Co se povedlo a co ne?

a pro představitele samospráv i budoucí voliče tedy nastal čas bilancování.

Na to, jaká pozitiva a negativa stávající volební období přineslo, se v pravidelné anketě budeme ptát starostů měst i obcí.

JOSEF ČEŠEK, STAROSTA BRNIŠTĚ:

"V severovýchodní části českolipského okresu se rozkládá obec Brniště. Jejími místními částmi jsou Brniště, Velký Grunov, Hlemýždí, Jáchymov, které leží podél Panského potoka s krajinnými dominantami Ralskem a Brnišťským vrchem. Luhovu a Novému Luhovu vévodí kopec Tlustec. Žije zde 1341 obyvatel, kteří pracují v zemědělských podnicích i v místních podnikatelských firmách.

Mezi pozitiva tohoto volebního období mohu uvést odkoupení prodejen od bývalé Jednoty, převzetí lesů jako historického majetku obce a hospodaření na nich. Další velkou aktivitou je zvýšená péče o zeleň v obci, oprava kulturního domu ve Velkém Grunově a úprava areálu Lesního zátiší v Brništi. Nemalé finanční prostředky jsou vynakládány na kulturní a společenskou činnost (např. Brnišťská pouť, country "Rozcestník", setkání důchodců a matek, pořádání oslav dne dětí, vítání občánků, pořádání plesů a zábav). Místní složky mají v našich kulturních zařízeních pořádání svých akcí zdarma. Dále byl prodloužen hlavní řád místního vodovodu v Brništi a stále modernizujeme Základní školu Brniště a Velký Grunov a mateřskou školu v Brništi. Byla opravena požární nádrž ve Velkém Grunově a v současnosti se v Brništi rozbíhá přestavba zanedbané budovy na hasičskou zbrojnici. Pro tuto akci obec zažádala za podpory mikroregionu "Podralsko" o dotaci z programu Sapard. Jsou také další malé akce, které nestojí za zveřejnění, ale jsou našimi občany oceňované už proto, že to byly jejich nápady a přání.

Myslím si, že hlavním pozitivem při financování celého chodu obce je její nezadluženost, ať už půjčkami, úvěry nebo dalšími dluhy.

Prozatím se nám nepodařilo prodloužit vodovod také na Luhově a opravit náves v Brništi, i když i to je již v plánu. Doufám, že další nástupci budou v této započaté práci pokračovat a dovedou tyto záměry do konce. Dalším již započatým dílem pro obec, které nebylo začleněno do volebního programu, je vyhotovení studie na kanalizaci."

MILOSLAV RUBÁŠ, STAROSTA NÝRSKA:

"Město leží v severní části Šumavy, na úpatí Královského hvozdu v nýrské kotlině. Žije zde 5200 obyvatel. Ve volebním období 1998 - 2002 stálo před problémem finančního zajištění splátek čistírny odpadních vod vybudované v předchozím období. Tyto splátky Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) činily ročně 12,6 mil. Kč (zhruba 25 % městského rozpočtu). Prognózy rozvoje města proto nebyly příliš optimistické. Navíc tu zbyly ještě zdevastované ulice po výstavbě kanalizačních sběračů, škola před uzavřením apod. A aby nebylo problémů málo, veškerý bytový fond, který mohl být privatizován stávajícími nájemníky, čímž by se dala řešit složitá finanční situace města, byl poskytnut jako zástava na výše uvedenou půjčku. Tyto všechny skutečnosti byly startovacím bodem pro práci nového zastupitelstva města a jeho vedení.

Prvním krokem zajišťujícím dostatek financí a jejich hospodárné využívání bylo zpracování směrnice pro hospodaření a nakupování materiálu a služeb. Důsledným uplatňováním těchto pravidel jsme zabránili dalšímu zadlužování města. Druhým bylo vytvoření Sdružení obcí Úhlava a zpracování rozvojové strategie tohoto sdružení. Aktivní činnost ve sdružení zajišťovala možnost přístupu k financím z různých dotačních titulů.

Díky těmto opatřením se vedle běžného financování města podařilo za celé volební období realizovat akce za zhruba 30 mil. Kč.Veškeré prostředky byly nasměrovány do investic z pohledu města nezbytných (rekonstrukce školní jídelny, chátrající školy i komunikace atd.). Po mnoha letech slibů se podařilo v Nýrsku postavit sportovní halu, která svými parametry poskytuje dokonalé zázemí pro všechny sálové sporty. Součástí zařízení je i posilovna, sauna, dva byty a ubytovna pro 30 sportovců.

Velice dobrým počinem zastupitelstva bylo též rozhodnutí o privatizaci části bytového fondu. Při jednáních se SFŽP byly dohodnuty podmínky vymazání části bytového fondu ze zástavy. Město nabídlo k prodeji asi třetinu bytů (zhruba 250) stávajícím nájemníkům. Do dnešního dne byl realizován prodej celé nabídky, přičemž tuto možnost odkupu nevyužilo pouze 20 nájemníků. Prodejem jsme získali finanční prostředky, které slouží k vytvoření Fondu bydlení. Z tohoto zdroje čerpáme peníze pro podporu financování bytové výstavby ve městě. Rovněž se podařilo splnit nejdůležitější podmínku pro získání dotace ze Státního fondu bydlení, tj. snížení dluhové služby pod 15 %. Úspěšně jsme tak dotáhli snahu o získání státní dotace a letos začne výstavba 16 bytů.

V návaznosti na předvolební slib v roce 1998 se nepodařilo realizovat výstavbu kabelové televize, která by byla ekonomicky neefektivní, a proto zamítnuta. Nepodařilo se rovněž najít vhodné využití prostor kulturního domu v Nýrsku.

Letošní rok je pro nás posledním rokem splácení půjčky SFŽP. Tento finanční závazek podstatným způsobem ovlivňoval prakticky všechny oblasti života našeho města. Proto jsem velice rád, že uplynulé roky lze nazvat obdobím stabilizace, kterým se vytvořil dobrý základ pro další všestranný rozvoj Nýrska."

Jaroslav Vojta, starosta Žlutic:

"Město leží 35 km od Karlových Varů, 50 km od Plzně a mimo hlavní silniční tahy. Tato poloha odsoudila město mezi poněkud bohem a vládou zapomenuté. Žlutice mají téměř 3000 obyvatel a zajistit pro ně základní potřeby není vůbec jednoduché, zvláště, když většina byla závislá na zemědělství a lesní výrobě.

Největší pozitivum a zároveň největší stavební akce města je realizace kotelny a centrálního zásobování města teplem. Kotelna spaluje slámu a dřevní štěpku; celkem jsme proinvestovali 104 miliónů korun, z čehož 40 % pokryla dotace a 40 % bezúročná půjčka ze SFŽP a 20 % komerční úvěr. Na centrální zásobování teplem bylo napojeno více než 100 odběrných míst, což se významně projevilo v čistotě ovzduší. Po splacení úvěru a půjčky bude teplárna nadále generovat nemalé příjmy pro město. Peníze utrácené za palivo již neputují do uhelných společností mimo region, ale k zemědělcům v okolí, čímž je nepřímo podpořena zaměstnanost. Z dlouhodobého hlediska by nárůst cen tepla pro obyvatele neměl kopírovat nárůst cen z jiných médií.

Podařilo se schválit prodej bytového fondu, což podle mého názoru přinese ozdravení pokřivených cen nemovitostí a občané budou muset vzít odpovědnost za své bydlení do svých rukou. Prohloubili jsme spolupráci ve Sdružení obcí Vladař, které bylo původně založeno pouze pro společnou propagaci regionu, ale za toto volební období se spolupráce rozšířila na celé spektrum činností obcí.

Vyhráli jsme boj o zachování lékařské služby první pomoci v našem městě, daří se udržet slušnou dopravní obslužnost obcí, pokračujeme v obnově kulturních památek, daří se rozšiřovat infrastrukturu. Jsem také přesvědčen o tom, že se nám opravdu povedlo Žlutice zviditelnit.

Samozřejmě se musím zmínit též o nezdarech, což činím nerad, ale bohužel ne vždy je možné vše stihnout a splnit. V našem městě klesl počet pracovních příležitostí, a to přesto, že jsme se snažili lákat zaměstnavatele mnoha prostředky. Například jsme v našich objektech nabízeli prominutí tolika měsíčních nájmů, kolik podnikatel zaměstná lidí. Nepodařilo se nám výrazněji rozšířit bytový fond. Tady je dle mého názoru na vině i skutečnost, že město stále vlastní mnoho bytů a nic nemotivuje občany, aby se podíleli na výstavbě.

Poslední, o čem se chci zmínit, je fakt, že po tomto volebním období je naše město poprvé výrazně zadluženo. Je otázkou, zda je lepší být nezadlužený a nic nedělat, nebo město zadlužit a snažit se ho probudit a posunout vpřed."

Připravil

Václav Drašnar