Úředníky nejen z Karlových Varů

Proč jste se rozhodl stát se ředitelem krajského úřadu?

Před tím, než jsem se stal ředitelem krajského úřadu, jsem byl pracovníkem Nejvyššího kontrolního úřadu v Sokolově. Pracoval jsem tam osm let a vystřídal jsem všechny posty od kontrolora po ředitele odboru. Cítil jsem, že už nevím, co bych tomu úřadu dal. Uzrál ve mně pocit, že by bylo dobré zase někde něco nového začít. A zrovna v tu dobu, bylo to těsně před krajskými volbami, mě oslovil budoucí hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel, zda bych se v případě, že bude úspěšným kandidátem na hejtmana, nechtěl stát ředitelem krajského úřadu. V krátké době jsem se rozhodl, že tuto nabídku příjmu, protože se mi zdálo zajímavé budovat krajský úřad úplně od nuly na "zelené louce". To se málokomu podaří.

Nebylo lehčí několik let pouze někoho kontrolovat než teď, kdy jste na druhé straně barikády a jste naopak často kontrolovaný?

Musím říci, že ano. Ze začátku jsem se tomu musel několikrát zasmát. Najednou jsem si totiž zažíval pocity, kdy odpovídám za spoustu věcí a někdo mě při tom kontroluje. Říkal jsem si: Tak teď se mi to vrací za všechny, které jsem kontroloval já!

Při svém nástupu jste v jednom novinovém článku o sobě prohlásil, že jste na své podřízené pedant. Jak by měl podle vás vypadat ideální zaměstnanec krajského úřadu?

Pracovník podle mě nemůže být pojat jako konkrétní typ. Na krajském úřadu jsou různé agendy a různé práce. Jestli tu například máme úředníka, který má za úkol kontrolovat, zda jsou správně vyplněny a vyúčtovány cestovní příkazy, pak to musí být profesionální pedant. Naopak třeba vedoucí regionálního rozvoje musí být člověk, který má vizi, který má invenci, který má "tah na branku". Tyto dvě osoby jsou mezi sebou naprosto rozdílné. Pokud se tedy jedná o oblast personalistiky, ředitel krajského úřadu musí vážit konkrétní typy lidí na konkrétní místa. A to je velmi obtížné a odpovědné.

Při náborech pracovníků často zaznívalo, že by nebylo dobré, aby úředníci pocházeli pouze z Karlových Varů, ale aby byli také z okresů Sokolov a Cheb, tedy z celého kraje. Jak se to podařilo naplnit?

Maximální snaha byla uvedené naplnit a na začátku fungování krajského úřadu jsem osobně navštívil Okresní úřad v Chebu s nabídkou pracovních míst na našem úřadu. Bohužel, do této doby není zatím větší zájem, což mne mrzí, ale doufám, že se situace od 1. ledna 2003 zlepší v rámci ukončení činnosti okresních úřadů a zvýšení zájmu o práci na našem úřadu z okresu Cheb. V současné době je například podíl vedoucích zaměstnanců z okresů Sokolov a Karlovy Vary téměř vyrovnaný.

Sídlo Krajského úřadu Karlovarského kraje je na okraji města. Nevnímáte to jako nevýhodu?

Jsou v tom negativa, ale i pozitiva. Pro občany, kteří jsou přímo z Karlových Varů, je to dál. Ale krajský úřad by měl být hlavně o kraji. Úřad leží na okraji města, který je směrem k Sokolovu a Chebu, takže z těchto dvou okresů, v nichž žijí téměř dvě třetiny obyvatel kraje, je přístup velmi dobrý. Další výhodou je vysoký počet parkovacích míst a další případný rozvoj tohoto areálu.

V areálu bývalých kasáren, v němž krajský úřad sídlí, by mělo vzniknout celé krajské administrativní centrum. Své krajské sídlo by zde měly mít i další instituce. Už se ví které?

To, které úřady by měly mít v areálu administrativního centra svá krajská sídla, v době našeho rozhovoru řeší vedení Karlovarského kraje ve spolupráci s vládou. Pokud to dobře dopadne, měly by zde sídlit státní úřady, jako například krajský soud, krajské ředitelství policie a podobné úřady tohoto typu. O tom v současné době jedná vedení kraje s jednotlivými resorty, s cílem dosažení plnohodnotného kraje.

Zvláště ze strany představitelů Sokolova a Chebu však zněly hlasy, aby sídla některých krajských institucí byla i v těchto dvou městech. To je například případ Krajské správy a údržby silnic, která již sídlí v Sokolově. Bude se v tomto pokračovat?

Na to jako ředitel krajského úřadu nejsem kompetentní odpovědět. Tuto otázku řeší rada a zastupitelstvo, tedy orgány, které schvalují zřizovací listiny, v nichž je sídlo určeno.

Karlovarský kraj je nejmenší ze všech krajů. Nevnímáte to jako určitou nevýhodu? Má hlas kraje dostatečnou váhu?

Myslím si, že to není o velikosti kraje. Spíše je to o osobách, které ho reprezentují. Je to otázka kvality jednotlivých představitelů uvnitř samosprávy kraje, ale i úředníků, kteří za něj a za krajský úřad jednají.

Malý kraj má navíc tu výhodu, že je snadno "přehlédnutelný". To je dobré například právě v otázce personalistiky, kdy se nám daří získávat zaměstnance ze všech tří sídelních měst a jejich okolí. Tady vidím obrovskou výhodu, kterou jiné kraje nemají, protože tam se nábor zaměstnanců většinou soustředí na krajské město a jeho nejbližší okolí.

Je nějaká věc, která se během vašeho dosavadního působení na krajském úřadu povedla, ačkoliv to třeba nebylo takovou samozřejmostí?

Byla to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, která se na krajském úřadu uskutečnila. I když jsme byli v rozjezdu a kontrolovali nám věci, které jsme dělali s třiceti lidmi, kdy nebyl naplněný ekonomický odbor, kontrolní odbor, legislativa a tak dále, uspěli jsme při této kontrole "na jedničku". Byl jsem i rád, že zastupitelstvo přijalo usnesení, kterým úředníkům za odvedený výkon poděkovalo.

Je za vámi fáze vzniku krajského úřadu. Teď však přichází další fáze, kdy se budou rušit okresní úřady. Jak se na to připravujete?

Tohle období, které nastává, je skutečně o reformě státní správy, kdy krajský úřad a pověřené obce dostanou do vínku kompletní agendu po okresních úřadech v poměru zhruba dvacet procent na kraj a osmdesát procent na pověřené obce. Pro krajský úřad bude samozřejmě náročné do sebe výkon státní správy po okresních úřadech absorbovat. Ale nám, kteří jsme prošli obdobím vzniku od nuly, od počtu lidí devět první den, se zdá, že nás už nic horšího nebo pracnějšího nemůže čekat. Nezávidím však toto období pověřeným obcím třetího typu.

Po zrušení okresních úřadu bude reforma státní správy za námi. Máte však nějakou vizi, co bude dál?

Na téma rozvoje kraje jsou oprávněni mluvit spíše pan hejtman nebo jeho zástupci. Ředitel krajského úřadu má kompetence, které jsou dané ze zákona. Co se ale týká krajského úřadu a výkonu státní správy, což patří právě do kompetence ředitele, vidím, že by výkon státní správy měl být rozhýbán k větší pružnosti. Pokud by se k té větší pružnosti podařilo alespoň z mála přispět v rámci tohoto kraje, byl bych rád.

TOMÁŠ GROSSER