosprávného kraje a jeho obyvatel, zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a orgánů, do nichž byl zvolen. Jeho povinností je také informovat na požádání voličů o své činnosti a činnosti zastupitelstva. Klade se otázka, jak lze tento požadavek prakticky uplatňovat ve vícemandátových volebních obvodech.

PRAVOMOC A ČINNOST ZASTUPITELSTVA

Zákon o samosprávných krajích demonstrativně vymezuje, o kterých základních otázkách samosprávného kraje rozhoduje výhradně zastupitelstvo. Tento výčet může být dalšími zákony rozšířen. Vyhrazení pravomo-ci zastupitelstva lze rozdělit do několika skupin:

[*] Zajišťování rozvoje kraje - schvalovat program sociálního, ekonomického a kulturního rozvoje samosprávného kraje, regionální rozvojové plány a programy, územněplánovací podklady samosprávného kraje a územní plány regionů;

[*] Hospodaření s majetkem kraje a financování - určovat zásady hospodaření a nakládání s majetkem samosprávného kraje a s majetkem předaným mu do užívání, schvalovat rozpočet a jeho změny, sdružování prostředků a činností kraje, majetkovou účast samosprávného kraje v sdružení, rozhodovat o přijetí úvěru nebo půjčky;1)

[*] Zřizovací funkce - zřizovat, zakládat a kontrolovat právnické osoby samosprávného kraje, jmenovat a odvolávat jejich vedoucí (ředitele), pokud zvláštní zákon nestanoví jinak;

[*] Mezinárodní spolupráce - schvalovat dohody o mezinárodní spolupráci a členství samosprávného kraje v sdruženích;

[*] Vytváření předpokladů pro činnost zastupitelstva - volit a odvolávat místopředsedu kraje, zřizovat komise a jiné orgány zastupitelstva, volit a jmenovat jejich předsedy a další členy, volit a odvolávat hlavního kontrolora a určovat jeho plat a odměnu, určovat odměnu poslancům a členům komisí, kteří nejsou poslanci, schvalovat jednací řád zastupitelstva, zřizovat úřad samosprávného kraje a určovat jeho organizační strukturu;

[*] Rozvíjení přímé demokracie - vyhlašovat referendum;2)

[*] Vydávání právních předpisů - usnášet se o všeobecně závazných nařízeních.3)

Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Svolává ho a řídí předseda kraje (viz níže). Dále je jím svoláno, požádá-li o to alespoň třetina poslanců. Zasedání je způsobilé jednat a usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina všech poslanců a k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Náročnější požadavek je stanoven pro přijetí všeobecně závazného nařízení: je potřebný souhlas třípětinové většiny hlasů všech poslanců. Na rozhodovacím procesu se podílejí poradní orgány zřízené zastupitelstvem (patrně se jimi rozumějí jak komise zastupitelstva, tak i poradní orgány): zastupitelstvo je povinno vyžádat si jejich stanovisko před přijetím rozhodnutí. Zasedání jsou veřejná, pokud je zastupitelstvo nevyhlásí za neveřejné, musí tak učinit, jsou-li předmětem jednání informace nebo věci chráněné podle zvláštních zákonů. Dosti široce je vymezen okruh osob, jimž musí být na jejich požádání uděleno slovo. Patří mezi ně prezident Slovenské republiky, poslanec Národní rady SR, člen vlády nebo osoba zmocněná vládou, zástupce jiného státního orgánu. Slovo musí být uděleno též starostovi nebo primátorovi města, které patří do území samosprávného kraje, což může přispět k úplnější informovanosti poslanců o problematice měst a obcí a k jejímu hlubšímu pochopení. Slovo může být uděleno i jiným osobám.

KOMISE

Organizační formou, jejímž prostřednictvím se poslanci a další osoby účastní činnosti zastupitelstva, jsou komise. Zastupitelstvo obligatorně zřizuje mandátovou komisi a finanční komisi. Další stálé nebo dočasné komise, které mají povahu poradních, iniciativních a kontrolních orgánů, zřizuje podle svého uvážení. Zastupitelstvo určuje jejich úkoly a způsob jednání, volí předsedu komise, jímž musí být poslanec a další osoby. Platí zásada, že poslanci musí tvořit více než polovinu členů komise. Výjimkou je komise mandátová, která se skládá výlučně z poslanců, což odpovídá jejím úkolům. Zákon o samosprávných krajích stručně upravuje základy jejich činnosti: scházejí se podle potřeby, zpravidla jednou za měsíc a mohou přizvat odborníky k posouzení odborných otázek.

PŘEDSEDA SAMOSPRÁVNÉHO KRAJE

Je volen stejně jako je tomu u starosty obce na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Volební období předsedy je čtyřleté. Kandidát na funkci předsedy musí splňovat tyto požadavky: má právo volit, nejpozději v den voleb dosáhl věku 25 let, není ve výkonu trestu odnětí svobody a není zbaven způsobilosti k právním úkonům. Další podmínkou je, že musí mít trvalý pobyt v obci, která patří do území samosprávného kraje, popř. ve vojenském obvodu patřícím do tohoto území.

Funkce předsedy je neslučitelná s funkcí poslance zastupitelstva kraje.4) Předseda nemůže tedy být poslancem zastupitelstva, ale má k němu úzké vztahy projevující se v řadě jeho oprávnění. Dále je neslučitelná s funkcí člena orgánu právnické osoby zřízené nebo založené samosprávným krajem, statutárního zástupce právnické osoby s majetkovou účastí samosprávného kraje, zaměstnance samosprávného kraje a podle zvláštního zákona (např. soudce, prokurátora). Zasluhuje pozornost, že je stanovena také neslučitelnost s funkcí starosty nebo primátora města. Důvodem je zřejmě náročnost uvedených funkcí, které by sotva bylo možné odpovědně vykonávat současně.

Volby předsedy se zakládají na většinovém systému. Konají se v jednomandátovém volebním obvodu, jímž je samosprávný kraj. Kandidátní listiny mohou podávat politické strany a hnutí (mohou navrhnout jednoho kandidáta) a nezávislí kandidáti. Ke kandidátní listině nezávislého kandidáta musí být připojena petice podepsaná voliči samosprávného kraje v počtu alespoň 1000 podpisů. O uveřejnění seznamu kandidátů, o úpravě hlasovacích lístků (abecední pořadí kandidátů) a o údajích na nich uváděných přiměřeně platí ustanovení o volbách poslanců zastupitelstva. Volič označí zakroužkováním pořadového čísla kandidáta, pro kterého hlasuje.

V prvém kole voleb je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů. Jestliže ani jeden z kandidátů nezískal absolutní většinu hlasů, koná se do 14 dnů druhé kolo voleb (den jeho konání vyhlašuje předseda Národní rady SR). Do druhého kola postupují dva kandidáti s největším počtem hlasů v prvém kole voleb.5) V druhém kole je za předsedu zvolen ten kandidát, který získal nejvyšší počet platných hlasů. Při rovnosti hlasů by se konaly nové volby. Při prvých volbách předsedů kraje byl v prvním kole zvolen pouze předseda Bratislavského samosprávného kraje, v ostatních krajích se druhé kolo konalo 15. prosince 2001. V druhém kole voleb bylo zvoleno zbývajících sedm předsedů: HZDS - 2, HZDS v koalici s jinými politickými stranami - 4, Křesťanskodemokratické hnutí a Demokratická strana - 1.

ÚKOLY A PRAVOMOC

Předseda samosprávného kraje je jeho výkonným orgánem (zákon ho sice takto výslovně neoznačuje, ale tuto charakteristiku obsahuje čl. 69 odst. 6 Ústavy SR). Zákon o samosprávných krajích vymezuje postavení předsedy, jeho úkoly a pravomoc. Předseda kraje:

[*] zastupuje samosprávný kraj navenek,

[*] je statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích, pracovněprávních vztazích a v jiných vztazích,

[*] má rozhodovací pravomoci ve věcech, v nichž zákon svěřuje samosprávnému kraji rozhodování o právech a povinnostech právnických osob a fyzických osob. Na řízení se subsidiárně vztahuje všeobecný předpis o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb.). Odlišně je upraven postup při přezkoumávání jeho rozhodnutí: ve věcech územní samosprávy lze podat opravný prostředek soudu a ve věcech přeneseného výkonu státní správy odvolacím orgánem je příslušný orgán státní správy. Je vyloučen přezkum rozhodnutí předsedy v řízení mimo odvolání (§ 22 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona),

[*] může uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání za porušení nařízení pokutu do 500 000 Sk.

Jeho vztahy k zastupitelstvu a jeho komisím jsou založeny na shodných principech, jako je tomu ve vztazích starosta - obecní zastupitelstvo. Předseda svolává a řídí zasedání zastupitelstva, podepisuje nařízení a usnesení zastupitelstva nejpozději do tří dnů od jejich schválení. Významné je jeho oprávnění pozastavit výkon usnesení zastupitelstva tím, že ho nepodepíše ve stanovené třídenní lhůtě. Může tak učinit tehdy, když má za to, že usnesení zastupitelstva je v rozporu se zákonem anebo je pro samosprávný kraj nevýhodné; uplatňuje se tedy hledisko zákonnosti nebo účelnosti. Zastupitelstvo může na pozastavení výkonu usnesení reagovat dvojím způsobem: buď je potvrdí nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců a pozastavení pozbývá účinnosti (předseda nemůže opětovně pozastavit jeho výkon) anebo je nepotvrdí do dvou měsíců od jeho schválení a potom pozbývá platnosti. Podle zákona předseda má svolávat zpravidla jednou za měsíc předsedy komisí k projednání otázek týkajících se samosprávného kraje.

Funkce předsedy je veřejnou funkcí a nevykonává se v pracovním poměru. Dosavadní pracovněprávní vztah nebo obdobný pracovní vztah zůstává zachován. Platové poměry a další náležitosti související s vykonáváním funkce předsedy samosprávného kraje jsou upraveny zákonem č. 438/2001 Z. z.

Důvody, pro něž zaniká mandát předsedy, jsou taxativně vypočteny v zákoně: uplynutí volebního období, odmítnutí slibu nebo složení slibu s výhradou, vzdání se mandátu aj. Jedním z nich je skončení trvalého pobytu v obci na území samosprávného kraje, čímž se podtrhuje význam vazby mezi předsedou a krajem. Důsledkem volby předsedy v přímých volbách je jeho odvolatelnost voliči v referendu. Zastupitelstvo vyhlásí referendum o odvolání předsedy, když a) je nepřítomen nebo je nezpůsobilý vykonávat funkci déle než šest měsíců, b) hrubě nebo opakovaně zanedbává povinnosti předsedy, a tím vznikají vážné nedostatky v správě samosprávného kraje anebo c) o to peticí požádá alespoň 30 % oprávněných voličů.

Zastupitelstvo volí a odvolává místopředsedu (podle dikce zákona jde o jednoho místopředsedu), a to z řad poslanců zastupitelstva. Toto jeho oprávnění je však vázáno na návrh předsedy, který má tak v rukou výběr svého zástupce. Rozsah zastupování předsedy místopředsedou určuje zastupitelstvo, jemuž je také vyhrazeno vymezit pravomoci, které nemůže místopředseda vykonávat v době nepřítomnosti předsedy, tj. předpokládá se, že předsedovi náleží určité vyhrazené pravomoci, v nichž nemůže být zastoupen. I zde zastupitelstvo rozhoduje na návrh předsedy. Místopředseda může být pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.

Administrativní a organizační věci zastupitelstva, předsedy a dalších orgánů zřízených zastupitelstvem zabezpečuje úřad samosprávného kraje, který existuje odděleně od krajského úřadu - orgánu státní správy. Tvoří ho zaměstnanci samosprávného kraje. Jejich počet (předpokládá se 80 - 120 zaměstnanců) a skladbu pracovních funkcí stanoví zastupitelstvo. Práci úřadu řídí a organizuje ředitel úřadu, který za svou činnost odpovídá předsedovi.

Poznámky

1) V § 9 odst. 3 zákona o majetku vyšších územních celků jsou vypočteny majetkoprávní úkony, které musí být schváleny zastupitelstvem, např. smluvní převody nemovitého majetku kraje, movitého majetku nad hodnotu určenou zastupitelstvem.

2) Předmětem referenda mohou být důležité otázky, které se týkají výkonu samosprávy anebo odvolání předsedy (viz níže). Podnět k vyhlášení referenda o důležitých otázkách samosprávy může dát samo zastupitelstvo svým usnesením anebo alespoň 30 % oprávněných voličů formou petice. Výsledky referenda jsou platné za dvou podmínek: zúčastnila se ho alespoň polovina oprávněných voličů a rozhodnutí bylo přijato nadpoloviční většinou hlasů účastníků referenda.

3) Pojem "všeobecně závazná nařízení" zahrnuje jak nařízení ve věcech územní samosprávy, tak nařízení ve věcech, v nichž samosprávný kraj plní úkoly státní správy, která mohou být vydána jen na základě zmocnění zákonem a v jeho mezích.

4) Je možné kandidovat současně na funkci poslance zastupitelstva i předsedy kraje. Jestliže by kandidující byl zvolen do obou funkcí, musí se jedné funkce vzdát.

5) Jestliže by některý z kandidátů přestal být volitelný anebo se vzdal kandidatury, postupuje do druhého kola kandidát, který získal v prvém kole v dalším pořadí nejvyšší počet hlasů.

KAREL SVOBODA,

Vysoká škola ekonomická v Praze