Hejtmanský protokol navazuje na protokol magistrátní, obecní. Jisté momenty, tam rutinně pojednávané, odpadnou: za všechny jmenujme organizaci městských ceremonií, průvodů k výročí založení aj. Naopak bděle musíme dbát na řádné rozlišení věcí celokrajských a pouze místních, spjatých s městem, které je zároveň sídlem kraje.
Jak trvale - názvoslovím, symbolikou, propagací - tak jednorázově - totiž při některých akcích zmíněných v článku - nezbytně oddělíme věci krajské a obecní.
Začněme analogií s ústavními činiteli:
hlava státu - hejtman kraje
senátor - radní
poslanec - zastupitel
předseda vlády - ředitel krajského úřadu.
Zásadně nezbytné je uvědomit si, že ve standardně vedené demokracii, totiž v každém konstitučně právním státě, mají volení přednost před jmenovanými. Pokud se hejtman spolu s primátorem hlavního města kraje rozhodnou pozvat našeho premiéra, dané pořadí je: krajský hejtman - primátor města - předseda vlády. (Jen v případě, že premiér je hostitelem zahraniční návštěvy, která zavítala na území krajského města, mění se pořadí: host - předseda - primátor - hejtman; pokud však navštíví krajské hejtmanství, dokonce budou procházet po chodníku okolo budovy, pořadí posledních dvou se zamění).
K VLAJKOSLÁVĚ
Autor nepochybuje o tom, že na úřední budově svého hejtmanství, popř. před ní, máte:
- alespoň dva stožáry, čistě natřené a s lehce jdoucím lankovým mechanismem,
- vyškolenou sílu včetně náhradníka, která ráno před začátkem práce a navečer po jejím skončení vztyčuje a svěšuje vlajky,
- vědomost, že dotek vlajky se zemí by byl hrubou urážkou, a proto bude nejlépe, aby oba tyto úkony prováděla dvojice zaměstnanců, např. právě i osobní asistent hejtmana,
- nacvičen důstojný průběh (klidný a bez improvizací), vztyčování je rychlé, českou vlajkou počínaje, svěšování je pomalé, českou vlajkou konče.
V případě návštěvy ze zahraničí se otázky rozrůstají co do kvality i kvantity; vzhledem k okolnostem:
disponibilní stožáry bývají pouze dva,
každá státní vlajka musí mít samostatný stožár,
všechny vlajky mají být přibližně stejně velké (a vlajkový list i té naší krajské vlajky nebudeme zpravidla schopni v jiném rozměru rychle zajistit).
Ohleduplně partnerovi sdělíme, že beztak užijeme právě jen obou státních vlajek.
Máme-li k dispozici tři rovnocenné stožáry, pak vedle sebe (správně v pořadí čtení, tj. heraldicky zprava doleva, pozorovatelsky naopak) budou vlát: česká státní - obě krajské, naše výše - státní hostova. Pokud však na starších budovách, obvykle z prvorepublikové éry, je umístěn původní funkční stožár, a to výše a mezi námi instalovanými stožáry před vchodem, měla by na něm vlát jen naše státní vlajka; je tedy využitelný právě v případě návštěvy delegace jiného hejtmanství z České republiky, všechny tři vlajky budou opět co možná stejně velké.
Nechceme unavit všemi 25 pravidly o vlajkách a praporech, připomeneme alespoň to nejnovější: zřetelně nechť jsou odděleny skupiny vlajek státních - krajských - městských - sponzorských - jiných (hotelu, korporace). V interiéru má být hlavní, tj. česká, popř. krajská, vlajka vpravo od řečniště, stolní vlaječka pak po pravé ruce vedoucího delegace a obvykle přivrácená, orientovaná ve směru kamery.
ZE ZÁKLADŮ TITULATURY
Elementární je:
- Lidsky malé nechat si líbit nepříslušný titul;
- Ve službě zcela správně opravit, pokud jsme byli osloveni nižším než patřičným titulem;
- Aby sekretářka upozornila návštěvníka, jaký titul má užít (společensky lze požadovat jen akademický, návštěvník zpravidla není pracovníkem hejtmanství), avšak jen po dotazu;
- Ten, kdo návštěvu sjednává, iniciativně zjistí návštěvníkům titul;
- Neobyčejně vhodné a takřka nevídané, aby ve vstupu viselo funkční schéma alespoň od úrovně náměstků hejtmana výše, a to včetně fotografií a všech titulů;
- Že manžel(ka) odmítne titul manžela (příšerné, muzeální "paní doktorové, radové" atd.).
KDO V DELEGACI?
Zpravidla je ve složení: první náměstek hejtmana - další náměstek či ředitel krajského úřadu - emisar (např. honorární konzul, ředitel kulturního zastoupení, vedoucí stálé obchodní mise) - kapela nikoli městská - ochrana podle dohody - zdravotníci s lékařem. Při uvítání zazní nejprve hostova, poté naše státní hymna, při rozloučení naopak; obdobně krajská hymna (naše a jejich), které by pak rovněž zazněly na půdě krajského úřadu.
Nesporně rozlišujete "návštěvu" versus "přijetí" na hejtmanství a stupňujete přijímací místnosti (velká síň krajského zámku - obřadní sál společenského domu - vítací salonek hejtmana). Všechny jsou čistě vymalované, bezvadně uklizené a pravidelně větrané, neboť je trapné uvést návštěvu do výjimečně otevíraného, "studeně" působícího interiéru, kde v rozích zříme dílo pavouků a v ovzduší cítíme nedalekou kuchyni...
Při vlastním jednání bude delegace početně omezena, nesmí ovšem chybět ekvivalentní partner či jeho zástupce (krajský hejtman, resp. první náměstek), právě jako vedoucí delegace. Protáhne-li se jednání až přes oběd, který však bude podáván "bez partnerů", posaďte tlumočníky pohodlně ke stolu, nikoli za a mezi úroveň různojazyčných jednajících, ovšem bez jmenovek.
(Pokračování příště)
VÁCLAV ŠŤASTNÝ
|