ZŘIZOVACÍ LISTINY

Také v tomto roce probíhá masivní převod státních příspěvkových organizací a organizačních složek státu do kompetencí územní samosprávy. V pokračování článku z minulého čísla přinášíme informace o správě majetku a hospodaření.

V § 27 zákona č. 250/2000 Sb. se (mimo jiné) lze dočíst, že zřizovací listina musí obsahovat vymezení majetku zřizovatele, který je příspěvkové organizaci (PO) předáván do správy a vymezení majetkových práv. Ovšem takových, která PO umožní, "aby svěřený majetek, včetně majetku získaného vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, ke kterému byla zřízena". Z této formulace (podle mého soudu) jednoznačně vyplývá, že svěřeným majetkem (ve vlastnictví zřizovatele) zákon rozumí i veškerý majetek, který nabude příspěvková organizace po dobu svojí existence. K této věci uvádím ještě několik poznámek:

[*] Pokud se začteme do zákona - a to nejen do zákona č. 250/2000 Sb., ale i do zákona č. 563/1991 Sb., a zejména do znění pokynu Ministerstva financí (vydaného na základě zmocnění ze zákona) k účtové osnově a postupům účtování PO (platného od 1. 1. 2002), pak dojdeme k závěru, že příspěvková organizace nemá žádné "vlastní" prostředky. Rozhodně ne takové, se kterými může "svobodně" nakládat.

[*] Zákon dává zřizovateli zmocnění, které zřizovatel musí respektovat (zejména s ohledem na jeho obecné povinnosti při správě majetku obce či kraje) a využít k tomu, aby vymezil "zejména" další okolnosti správy svěřeného majetku (včetně majetku získaného vlastní činností). V tomto směru je zřizovatel oním slůvkem "zejména" zmocněn zákonem k tomu, aby vymezil příslušná majetková práva, a to zcela podle svých představ a potřeb. Zřizovací listina (jako zákonem stanovený základní dokument, jehož váha se již projevila i v některých rozhodnutích soudu) je pro příspěvkovou organizaci nepřekročitelným příkazem a zmocněním k zabezpečení přikázaných či povolených činností, jakož i k nakládání s prostředky jejího rozpočtu.

[*] Pokud by někdo chtěl tvrdit, že "vlastními" penězi jsou ty, které PO má z výkonu zřizovatelem povolených doplňkových činností, pak odkazuji na příslušná ustanovení zákona (a to nejen zákona č. 250/2000 Sb.). Ani s těmito prostředky nemůže příspěvková organizace nakládat libovolně, resp. s projevem své svobodné vůle. Mj. zřejmě i proto, že doplňkové činnosti může vykonávat pouze (!!!) na základě povolení svého zřizovatele zakotveného ve zřizovací listině.

[*] Pokud bych měla postavení PO charakterizovat příměrem, pak snad nejlépe bude vystihovat postavení příspěvkové organizace, resp. její postavení vůči zřizovateli konstatování, že příspěvková organizace zřízená obcí či krajem je "institucionalizovanou příkazní smlouvou". Její jednání vůči třetím osobám je sice právoplatné, jestliže však překročí jeho způsob či přijaté závazky příkaz zřizovatele formulovaný zřizovací listinou, jedná se prakticky o jednání bez příkazu. Zřizovatel pak sice musí respektovat závazky vůči třetím osobám (byť je PO učinila bez jeho příkazu), ale ve vztahu k příspěvkové organizaci a jejímu statutárnímu orgánu může, a s ohledem na zákon č. 128/2000 Sb., resp. č. 129/2000 Sb. (ostatně i s ohledem na zákon č. 250/2000 Sb. a další), musí využít všechny možnosti pro uplatnění sankcí za takové jednání bez příkazu, nad rámec zmocnění.

PRÁVA A POVINNOSTI

Příspěvková organizace je sice právnickou osobou, ale její způsobilost nabývat práva a povinnosti je omezena zákonem (ve smyslu § 19a, zákona č. 40/1964 Sb.), a to zejména zákonem č. 250/2000 Sb., a sice v souvislostech se zákonem č. 128/2000 Sb., č. 129/2000 Sb. a č. 563/1992 Sb. (včetně prováděcích předpisů - zde zejména účtové osnovy a postupů účtování). Za zásadní považuji v tomto smyslu skutečnost, že zákon zmocňuje zřizovatele (obec či kraj) k tomu, aby zřizovací listinou stanovil jím zřízené příspěvkové organizaci činnosti, rozsah svěřeného majetku a způsob nakládání s tímto majetkem. Ustanovení § 28 a dalších zákona č. 250/2000 Sb. tento závěr dokreslují.

Často je kladena otázka po obsahu pojmu "správa", v tomto případě správa majetku zřizovatele. Domnívám se, že i v tomto směru dává zákon č. 250/2000 Sb. územní samosprávě dostatek volnosti k vyjádření rozsahu takové správy svého majetku, který svěří zřizované (či již zřízené) příspěvkové organizaci (viz odst. 2 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb.). V zásadě lze říci, že "správou" majetku může být cokoliv, resp. jakýkoliv způsob hospodaření s majetkem zřizovatele - s výjimkou rozhodování o nabytí, prodeji či zastavení majetku a dále s výjimkou uzavírání smlouvy o nájmu a výpůjčce (viz např. § 102 zákona č. 128/2000 Sb.).

Podotýkám, že jestliže platné zákony ve svém textu nevyjadřují dostatečně obecné principy a charakter veřejného majetku pro potřeby a účely územní samosprávy, pak platné zákony rovněž nabízejí možnost, jak tyto věci napravit. V zákoně o krajích (č. 129/2000 Sb.) je zastupitelstvu kraje vyhrazena pravomoc předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů.

HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

Hospodaření příspěvkové organizace zásadním způsobem určuje zákon č. 250/2000 Sb., který (mimo jiné) stanovuje, že pokud dosáhne příspěvková organizace zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může (tj. nemusí) povolit jiné využití tohoto zdroje.

Pokud tedy probereme zákonnou úpravu hospodaření příspěvkové organizace, dojdeme k závěru, že příspěvková organizace hospodaří na základě zřizovatelem schváleného rozpočtu. Rozpočet příspěvkové organizace (zjednodušeně řečeno) je součástí rozpočtu jejího zřizovatele a zřizovatel je zákonem zmocněn, resp. je mu zákonem přikázáno provádět "pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu ...zřízených právnických osob ...po celý rok" (viz § 15 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. a další).

Co se týče pořízení majetku, je zřejmé, že příspěvková organizace může pořídit majetek jen se souhlasem zřizovatele. Tento souhlas je vysloven jednak schválením rozpočtu, jednak souhlasem zřizovatele s použitím rezervního a investičního fondu. V § 31 odst. 1 písm. d) /zákona č. 250/2000 Sb./ je ostatně uvedeno, že zdrojem investičního fondu jsou "výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí".

Schválený rozpočet příspěvkové organizace lze považovat za vyjádření vůle zřizovatele, že příspěvková organizace použije jak příspěvek zřizovatele, tak "vlastní" příjmy (ať již z hlavní či doplňkové činnosti) na zajištění účelu zřízení, tedy na zajištění činností přikázaných a povolených včetně pořízení majetku do své správy a do vlastnictví zřizovatele. O nákladech a výnosech své činnosti účtuje příspěvková organizace podle příslušných předpisů, které vydává Ministerstvo financí na základě zmocnění ze zákona č. 563/1991 Sb.

Předchozímu souhlasu zřizovatele je tak ve smyslu zákona podrobeno uzavření smlouvy o půjčce nebo o úvěru, stejně jako přijetí závazku ručitele, pořízení věcí nákupem na splátky či smlouvou o nájmu s právem koupě, přijímání cenných papírů jako protihodnotu své pohledávky.

V odst.1 § 28 se ostatně výslovně uvádí, že "příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činnosti ...peněžitými dary...". Tedy hospodaří ve smyslu schváleného rozpočtu a zákona číslo 250/2000 Sb. a samozřejmě i podle rozhodnutí zřizovatele stanoveného zřizovací listinou. Nikde není uvedeno, že by takové peněžní prostředky byly cokoliv jiného, než právě součást příjmů veřejného rozpočtu - v tomto případě územního samosprávného celku - a to v souladu se schváleným rozpočtem zřizovatele.

Z citovaných i dalších ustanovení zákona vyplývá, že hospodaření příspěvkové organizace (jako celek i v jednotlivých oblastech) je podřízeno dodržování schváleného rozpočtu, vůli zřizovatele a jeho kontrole.

ČASTÝ OMYL

Ze zcela nejasných důvodů provází diskuzi o převodu dosavadních státních organizací obecně rozšířený názor, že spolu s organizacemi bude stát poskytovat i příslušný objem finančních prostředků na příspěvek (na provoz) převedených organizací.

Ve vztahu k ustanovením zákona č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb. lze takové domněnky označit za hluboký omyl. V případě organizací převáděných podle zákona č. 157/2000 Sb. tehdy, kdy k převodu organizace docházelo v průběhu rozpočtového roku 2001, byly převáděny pouze nedočerpané příspěvky původního zřizovatele pro příslušný rok!

Zřizování příspěvkových organizací a organizačních složek (podle zákona číslo 250/2000 Sb.) je svěřeno do výhradní rozhodovací pravomoci zastupitelstev obcí a krajů, stejně jako rozhodování o rozpočtu příslušného územního samosprávného celku.

Od 1. ledna 2003 bude pouze na rozhodnutí každého zastupitelstva obce nebo kraje, zda a v jakém objemu bude ze svého rozpočtu financovat činnosti převedených (a nyní již obcí či krajem zřizovaných) příspěvkových organizací a organizačních složek. Pokud zákon (o státním rozpočtu) neurčí jinak, může se obec nebo kraj či jimi zřizované příspěvkové organizace, ucházet pouze o dotace ze státního rozpočtu u jednotlivých správců kapitol, a to podle podmínek vypsaných pro jednotlivé dotační tituly (programy).

ALENA MOCKOVČIAKOVÁ,

vedoucí útvaru REGIS,

Informační a poradenské středisko

pro místní kulturu