(Dokončení z čísla 8) V minulém čísle jsme se zabývali věcnými břemeny v souvislosti s vodovodními a kanalizačními přípojkami (MO č. 7, str. 29 - 30), v této stati se budeme věnovat nadzemním a podzemním liniovým stavbám - elektrickému a telekomunikačnímu vedení. Právní úprava problematiky...
| (Dokončení z čísla 8)
V minulém čísle jsme se zabývali věcnými břemeny v souvislosti s vodovodními a kanalizačními přípojkami (MO č. 7, str. 29 - 30), v této stati se budeme věnovat nadzemním a podzemním liniovým stavbám - elektrickému a telekomunikačnímu vedení. Právní úprava problematiky elektrického vedení je obsažena v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který nabyl účinnosti 1.ledna 2001. Základní pojmy Energetický zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené (viz § 1). Dále pak energetický zákon vymezuje některé základní pojmy ve shora uvedených oblastech. Elektrickou přípojkou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení /§ 2 odst. 2 písm. a) bod 3 energetického zákona/. Plynovodní přípojka je zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení /§ 2 odst. 2 písm. b) bod 13. energetického zákona/. Provozovatelem přenosové soustavy /definice pojmu přenosová soustava - viz § 2 odst. 2 písm. a) bod 23 energetického zákona/ v elektroenergetice je právnická osoba, která je držitelem licence na přenos elektřiny /§ 2 odst. 2 pís. a) bod 21 energetického zákona/. Provozovatelem přepravní soustavy v plynárenství je fyzická či právnická osoba, která provozuje přepravní soustavu a je držitelem licence na přepravu plynu /§ 2 odst. 2 písm. b) bod 21 energetického zákona/. Práva provozovatelů Provozovatel přenosové soustavy v oblasti elektroenergetiky má právo, mj., v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení /§ 24 odst. 3 písm. e) energetického zákona/. V těchto případech jde tedy o oprávnění provozovatele přenosové soustavy k výše uvedeným "činnostem", která jsou založena sice přímo zákonem, ale jejichž realizace je možná až na základě (a v souladu) s pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu, tj. teprve po nabytí právní moci stavebního povolení může provozovatel mj.: "zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat je vodiči a umisťovat v nich vedení." Podmínkou pro vydání příslušných rozhodnutí stavebního úřadu je smluvně zřízené právo věcného břemene, které umožní provozovateli požádat nejprve o vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení. Dále má provozovatel právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním zařízení přenosové soustavy, odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či uživatel /§ 24 odst. 3 písm. f) a g)/. V těchto případech jde o oprávnění, která vznikají (oprávnění je uskutečnit vzniká) již přímo ze zákona, když jejich realizace nevyžaduje již žádné předchozí rozhodnutí správního orgánu (stavebního úřadu), tak jako ve výše uvedených případech. Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, popř. její části pro účely uvedené v odst. 3 písm. e) (§ 24 odst. 4). Tatáž oprávnění má při splnění týchž podmínek i provozovatel distribuční soustavy v oblasti elektroenergetiky /§ 25 odst. 4 písm. f), g) a h) a § 25 odst. 5/ a provozovatel přepravní a distribuční soustavy v oblasti plynárenství /§ 58 odst. 1 písm. d), e) a f), § 58 odst. 2, § 59 odst. 1 písm. d), e) a f) a § 59 odst. 2/. V těchto případech (kdy není možné věcné břemeno zřídit smluvně) je postup složitější. Stavební úřad musí nejprve svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti pro shora uvedené účely a teprve poté může provozovatel podat návrh na vydání územního rozhodnutí a následně pak stavebního povolení a teprve na jeho základě a v souladu s ním může svá "zákonná" oprávnění (viz výše) realizovat. Určitá výhrada by se zde týkala pouze formulace "...příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcbého břemene umožňujícího..." Znamená tato formulace, že stavební úřad musí vždy návrhu provozovatele na zřízení věcného břemene vyhovět a věcné břemeno zřídit, a to v rozsahu, v jakém to provozovatel požaduje, tj. nemůže návrh zamítnout? Domnívám se, že by bylo nejen logické, ale dokonce nezbytné, aby stavební úřad mohl rozhodnout i záporně, neboť musí rozhodnout nejen o oprávnění provozovatele jako takovém (na což má provozovatel ze zákona nárok), ale současně také i o jeho přesném a nezbytném rozsahu, tj. o konkrétním způsobu provedení, což musí být vždy věcí správního uvážení, tj. individuálního posouzení každého konkrétního případu. Jistě totiž nelze v praxi vyloučit případy, kdy řešení navrhované provozovatelem bude, resp. by přinejmenším mohlo znamenat nepřiměře-né omezení vlastnických práv vlastníka cizí nemovitosti, i když realizované oprávnění samo bude ve veřejném zájmu a provozovatel tedy bude mít právo jej, jak je výše uvedeno, uskutečnit. Půjde konkrétně o situace, kdy provozovatel bude i po upozornění stavebního úřadu a po jeho výzvě ke změně ("redukci") návrhu na takovém řešení i nadále trvat. V těchto případech by mu pochopitelně nemělo být "automaticky" vyhověno, ale naopak by návrh měl být zamítnut. Domnívám se, že stavební úřad by v těchto případech měl mít vždy tuto možnost, resp. dokonce povinnost, tj. měl by v těchto případech vždy požadovat na provozovateli takové řešení (pokud tomuto požadavku nebude odpovídat již původní návrh), které mu sice umožní uskutečnit jeho zákonné oprávnění (viz výše), ale současně bude vlastníka cizí nemovitosti co nejméně omezovat ve výkonu jeho vlastnických práv. Tomu by ovšem také měla logicky odpovídat dikce zákona, aby nemohly vznikat žádné pochybnosti o možných způsobech rozhodování stavebního úřadu v těchto případech, které bohužel formulace použitá v citovaném ustanovení právě naopak, podle mého názoru, vyvolává. Formulaci, která by zcela nepochybně umožňovala jak kladné, tak záporné rozhodnutí o návrhu provozovatele a která by mohla - její příslušná část sloužit jako "vzor" - lze nalézt např. v ustanovení § 91 odst. 2 telekomunikačního zákona (viz další část tohoto článku), podle kterého: "Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a držitelem telekomunikační licence ... ke sporu o rozsah oprávnění stanovených v § 90 odst. 1, rozhodne obecný stavební úřad." V tomto ustanovení, které sice řeší pouze rozhodování, nikoli o samotné existenci oprávnění, ale pouze o jeho rozsahu v konkrétních případech, je stavebnímu úřadu pravomoc rozhodnout kladně i záporně výslovně svěřena. Analogicky by, podle mého názoru, bylo vhodné formulovat i výše citované ustanovení, aby v praxi nedocházelo k nepřiměřeným "tvrdostem" vůči vlastníkům cizích nemovitostí. Ve shora citovaných obsahově zásadně shodných ustanoveních energetického zákona: "Provozovatel... má právo v souladu s podmínkami stanovenými územním rozhodnutím a stavebním povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech... zařízení...", je podle mého názoru také další formulační nepřesnost (nedůslednost), spočívající v použití výrazu "provozovat", tj. "provozovat" zařízení..., a to v souladu s podmínkami územního rozhodnutí a stavebního povolení, neboť zde použitý výraz "provozovat" nemůže jistě v praxi znamenat nic jiného než "užívat", tj. "užívat" ...zařízení..., což lze ovšem až na základě pravomocného kolaudačního rozhodnutí, když územní a stavební povolení opravňují zařízení pouze zřizovat, ale nikoli již provozovat. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že provozování (užívání) zařízení musí být vždy také v souladu s podmínkami územního rozhodnutí a stavebního povolení, pokud tato rozhodnutí podmínky pro provozování (užívání) zařízení, vedle kolaudačního rozhodnutí, také stanovila. Telekomunikační vedení Právní úprava problematiky telekomunikačního vedení je obsažena v zákoně č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, (telekomunikační zákon), který nabyl účinnosti 1. července 2000. Tento zákon upravuje ve věcech telekomunikací mj. podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a telekomunikačních sítí /§ 1 písm. a)/ a dále definuje některé základní pojmy v této oblasti. Telekomunikačním zařízením se rozumí technické zařízení včetně vedení pro vysílání, přenos, směrování, spojování a příjem informací prostřednictvím elektromagnetických vln (§ 2 odst. 1). Telekomunikační síť je tvořena funkčně propojeným souborem telekomunikačních zařízení k přepravě informací mezi koncovými body této sítě nebo soubor rádiových zařízení k přepravě informací nebo jejich vzájemná kombinace (§ 2 odst. 2). Nadzemním telekomunikačním vedením jsou drátová nebo kabelová vedení a telekomunikační zařízení postavená nad zemí a vně budov. Opěrné body nadzemních telekomunikačních vedení a zařízení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely anebo anténní systémy nadzemního telekomunikačního vedení a zařízení (stožár, střešník, zední konzola, nosič anténních systémů) - viz § 90 odst. 2. Stavba nadzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena konzolami umístěnými na nemovitostech či stožárech, jimiž jsou sloupy či jiné svislé konstrukce upevněné do země, na které se při výstavbě upevňují telekomunikační kabely či dráty a další výstroj (§ 90 odst. 3). Podzemním telekomunikačním vedením se rozumí kabelová vedení včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Nadzemní a podzemní vedení telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů a telefonní budky nevyžadují stavební povolení ani ohlášení /§ 56 písm. c) stavebního zákona/. Vyžadují však územní rozhodnutí (viz § 32 odst. 2 stavebního zákona, který obsahuje taxativní výčet těch "stavebních činností", které územní rozhodnutí nevyžadují a kde tato vedení nejsou uvedena). Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu. Vytyčovacími body podzemních telekomunikačních vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu (§ 90 odst. 4 telekomunikačního zákona). Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou. Kabelová rýha je upravený výkop pro uložení kabelů, jejich chrániček a dalších součástí podzemního vedení. Bezpečnostní zóna je prostor o šíři 0,5 m na každou stranu od vnější hrany rýhy (§ 90 odst. 5 telekomunikačního zákona). Povinnosti držitelů licence a osvědčení Držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů pro vedení (dále jen držitel telekomunikační licence a držitel osvědčení) jsou ve veřejném zájmu oprávněni zřizovat a provozovat na cizích pozemcích nadzemní a podzemní vedení telekomunikační sítě včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, telefonní budky pro veřejné telefonní automaty, přetínat tyto pozemky vodiči a umisťovat v nich vedení telekomunikační sítě /§90 odst. 1 písm. a) telekomunikačního zákona/, po dohodě s vlastníkem budovy zřizovat a provozovat v cizích budovách vnitřní telekomunikační rozvody - viz § 45 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, koncové body telekomunikační sítě, přípojná telekomunikační vedení pro veřejné telefonní automaty a telekomunikační zařízení veřejné telekomunikační sítě /§ 90 odst. 1 písm. b) telekomunikačního zákona/, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b) a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě telekomunikačního vedení a zařízení umístěných na cizích nemovitostech v souvislosti s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b) a v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem - zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny /§ 90 odst. 1 písm. c) a d) telekomunikačního zákona/. Držitel telekomunikační licence a držitel osvědčení o registraci jsou povinni oznámit vlastníkovi, popřípadě uživateli nemovitosti vstup na jeho nemovitost. Při tomto vstupu jsou povinni se zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovali vlastníka, popřípadě uživatele nemovitosti nebo jinak ohrožovali výkon jejich práv. Po ukončení činnosti jsou držitel telekomunikační sítě nebo držitel osvědčení jsou povinni uvést nemovitost bezodkladně na svůj náklad do původního, popřípadě náležitého stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti (§ 91 odst. 1 telekomunikačního zákona). Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a držitelem telekomunikační licence nebo držitelem osvědčení o registraci ke sporu o rozsahu oprávnění stanovených v § 90 odst. 1, rozhodne obecný stavební úřad (§ 91 odst. 2 telekomunikačního zákona). Pro zajištění výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a ) a b) uzavře držitel telekomunikační licence nebo držitel osvědčení o registraci s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemene k dotčené nemovitosti za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecný stavební úřad na návrh držitele telekomunikační licence nebo držitele osvědčení o registraci (§ 91 odst. 3 telekomunikačního zákona). Nejprve bych se chtěl zmínit o formulaci "...Pro zajištění výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) uzavře držitel telekomunikační licence...s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení práva věcného břemene k dotčené nemovitosti...", použité v § 91 odst. 3 telekomunikačního zákona. Zda držitel licence uzavře s vlastníkem dotčené nemovitosti smlouvu či nikoli, je výlučně věcí jejich vzájemné dohody, resp. "nedohody", nelze (resp. takováto konstatace nemá žádný smysl) proto zákonem konstatovat "držitel telekomunikační licence uzavře s vlastníkem ... dohodu". Zákonodárce měl proto použít vhodnější formulaci např. "...Nebude-li mezi držitelem licence a vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřena písemná dohoda pro zajištění výkonu oprávnění podle ... rozhodne o zřízení věcného břemene stavební úřad...". Další výhrada by se týkala již výše citované formulace "Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady, obecný stavební úřad". Zde jde, podle mého názoru, přes určitou formulační odlišnost obou ustanovení, o stejný případ jako u výše uvedených oprávnění podle energetického zákona, a mělo by proto dojít k analogické úpravě i tohoto ustanovení, zhruba tak, jak je navrženo výše. Stanislav Malý, právník, Stavební fakulta ČVUT v Praze |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
přes naše pozemky vedou en. sítě plynovod...kanal...vodovodní potrubí etc. Pozemky nejsou zapsána věc. břemena / vlastníci sítí přesto že inkasují horentní sumy si hrají na "mrtvé brouky
Chci navrhnou řešit problém služebnosti ...formou nájmu na dobu určitou
PS: Věcná břemena nejsou bezuplatná a zákon umožnuje učastníkům, aby se dohodli jinak.
prosím o Váš názor
Díky
Mančík Antonín
mob: 602574769