Názory, poznatky, Informace

Jednou z předností této konference je důraz na panelové diskuse s dotazy z pléna. Účastníci při nich mají možnost se nezprostředkovaně seznámit s osobními zkušenostmi z provozu, stejně jako polemizovat o sporných otázkách. Při třetím ročníku konference se opět ukázalo, že tato forma poskytuje daleko plastičtější obraz momentální situace v oboru. Tento obraz chceme zprostředkovat našim čtenářům výběrem toho nejzajímavějšího, co na setkání zaznělo.

Finanční podpora

Na stížnosti, že Státní fond životního prostředí nepodporuje dostatečně projekty v oblasti odpadového hospodářství, reagovala ve své přednášce Vlastimila Mikulová (SFŽP): "Ujišťuji vás, že fond nemá kvótu, co podporovat, a co ne. Faktem je, že projekty v oblasti odpadového hospodářství představují jen 6 % celkového množství. Na druhé straně z oblasti odpadového hospodářství měl získat fond kolem 100 mil. Kč (poplatky za skládkování), ve skutečnosti dorazilo pouze 64 mil. Kč."

V oblasti mezinárodní podpory se podle Vlastimily Mikulové musíme se naučit o prostředky žádat, stejně jako se SFŽP musí naučit tyto žádost zúřadovat. Více žádostí je zatím na projekty ve vodním hospodářství, ale i tam jsou velké problémy s vyplňováním. "S velkou trpělivostí se však peníze z mezinárodní podpory získat dají," uzavřela.

Zástupce společnosti EKO-KOM Martina Vrbová podotkla, že zákon č. 474/2001 Sb., o obalech, není zákonem pro obce. Je to zákon pro povinné osoby, který zahrnuje složité vedení evidence, zajištění zpětného odběru atd. Podle tohoto zákona musí mít všichni členové systému zpětného odběru stejné podmínky. "Nesmíme dělat výjimky, systém EKO-KOM je přístupný všem městům a obcím stejně a za rovných podmínek," zdůraznila.

V rámci diskuse upozornila Zdeňka Jirásková (Ministerstvo financí), že místní poplatek nelze chápat jen jako platbu za odvoz komunálního odpadu. "Je to finanční příspěvek fyzických osob obci na to, aby obec mohla dostát širokým povinnostem v této oblasti. Občan se tak podílí na provozování systému." Obce místní poplatek mohou a nemusí zavést, neboť všechny místní poplatky jsou fakultativního charakteru. Pokud však obec poplatek zavede, má už pak povinnost, a nikoli jen právo ho vybírat. I po novele zákona o odpadech ("pražské") budou mít obce na výběr, protože místní poplatek zůstává jako možnost volby.

Zkušenosti z obcí

Se svými zkušenostmi z organizace hospodaření s odpady ve městě seznámil účastníky Ladislav Ambrozek z Hodonína. Mimo jiné řekl: "Při zavádění kapitační platby v našem městě jsem proti ní velmi silně protestoval, protože jsme ji považoval za nespravedlivou. Teď jsem však rád, že byla zavedena: třídění není jen věc poplatků, ale především výchovy. Díky kapitační platbě ubylo v městě černých sládek."

V Hodoníně mají lepší zkušenosti s platbou za odpady prostřednictvím SIPO, kdy z půl miliónu korun na poplatcích nebylo zaplaceno jen 42 000 Kč. Z plateb složenkou nepřišla celá jedna třetina. Občané si mohli formu platby vybrat: v městském zpravodaji vyšel dotazník, kde si mohl každý rozhodnout, jak chce platit.

Podle statistik došlo v Hodoníně v minulém roce k poklesu sběru papíru z "hnízd" ve městě. Důvodem byla soutěž škol ve sběru. Bylo sebráno na 80 tun papíru, který tak ubyl v kontejnerech.

Zkušenosti z Hodonína do značné míry potvrdil Erik Geuss za město Sázava (viz příspěvek na str. 6). Platební kázeň obyvatel je dobrá, přestože platí 450 Kč/obyv. a rok, což je na tak malé město poměrně vysoká částka. "Potvrzuje se teorie, že pro ekonomiku nakládání s komunálním odpadem je nejvhodnější velikost okresního města, kde je efektivita nejlepší," dodal Erik Geuss.

Někteří diskutující se obávali, zda poplatek za provozování systému KO, stanovený zákonem na maximálně 500 Kč za osobu a rok, bude v příštím roce na zaplacení systému stačit.

Zdeňka Jirásková (MF) k tomu řekla: "Je problém nastavit výši poplatku tak, aby byl přínosem obci a zároveň byl sociálně únosný. Poplatek ve výši 500 Kč vyšel ze studie Ministerstva životního prostředí, podle níž se průměrná velikost poplatku pohybuje u nás kolem 380 Kč. Je možné, že někde se skutečně do tohoto limitu nevejdou. Jenže občané nemusí zaplatit úplně všechno, na financování systému se musí podílet také obec, jejímž cílem by měla být i efektivita systému."

Tento názor podpořila Martina Vrbová (EKO-KOM, a. s.). Na základě vlastního šetření EKO-KOMu u 1000 obcí po celé ČR dosahuje průměrný poplatek 355 Kč/obyvatele. "Hranice 500 Kč/obyv. a rok je proto podle našeho názoru nastavena dostatečně," dodala.

Několik vystoupení se věnovalo také časté otázce demotivace obyvatel po zavedení kapitační platby. Miroslav Volný z Frýdku - Místku k tomu řekl: "Mediální výkřiky, že kapitační platba snižuje třídění, se u nás nepotvrdila. Naopak - i s kapitační platbou třídění stále roste." Podobně se vyjádřil i Tomáš Úlehla ze Zlína i další účastníci.

Na konferenci "Odpady a obce" naváže setkání pod názvem Odpady a diskuse (17. října) v hotelu Voroněž v Brně. Po jednání v odborných skupinách, zaměřeném na problémy formulované na konferenci Odpady a obce, bude následovat panelová diskuse.

Celý cyklus uzavře mezinárodní kongres Odpady a Evropská unie (5. listopadu) v hotelu Panorama v Praze a konference Odpady a průmysl (6. listopadu tamtéž). Podrobný program je na www.ekokom.cz. Cyklus Odpadové dny 2022 pořádají společně EKO-KOM, a. s., a měsíčníky Hospodářských novin Odpady a Moderní obec, spolu se Svazem odpadového průmyslu ČR.

- jhm -