Lázeňství, sportovní, kongresová turistika, agroturistika a další pojmy vypovídají o šíři možností podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jednou z nejatraktivnějších je kulturní turistika. Vedle vybavenosti ubytovacími a stravovacími zařízeními je pro cestovní ruch kulturní dědictví základním...
| Lázeňství, sportovní, kongresová turistika, agroturistika a další pojmy vypovídají o šíři možností podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jednou z nejatraktivnějších je kulturní turistika. Vedle vybavenosti ubytovacími a stravovacími zařízeními je pro cestovní ruch kulturní dědictví základním kamenem a hlavním lákadlem pro turisty.
Kulturní dědictví spojuje přírodní a kulturní prostředí. Zahrnuje pojem krajina, historické soubory, kulturní sbírky i tradici. Je odrazem historického vývoje a je nedílnou součástí moderního života. V ČR je velké urbanistické dědictví: jedenáct památek UNESCO, 40 městských památkových rezervací, 209 městských památkových zón, 61 památkových rezervací, 164 památkových zón lidové architektury. Je registrováno 38 tisíc nemovitých památek a přes 700 tisíc památek movitých. Toto bohatství je potřeba nahlédnout ekonomicky a zhodnotit. Nelze je pouze konzervovat a chránit, ale musí se pro ně najít možnosti oživení. PRŮMYSLOVÁ TURISTIKA Průmyslová turistika se opírá o mladší kulturní památky, jako jsou různé výrobní haly, továrny atd. Turisté jsou stále náročnější, chtějí poznat obyčejný život v té které oblasti, touží získat údaje o tradicích, zvycích a dalších hodnotách daného území. S tímto přáním koresponduje snaha o využití historických průmyslových staveb, přičemž v některých ještě nedávno probíhal výrobní proces. Staré nářadí a nástroje je možné najít v muzeu, ale vidět celé výrobní prostředí v komplexu, navíc, když se jej povede oživit, skýtá určitě hodnotnější zážitek. Podmínky pro tento produkt cestovního ruchu jsou např. v Ostravě. Zde, v Národní kulturní památce Landek je zřízeno hornické muzeum. Hned po ukončení těžby v dole bylo rozhodnuto o jeho zachování. Strojní zařízení muzea jsou plně funkční a jsou předváděna za chodu. Lákadlem pro turisty je určitě "sfárání" těžních klecí a prohlídka zpřístupněných původních štol. V Ostravě se počítá s využitím dalších opuštěných staveb po důlní činnosti. Ve Vítkovicích se zvažuje vznik skanzenu průmyslové historie. Stezky dědictví jsou poměrně mladým odvětvím cestovního ruchu. Jantarová, pivní, vinařská a další už nesou své ovoce. K úspěšnému rozběhnutí podobných programů, které pod jeden turistický cíl zahrnují celou škálu lidských činností, prezentací výrobků či společenských a tradičních událostí je potřeba spolupráce více zainteresovaných subjektů a občanských složek. V Brně například Hospodářská komora získala finanční prostředky z EU na start moravských vinařských stezek na jižní Moravě. Ty dnes mají zhruba 400 km cyklotras a vinařské oblasti jsou jimi propojené. Stezky nemusí vést vždy po suchu. Důkazem je Baťův kanál (původně vybudován v letech 1932 - 1938). V roce 1995 vznikla na základě iniciativy obcí a měst ležících podél Baťova kanálu Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu s cílem využít nejen této historické památky, ale turisticky oživit celý region. Tyto cíle se naplňují například podporou malého a středního podnikání, rozvojem technické infrastruktury, propagací či podporou ekologických aktivit. Modrý pás Labe vzniká v rámci programu INTERREG. Je to projekt zaměřený na ekonomický rozvoj, ale zároveň na vytvoření partnerské spolupráce, pocitu sounáležitosti a dalším cílem je zvýšení turistických možností v povodí řek Labe a Vltavy. Projekt sdružuje desítky měst v Německu a České republice. Obce na Labi, které se do projektu zapojí, mohou během šesti let obdržet finanční podporu. (Ke vzniku stezek je vytvořena metodika a zájemci o bližší informace se mohou obrátit na odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj - Ing. Rostislav Hošek: 02/2486 1252.) POTENCIÁL MÁ VĚTŠINA Velké procento - zhruba polovina všech turistů - navštíví Prahu. Plzeňský kraj 8,5 %, Jihočeský 8,4 %. Následují další kraje s menší návštěvností, nicméně turistický potenciál tam určitě je. Zkušenosti ze zahraničí, ale i tuzemska napovídají, že ve prospěch cestovního ruchu je možné využít téměř cokoli, jen musí přijít nápad a jeho realizace. Určitou pomocí v orientaci se může stát studie, která zkoumala potencionál cestovního ruchu v jednotlivých obcích. Materiál zpracovali zaměstnanci Ústavu územního rozvoje v Brně na základě zakázky Ministerstva pro místní rozvoj. Potenciál cestovního ruchu je závislý na vhodnosti krajiny pro určitou formu cestovního ruchu, na fixních, "kamenných" atributech, které existují v obci (hrady a zámky atd.) a také na nabídce kulturních akcí. Analýza všech obcí byla převedena do řeči čísel. Celou problematika cestovního ruchu autoři rozdělili do dvou složek: potenciál přírody a kultury. Tyto dvě základní skupiny se pak dále dělily na konkrétní turistické cíle a z hlediska místního potenciálu byly podle zvoleného systému obodovány. Pokud jde o rozložení možností využití přírodního potencionálu, jedná se spíše o plošné rozložení, zatímco kulturní potenciál je prostorově selektivnější a je vázán spíše na města a lidnatější lokality. Základní kulturní potenciál se podle studie vyskytuje ve většině obcí (1154). Maximální hodnocení z tohoto hlediska získalo pouze 55 obcí. Ovšem to nemusí být konstantní hodnota; množství historických památek je už sice dané, ale pro turisty atraktivní se mohou stát z našeho pohledu věci všední, které doma nenajdou. Ludmila Kučerová |
