Od roku 1990 rostou i u nás informační centra, střediska či jinak označené subjekty zabývající se touto oblastí. Přesto, že řadu údajů je možné získat pomocí internetu, je činnost informačních středisek těžko zastupitelná. Právě tady se často turista rozhodne, zda městem jen projede nebo že stojí...
| Od roku 1990 rostou i u nás informační centra, střediska či jinak označené subjekty zabývající se touto oblastí. Přesto, že řadu údajů je možné získat pomocí internetu, je činnost informačních středisek těžko zastupitelná. Právě tady se často turista rozhodne, zda městem jen projede nebo že stojí zato zdržet se zde i několik dnů.
Nejběžnější je situace, kdy informační středisko (IS) zřizuje obec či město. V Jihlavě (52,4 tis. obyv.) je informační středisko součástí magistrátu. Kromě klasické činnosti má několik živnostenských listů - na kopírování a na provoz směnárny. Zajímavé je propojení informačního střediska s prodejnou potřeb pro výtvarníky a prodejní galerií děl umělců. Jinou možností je zřízení informačního pracoviště jako součásti příspěvkové organizace, kterou zřizuje obec. Snad nejlepší kombinací je IS náležící městské čí obecní knihovně. V turistické sezóně takto funguje informační středisko v Městské knihovně v Dačicích (8 tis. obyv., okres Jindřichův Hradec). V Božicích (1,4 tis. obyv., okres Znojmo) je v Obecní knihovně sídlo Informačního centra Niva (jde o sdružení 6 obcí na Hrušovansku). O výhodném propojení práce IS a knihovny vypovídá i pilotní projekt představený v květnu 2002 na Knihovnické dílně v Praze. Projekt Knihovna - informační centrum obce je dílem jihočeské odbočky Svazu knihovníků a informačních pracovníků. Své sily tady spojily knihovny a úřad práce. Několikaměsíčního kursu se účastnilo 15 frekventantů a 14 z nich dnes pracuje v této oblasti. V Protivině (5 tis. obyv., okres Písek) je Informační centrum součástí Městského kulturního střediska. Stejně tak ve Znojmě (36,2 tis. obyv.) je Turistické a informační centrum oddělením Znojemské besedy. Další možností je propojení muzea a IS - to je případ Netolic (2,7 tis. obyv., okres Prachatice). Ve zdejším Muzeu JUDr. Otakara Kudrny vzniklo informační středisko, které nabízí informace z dalších téměř 20 IS. Ve Frýdlantu (8 tis. obyv., okres Liberec) je od konce minulého roku nájemcem Městského informačního centra občanské sdružení Frýdlantsko. Existuje řada případů, kdy informační středisko provozuje soukromý subjekt, jehož oblastí podnikání je cestovní ruch - v Havlíčkově Brodě (24,7 tis. obyv.) je to cestovní kancelář. S pomocí programu Phare se podařilo vybudovat střediska podávající informace i v řadě míst s menším počtem obyvatel, například v Ledenicích (2,1 tis. obyv., okres České Budějovice). V některých případech se spojily síly několika subjektů - v Nýrsku (okres Klatovy) takto vzniklo IS vybudované za pomoci programu Phare a Programu obnovy vesnice. Vhodné umístění Předpokladem toho, aby zájemce informační středisko našel, je jeho vhodné umístění. Pokud bude mimo centrum a trasu, kterou turisté chodí, nebude plnit účel, pro který bylo zřízeno. V Karlových Varech (54,8 tis. obyv.) bylo dlouhá léta Infocentrum zřizované městem v prostorách Vřídelní kolonády. Nedávno se přestěhovalo do samého centra lázeňského dění, do sousedství Zítkovy kolonády. Od nového umístění si jeho ředitel slibuje až o 50 % vyšší návštěvnost. Ve Znojmě (36,2 tis. obyv.) je Turistické a informační centrum na několika místech v historickém centru města. Celoročně je v provozu "ústřední" centrum v budově radnice, které poskytuje služby zejména turistům, druhé je v přízemí radniční věže a jeho služeb využívají zejména obyvatelé města (např. prodej vstupenek na kulturní akce, kopírování, faxová služba). V sezóně jsou v provozu další dvě centra - jedno při vstupu do znojemského podzemí, druhé na konci jižní přístupové cesty vedoucí na znojemský hrad a k rotundě, třetí bude uvedeno do provozu v nově zpřístupněné památce - Vlkově věži. Většina IS slouží turistům a občanům příslušné obce nebo města. V poslední době však vznikají informační pracoviště, která mají činnost zaměřenu např. na určitou věkovou skupinu obyvatel nebo oblast. V Českých Budějovicích (100 tis. obyv.) spojily své síly zdejší magistrát, Jihočeský kraj a Jihočeská univerzita a na základě jejich rozhodnutí bylo uvedeno do provozu Evropské informační centrum. Sdružení Region Slovácka ve spolupráci s občanským sdružením Rosnička a za pomoci města Uherské Hradiště (28 tis. obyv.) provozují Informační centrum pro mládež. Akademické informační centrum sídlí v Brně (385,9 tis. obyv.) a poskytuje informace o možnostech studia na vysokých školách v zahraničí. V blízkosti hranic V Infocentru v Karlových Varech (55 tis. obyv.) se ročně vystřídá kolem 70 tisíc návštěvníků a dalších 5 tisíc dotazů zodpoví jeho zaměstnanci písemně. Z toho je 50 % odpovědí adresováno do Německa, kam jsou často zasílány i tištěné informační materiály o městě. Koncem minulého roku bylo otevřeno informační a turistické středisko v německém Nabburgu (okres Schwandorf). V jeho prostorách má jednu místnost k dispozici Regionální informační centrum v Horšovském Týně (5,2 tis. obyv., okres Domažlice), jehož pracovnice pravidelně podává informace o Horšovském Týnu, jeho okolí a celém regionu. Spolupráce bude pokračovat v oblasti výstav, koncertů a dalších akcí. Národní park Podyjí vybudoval návštěvnické středisko v Čížově (Horní Břečkov - 276 obyv., okres Znojmo), v místě s hraničním přechodem do Rakouska. Jeho služeb využívají zejména turisté putující po cyklostezkách. V Národním parku Šumava najdeme velké informační centrum na Kvildě (161 obyv., okres Prachatice). Jeho součásti je mimo klasické služby IS i muzejní expozice seznamující příchozí s historií, živou i neživou přírodou Šumavy. Jako doplněk je možné shlédnout videozáznam. V letní sezóně je přístupno informační středisko Idina pila v těsném sousedství Boubínského pralesa, které seznamuje příchozí s přírodou Šumavy. Informační středisko v obci Prášily (148 obyv., okres Klatovy) nabízí kromě informací o přírodě pohled do historie obce, která byla díky své poloze téměř na hranicích, do roku 1989 nepřístupnou. Zajímavým exponátem je ve vitríně vystavená německy psaná kronika. Informační panely Jsou jednou z možností, které nabízí turistovi získání základních informací nepřetržitě po celých 24 hodin. Ve Vyškově (22,9 tis. obyv.) nainstalovali panel, který kromě klasických turistických informací nabízí možnost vzdělání i zábavy. Po zvolení určité kombinace čísel se ozve dialog v jadrné hanáčtině. Infopanel se těší velké přízni zejména zdejších dětí. Dobrou zkušenost s informačními panely má město Most (70,6 tis. obyv.). První byl ověřován v roce 1996, dnes jsou v provozu již dva infopanely - jeden na radnici, další před obchodním domem Prior. Příchozí se zde může orientovat v plánu města, jsou tu uvedeny instituce, školy, památkové objekty i turistické zajímavosti. Poskytované informace jsou obrazové, textové i zvukové (kromě češtiny jsou i v angličtině a němčině) Oba infopanely jsou v provozu déle než rok a zatím na jejich provoz nebyly žádné stížnosti. Infotabule v Janově nad Nisou (1 tis. obyv., okres Jablonec n. Nisou) představují projekt NISA, který je součástí programu Phare a jeho podíl představuje 75 % vynaložených nákladů. Zbývajících 25 % hradí zúčastněné obce a města. Jde celkem o tři typy infotabulí, z nichž každá přijde obec na 5 až 5,5 tisíc Kč. Typ tabule A je umístěn na hraničních přechodech, typ B jsou vlastně skleněné mapy Jizerských hor a typ C je umístěn u jednotlivých památek a turistických cílů. Poslední typ tabulí - D je určen pro cykloturisty. Obce a města se finančně podílela i na infoboxech zejména u turisticky zajímavých objektů. Stejně jako tabule mají tříjazyčné texty, které jsou pravidelně aktualizovány. Nový informační systém uvedlo do provozu město Český Brod (7 tis. obyv., okres Kolín). Jde o tzv. infomaty - zařízení podobné bankomatu. Obrazovka se ovládá dotykem a zodpoví řadu informací, které umisťuje město na své internetové stránky. Můžete si zde vyhledat spojení v jízdních řádech, informovat se o kulturních programech nebo sportovních akcích. Později si budou moci občané za pomoci zakoupené karty nechat vytisknout přídavným zařízením potřebné formuláře. V Praze (1 187 tis. obyv.) je téměř 37 let v provozu Pražská informační služba, příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem. Podává informace telefonicky - ročně odpoví na dotazy téměř 130 tisíc občanů. Telefonní linka je v provozu 5 dnů v týdnu. Informace jsou uloženy v počítačích (v 7 jazycích), další pocházejí z kartotéky, odborných knih. K dispozici je 250 tisíc výstřižků a 5 tisíc publikací. Řady dotazů jsou zodpovídány i písemně - této služby využívají zejména cizinci. Ročně tímto způsobem odpoví na 4,5 tisíc dotazů, které se týkají oblasti cestovního ruchu. Informační střediska o sobě dávají vědět i na webových stránkách. Některá mají samostatné stránky, jiná najdeme na stránkách příslušných měst. Rozsah je od několika řádek až po několik stran zcela vyčerpávajících informací. Informační centrum Netolice (2,7 tis. obyv., okres Prachatice) tímto způsobem dává vědět o službách, které nabízí - od map a průvodců přes ubytování a stravování, důležitá telefonní čísla až po pěší a cyklistické trasy nebo tipy na výlet - celkem 6 stránek informací. EVA VESELÁ |
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
V sezóně jsou v provozu další dvě centra – jedno při vstupu do znojemského podzemí, druhé na konci jižní přístupové cesty vedoucí na znojemský hrad a k rotundě, třetí bude uvedeno do provozu v nově zpřístupněné památce – Vlkově věži. 8 ball pool https://8ball-pool.io