Územní plánování na Semilsku

Podle zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) se územní plán obce zaměří zejména na urbanistickou koncepci, funkční využití ploch, limity využití daného území, uspořádání dopravy a občanského vybavení a technické infrastruktury. Stanoví také místní územní systém ekologické stability a vymezuje plochy pro veřejně prospěšné stavby. Současně se řeší ve vzájemné funkční a technické závislosti i přilehlé zájmové území, které má současné nebo perspektivní vztahy k danému sídlu.

Následující vybraná sídla představují vhodný reprezentativní vzorek, neboť reprezentují různé mikroregiony Semilska - Rovensko pod Troskami a Ktová nejhustěji osídlený jihozápad okresu, Libštát a Košťálov střední část a okolí okresního města, Vysoké nad Jizerou a Vítkovice "horský" sever s dominantní rekreační funkcí.

Rovensko pod Troskami

Obec Rovensko pod Troskami se rozkládá na rozloze 1277,8 ha včetně částí Blatec, Křečovice, Liščí Kotce, Štěpánovice a Václaví. K 1. 1. 2000 zde žilo 1248 obyvatel v průměrném věku 37,7 let. Nutnost doplnit a rekonstruovat inženýrské sítě a občanskou vybavenost, vyřešit dopravu (zejména průběh trasy silnice I/35) a určit koncepci rozvoje turistiky byly hlavními důvody pro pořízení územního plánu.

V první fázi se získávaly názory a podněty občanů, které přispěly ke stanovení priorit rozvoje města. Návrh územních a hospodářských zásad pro zpracování územního plánu byl vyhotoven a k připomínkám orgánům státní správy a dotčeným organizacím předložen v červenci 1996. V jeho úvodu se předběžně vymezilo řešené území, směry jeho předpokládaného rozvoje a vztahy k vyšší územní jednotce.

Další kapitoly se zabývají jednotlivými problémovými okruhy, tj. demografickou situací, dopravou, geologickými poměry a technickou infrastrukturou, požadavky pro urbanistickou koncepci, na dílčí územně technické řešení jednotlivých funkčních zón, na ochranu a tvorbu životního prostředí a ochranu půdního fondu a kulturních památek. Závěrečná část rekapituluje předcházející průzkumné práce a rozbory a definuje podmínky pro celkové řešení konceptu a návrhu územního plánu.

Územní a hospodářské zásady byly po ukončení připomínkového řízení schváleny městským zastupitelstvem. Na jejich základě byl zpracován koncept územního plánu sídelního útvaru Rovensko pod Troskami, jehož veřejnoprávní projednání se uskutečnilo v březnu 1997.

První varianta

Územní plán předpokládá, že další vývoj Rovenska pod Troskami bude oscilovat mezi dvěma následujícími scénáři. Ke kterému se více přikloní, bude záviset na tom, jak dalece se podaří naplňovat rozvojové záměry a jak aktivní bude politika obce.

První varianta počítá s lokálním zmírněním současného stagnujícího trendu právě aktivní politikou obce a ekonomickým oživením spojeným s rozvojem místní výroby a služeb. Pro tento typ vývoje rozšiřuje územní plán nabídku ploch pro bydlení jak v návrhovém období do roku 2015, tak v dalším výhledu. Jedná se převážně o plochy pro rodinné domky, které by dotvořily současný intravilán města.

Celkem se nabízí 15 ploch pro výstavbu 70 rodinných domků a 34 bytů. I při postupném snižování průměrné velikosti domácnosti a zlepšujícím se standardu bydlení by tak řešené území poskytlo možnost bydlení pro zhruba 1400 - 1500 obyvatel. Nabídka se soustřeďuje na východní okraj intravilánu vlastního Rovenska, na severozápadě je větší výstavba podmíněná rozvojem technické infrastruktury navrhována v lokalitě Nad školou.

Bytovou výstavbu v tomto směru limituje jak rezerva pozemků pro předpokládané golfové hřiště, tak samotný terén. S rozvojem ostatních místních částí tato varianta nepočítá, naopak s úbytkem trvale bydlícího obyvatelstva by docházelo k jejich transformaci na osady s rekreační funkcí.

Takový vývoj výrazněji nedeformuje věkovou strukturu populace a požadavky na občanské vybavení by nepřesáhly možnosti současných kapacit, které se tak pokládají za stabilizované. Týká se to jak mateřské školy (původně pro 70 dětí), tak základní školy se speciálními třídami v Revoluční ulici, domu s pečovatelskou službou s 8 místy i zdravotního střediska. Rozvoj obchodní sítě závisí na aktivitě podnikatelů a má značné rezervy ve stávající zástavbě. Pro větší nákupní středisko s možností kombinovaných služeb se počítá s lokalitou jižně od Spálené ulice.

Nedostatek pracovních příležitostí (zhruba 200 pracovních míst) i celkem nízká podnikatelská aktivita (v době zpracování územního plánu registroval okresní živnostenský úřad 107 fyzických a právnických osob podnikajících na území obce) způsobují, že více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací. I když se předpokládá, že místní podnikatelé využijí celostátní programy podpory malého a středního podnikání k rozvoji tradičních místních výrob i řemesel, situace se na regionálním trhu práce radikálně nezmění. Také různé formy tzv. měkké turistiky, kdy je ubytování v místě spojeno s pohybem v širším okolí Českého ráje (cykloturistika, hipoturistika, agroturistika), zůstanou na regionální úrovni.

Druhá varianta

Podle druhého scénáře výstavba zařízení umožňujících komerčně úspěšné provozování aktivit celoročně přitažlivých pro turisty i trvale bydlící zvýší ekonomický potenciál, a podnítí tak rozvoj Rovenska pod Troskami a celého regionu.

Plochy určené pro zmíněných 174 bytů budou zastavěny dříve, výstavba by proběhla i v lokalitách určených územním plánem jako výhledová rezerva a nabídka ploch pro bydlení se rozšiřuje o další ve východní části Rovenska až k nádraží ČD.

Ke stavebnímu oživení dojde i v ostatních místních částech, přičemž největší možnosti pro soustředění investic jsou ve Štěpánovicích, Václaví a Blatci. Křečovice vzhledem ke své periferní poloze zůstanou stabilizovány v současné rozptýlené podobě. Rozvoj výstavby v Liščích Kotcích bude záviset na postupu sportovních a rekreačních aktivit podle možností provozovatelů a zájmu potenciálních klientů.

Tento scénář obsahuje nezanedbatelný rozvojový záměr - výstavbu golfového klubu a hotelového komplexu včetně bytů pro zaměstnance, bungalovů pro návštěvníky, kasina a dalších zařízení v západní a severozápadní části sídelního útvaru s potřebnou územní rezervou. Do obce přinese tento typ ekonomických aktivit nové pracovní příležitosti, pro místní obyvatele však zatím půjde jen o práce pomocné a sezónní. Kvalifikační nároky, jiné než u dosavadních profesí, vyvolají potřebu intenzivní rekvalifikace, doškolování pracovníků, přilákání kvalifikovaných odborníků z migrace a nových pracovních sil v letní sezóně.

Základní vybavení obce službami, pokud se jedná o školství, sociální péči i zdravotnictví a obchodní síť, má pro případ intenzivnějšího rozvoje spojeného s příchodem nových pracovníků a jejich rodin dostatečné prostorové kapacity popisované v první variantě.

V současné době je rozvojový potenciál Rovenska pod Troskami navzdory jeho atraktivní poloze v bezprostřední blízkosti Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj málo využit. Infrastruktura nezbytná pro cestovní ruch je nedostatečná, relativně nízký je počet i přechodně bydlícího obyvatelstva a návštěvníků. Další vývoj města dnes závisí na tom, jak se podaří zaktivizovat ekonomický potenciál místních obyvatel i vnějších investorů, na jejich vzájemné podpoře a spolupráci. Realizaci obou variant umožňuje územní plán Rovenska pod Troskami nabídkou vhodných ploch pro rozvoj jednotlivých požadovaných funkcí. Ploch pro trvalé i přechodné bydlení je zatím dostatek. Jejich využití by vedlo ke stabilizaci a případně ke zvýšení stávajícího počtu obyvatel. Výsledky ankety provedené v rámci průzkumů a rozborů v roce 1995 ukázaly, že starousedlíci v Rovensku jsou ochotni přijmout za své sousedy migranty nejen z jiných regionů ČR, ale také například naše krajany ze zahraničí.

KTOVÁ

Další obcí na Semilsku, která si pořídila územní plán, je Ktová nacházející se v bezprostředním sousedství Rovenska. Zaujímá rozlohu 395 ha, přičemž většinu (361 ha) tvoří zemědělská a lesní půda. Přibližně polovina území obce spadá do CHKO Český ráj. Osídlení se soustřeďuje do dvou místních částí - do Ktové a do Dlouhé Vsi, kde k 1. 1. 2000 trvale bydlelo pouze 174 obyvatel v dosti vysokém průměrném věku 44,7 let (průměr za okres Semily 38,7 let, za Liberecký kraj 37,8 let).

Návrh územních a hospodářských zásad pro vypracování územního plánu sídelního útvaru Ktová byl vypracován a k připomínkám veřejnosti předložen v červnu 1997. Stěžejní úsek územněplánovací dokumentace obcí představuje logicky část věnovaná domovnímu a bytovému fondu. Již územní a hospodářské zásady pro vypracování územního plánu obce Ktová výslovně stanovily, aby bytová výstavba respektovala a nenarušila historicky danou strukturu zástavby a její charakteristické rysy. U stávajícího domovního fondu je dávána přednost přestavbám. Pro ně je nutno, stejně jako pro novostavby, stanovit typologicko-architektonické podmínky, tj. velikost maximálně zastavitelné plochy, tvar střechy, vzdálenosti mezi stavbami a další podmínky kladené vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Pro zástavbu je třeba využít především méně hodnotnou zemědělskou půdu, využití orné půdy v 1. nebo 2. třídě ochrany, nezemědělské účely se připouští jen výjimečně stejně jako zábor lesní půdy. V katastru obce se stékají vodní toky Libuňka a Veselka. Zákres inundačního území v měřítku 1:50 000 je přenesen do výsledného urbanistického výkresu tak, aby se zde zástavba nenavrhovala.

Zařízení občanské vybavenosti reprezentují dnes obecní úřad, k dispozici jsou prostory s pravidelnými návštěvami lékaře, objekt staré školy není ke svému účelu využíván. Podle provedeného průzkumu je nedostatek služeb a vybavenosti největším nedostatkem, a tedy i důvodem k odchodu obyvatel z obce.

V současné nabídce pracovních příležitostí figuruje na prvním místě stále zemědělství, sektor služeb je zastoupen slabě a pracovní místa v průmyslu v řešeném území neexistují. Nedostatek pracovních příležitostí a jejich nevyhovující struktura způsobují, že více než 80 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací mimo obec.

Cílem územního plánu je proto navrhnout vhodné plochy pro podnikatelské aktivity, které by vytvořily nová pracovní místa pro místní obyvatele. Nové možnosti podnikání budou vymezeny jak nově vymezenými lokalitami, tak formou limitů pro přestavby stávajících objektů s možností změn jejich funkčního využití. S přírůstkem pracovních příležitostí se počítá v oblasti služeb a cestovního ruchu.

Orientace na cestovní ruch je dána samotnou lokalitou Ktové v blízkosti hlavních atraktivit Českého ráje, chybí však nabídka služeb, která by turistický potenciál přilákala a zhodnotila ve prospěch občanů a obce. Plochy a zařízení pro sport v řešeném území v podstatě neexistují, k rekreaci je využívána pouze lokalita Písky a některé chalupy v dalších částech obce.

Územní plán proto počítá se zvýšením celoroční využitelnosti zařízení cestovního ruchu. Nový objekt by měl mít jednoduchou vazbu na dopravu a penzionový charakter objemově odpovídající okolní zástavbě. Na území obce nebudou zřizovány žádné chatové osady, veřejná tábořiště apod. Bude prověřena pouze možnost doplnění rekreační zástavby v místní části Dlouhá Ves o několik chalupářských objektů.

Páteřní komunikací je silnice I/35 Liberec - Hradec Králové, která sídelním útvarem přímo prochází a kde intenzita dopravy vytváří bariéru mezi jednotlivými částmi obce. Navrhuje se proto vést silnici I/35 údolím řeky Libuňky v koridoru s tratí ČD 041 Turnov - Hradec Králové a jako variantu zapracovat vedení trasy kolem Boreckých skal územím na hranici katastrů obcí Ktová a Rovensko pod Troskami.

Vzhledem k rozdílným možnostem funkčního využití území danými lokální polohou, konfigurací terénu a charakterem zástavby se bude příští vývoj obou místních částí sídelního útvaru mírně odlišovat. V části Ktová se počítá s rozvojem, vymezují se plochy pro podnikání podél páteřní komunikace, plochy pro čistě obytnou funkci v návaznosti na stávající zástavbu a plochy určené jako zázemí pro sportovní aktivity. Záměry části Dlouhá Ves směřují ke stabilizaci jak obytné, tak rekreační funkce.

Z hlediska vyšších územních vazeb se budou oba sídelní útvary, tj. Rovensko pod Troskami a Ktová orientovat i nadále spíše na bývalé okresní město Turnov, na Jičín a obec Libuň v Královéhradeckém kraji. Sociálněekonomické vztahy k vlastnímu okresnímu sídlu Semily jsou a zřejmě i dále budou méně intenzivní s ohledem na krajinný reliéf a špatnou dopravní obslužnost v tomto směru.

(Pokračování příště)

JAN KOKTA

FOTO AUTOR