O tom, že kronikáři mají potřebu se scházet, vyměňovat si zkušenosti, podívat se, jak se píše kronika třeba v sousední obci, není pochyb. Dokládají to semináře, které jsou kronikáři hojně navštěvovány. V červnu se konaly v Litoměřicích a v Klatovech. O významu psaní kronik pro roce 2002, významu...
| O tom, že kronikáři mají potřebu se scházet, vyměňovat si zkušenosti, podívat se, jak se píše kronika třeba v sousední obci, není pochyb. Dokládají to semináře, které jsou kronikáři hojně navštěvovány. V červnu se konaly v Litoměřicích a v Klatovech.
O významu psaní kronik pro roce 2002, významu kronik pro budoucnost, o zásadách vedení kronik, pořizování příloh a dalších záležitostech kronikářských zápisů hovořila na setkání kronikářů okresu Litoměřice pracovnice Muzea hlavního města Prahy Stanislava Dvořáková. Kronika má být zdrojem informací pro regionální badatele, který v ní najde přehled událostí v obci, pozná život po všech stránkách, a získá tady informace, které není možné čerpat z úředních spisů. Zajímavá byla přednáška kronikáře Velké Chuchle Tomáše Hromádky a také autora Zpravodaje pro obecní kronikáře a vlastivědné pracovníky. Hovořil o zdrojích, které může kronikář využívat pro tvorbu ročního zápisu. Jde o využívání internetu (je tady možné získat i některé informace o firmách), své místo má i spolupráce s knihovnami, které jsou zdrojem pro získávání článků z regionu a nabízí také příslušné databáze. Doporučil kronikářům vstoupit do co nejvíce v místě působících spolků, a tak vlastně získat informace o jejich činnosti. Za důležité považuje i publikování v obecních zpravodajích, ale i potřebu chodit mezi lidi a mluvit s nimi. Se svými zkušenostmi seznámil přítomní kronikáře i kronikář města Litoměřice Oldřich Doskočil (jinak odborný pracovník zdejšího muzea). Položil si otázku "Jak dál psát kroniku?" Zejména u měst se v mnoha případech překrývají kronikářské zápisy se zprávami v dalších médiích (např. regionálních denících). Uvedl několik případů, co v poslední době uvedl v ročním kronikářském zápise. Podle jeho slov by se o problematice kronikářství mělo jednat na odborném fóru, které by nabízelo tři sekce - malé obce, střední města a velká města. Seminář kronikářů v Klatovech probíhal v přednáškovém sále Okresního muzea v Klatovech. Tradičně se uskutečnilo na začátku semináře vyznamenání zasloužilých kronikářů. Letošním tématem byly drobné památky. O projektu pasportizace sakrálních památek, který běží od roku 2001 a je rozložen na čtyři roky, hovořil ředitel klatovského muzea Luboš Smolík. Projekt navázal na předchozí výzkum lidové architektury z let 1996 - 1999 (byl součástí projektu Věda a výzkum Ministerstva kultury). Seznámil přítomné s tím, co všechno tento projekt přináší, kdo bude jeho výsledky moci využívat. Celé Klatovsko je rozděleno do devíti mikroregionů, každá památka bude mít svoji kartu a výsledkem bude podrobný katalog těchto objektů. Eva Veselá |
