Jak postupovat při zřizování studní?

Zdroj podzemní vody (studna či vrt) je dle současných právních norem vodohospodářské dílo, jehož zřízení podléhá stanoveným legislativním postupům.

Základní právní aspekty

V zásadě jsou možné dva přístupy:

1. Realizace zdroje jako předem povolené vodohospodářské stavby

2. Realizace zdroje jako průzkumného díla

V prvním případě postupujeme dle stavebního zákona, kdy autorizovaný projektant vypracuje projekt studny a stavebník doloží žádost o povolení k odběru a ke zřízení studny. Následně proběhne územní a stavebně-vodoprávní řízení. Po vyhotovení díla žádá stavebník o uvedení vodohospodářského díla do trvalého provozu (kolaudaci). Druhý běžnější postup představuje realizaci průzkumného vrtu, který je v případě pozitivního zastižení využitelného množství podzemní vody dodatečně, na základě žádosti stavebníka, uveden do trvalého provozu. Při realizaci tohoto technického díla geologického průzkumu postupujeme podle geologického zákona. K zahájení realizace průzkumného vrtu není, až na výjimky, potřeba vodohospodářské povolení.

Postup

Realizace studní a vrtů představují, ve smyslu zákona č. 366/2000 Sb., geologické práce spojené se zásahem do pozemku. Ty smí provádět pouze organizace, kde tyto práce řídí a je za ně odpovědná osoba s osvědčením odborné způsobilosti (vydává MŽP), tzv. odpovědný řešitel. Postup odpovědného řešitele při zřizování zdrojů podzemní vody zahrnuje následující kroky:

zpracování všech dostupných tematických podkladů (archivních, mapových apod.),

prohlídka zájmového území, vytipování všech potenciálních zdrojů znečištění podzemních vod a vytyčení pozice průzkumného vrtu na základě výsledků terénního šetření,

vypracování projektu průzkumných prací (povinnost je vázána na činnosti, při kterých dochází k zásahům do pozemku),

prováděcí organizace je rovněž povinna uzavřít písemnou dohodu s majitelem (či nájemcem) pozemku o realizaci geologických prací (povolení vstupu na pozemek, podmínky provádění průzkumného díla aj.),

prováděcí organizace je povinna oznámit obci realizaci geologických prací

Všechny uvedené kroky postačují pro zahájení vrtných prací s výjimkou následujících případů:

V případě realizace vrtů hlubších než 30 m je nutné souhlasné vyjádření místně příslušného okresního úřadu (referátu životního prostředí). Okresní úřad se vyjadřuje k předloženému projektu prací a přezkoumává, zda projektované geologické práce nejsou v rozporu se zájmy chráněnými zvláštními předpisy.

V případě provedení vrtů hlubších než 30 m je rovněž nutné ohlásit místně příslušnému báňskému úřadu.

Vrty hlubší než 15 m podléhají evidenci u orgánu státní geologické služby.

Lhůty pro evidenci a ohlášení geologických prací jsou stanoveny příslušnými zákony a prováděcími předpisy.

Legalizace průzkumného vrtu

Hydrogeologickým průzkumným vrtem bylo zastiženo dostatečné množství podzemní vody. Průzkumný vrt tedy nebude zlikvidován, ale zabezpečen. Tímto rozhodnutím se z průzkumného vrtu stane vodohospodářské dílo a jsou nutné další kroky k jeho legalizaci:

územní řízení - povolení umístění vrtu,

stavební a vodoprávní řízení - povolení zřídit z průzkumného díla studnu a uvést vodohospodářské dílo do trvalého provozu (žádost se podává příslušnému vodohospodářskému orgánu nebo pověřenému obecnímu úřadu).

Následná legalizace díla je tedy možná jen v případě, že není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími. Podle stavebního zákona /§ 32 odst. 2 písm. c)/ územní rozhodnutí nevyžadují stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru. Tento krok se však v praxi příliš neuplatňuje.

Připojení zdroje podzemní vody k odběrovému místu je řešeno v rámci stavebního řízení. Nedílnou součástí stavebního řízení je projekt hydrogeologického průzkumu anebo zpráva o výsledcích provedených prací. V těchto podkladech by nemělo chybět hydrogeologické posouzení vrtané studny ve vztahu k hydrogeologickým poměrům zájmového území a údaje o předpokládaném provozu studny včetně základních technických parametrů. Tyto údaje se získávají terénními zkouškami zdrojů podzemní vody (např. čerpací zkoušky) a laboratorními rozbory vzorků podzemní vody (např. stanovení základních fyzikálně-chemických ukazatelů podzemní vody).

K realizaci zkoušek zdrojů podzemní vody (průzkum vydatnosti zdrojů podzemních vod) není třeba povolení k nakládání s vodami dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, pokud mají trvat méně než 5 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s.

Před vlastní realizací zkoušek zdrojů podzemní vody doporučujeme získat od vlastníků okolních pozemků stanovisko k realizovaným průzkumným pracím. Vlastníci okolních pozemků zejména vyjadřují požadavek na sledování pohybu hladiny podzemní vody v jejich studnách v průběhu provádění čerpacích zkoušek na průzkumném vrtu. Sledováním hladin v okolních studnách lze odvodit míru ovlivnění těchto objektů při vlastním odběru podzemní vody z vrtu. Měření hladin podzemní vody v okolních studnách, které provádí řešitelská organizace, je možné pouze na základě povolení vstupu na příslušný pozemek, vydaného majitelem případně nájemcem pozemku. Toto povolení může být i součástí výše uvedeného stanoviska.

Ochrana zdrojů nejen podzemních vod je zajišťována vyhlášením ochranných pásem. Tato pásma stanovuje příslušný vodoprávní úřad pro zdroje s využitelnou roční kapacitou vyšší než 10 000 m3 podzemních vod (přibližně 0,32 litrů za vteřinu). Vodoprávní úřad může v závažných případech stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší vydatností.

Umístění zdrojů

Podmínky pro umístění individuálních zdrojů podzemní vody řeší mj. ČSN 75 5115 Studny místního zásobování pitnou vodou. Norma uvádí nejmenší vzájemné vzdálenosti studní a zdrojů možného znečištění.

Nutné je brát ohled také na pozici a způsob využití okolních studní a umísťovat zdroj podzemní vody pro individuální zásobování tak, aby ovlivnění okolních studní nebo vrtů bylo přijatelné a nejlépe žádné. Jen tak se lze vyhnout nepříjemným sporům se sousedy.

Nejen možné zdroje znečištění ovlivňují umístění studní a vrtů. Vstupními průzkumy lokalit jsou zjišťovány geologické a hydrogeologické poměry území, případně anomálie vhodné pro instalaci zdrojů vody. Hloubení zdrojů podzemní vody v zjištěných propustnějších zónách horninového prostředí (anomáliích) dává větší šanci na zajištění požadovaného množství podzemní vody.

Příkladem složitějších hydrogeologických poměrů může být problematika zajištění zdroje podzemní vody v labské faciální oblasti české křídové pánve. Významný zdroj podzemní vody zde představuje bazální kolektor cenomanských pískovců. Jejich vývoj je však ovlivněn morfologií křídového podloží. V blízkosti vrtů s vysokými přítoky podzemní vody, vázanými na pískovce cenomanu, se tak mohou vyskytovat vrty, v nichž mocnost cenomanu dosahuje jen několika málo metrů a vrstvy jsou tvořeny zejména prachovci a jílovci.

Při posuzování hydrogeologických poměrů zájmového území nelze zanedbat také vliv tektonického porušení horninového prostředí a regionálních zón drenáže podzemních vod.

V neposlední řadě je nutné zhodnotit kvalitu podzemních vod zájmového kolektoru, která je nezbytným ukazatelem efektivního využití projektovaného vrtu jako zdroje pitné vody. Například při jihozápadním okraji labské faciální oblasti české křídy lze v kolektoru cenomanských pískovců zjistit zvýšené obsahy oxidu uhličitého, železa, rozpuštěných látek atd.

Konstrukční parametry jímacích objektů

Jímaný vrt či studna jsou vodohospodářská díla, na jejichž technické provedení jsou kladeny určité nároky. Požadavky na konstrukční řešení studní nebo trubních studní (vrtů) také upravuje již citovaná norma ČSN 75 5115.

Obecně se studny zřizují jako šachtové nebo trubní (vrty). Složitější konstrukci mají studny trubní. Parametry výstroje vrtů závisí na typu horninového prostředí, hydrogeologických poměrech lokality, volbě vrtného profilu a dalších požadavcích na technické řešení zdroje podzemní vody. Obdobný postup je uplatňován při návrhu zhlaví vrtů či studní.

Bohužel v mnoha případech bývá rozhodujícím kritériem pro technické řešení trubních (vrtaných) studní jejich cena. Nezřídka se tak setkáváme s úzkoprofilovými vrty, u kterých zcela chybí obsyp výstroje (přechodná filtrační vrstva) a těsnící vrstva. Takové technické řešení trubní studny nezabrání nárazovému zhoršení kvality vody ve studni (většinou způsobené povrchovými splachy) a rychlejšímu zanášení objektu. Známé jsou případy zanesení nevhodně provedených vrtů až do poloviny jejich původní hloubky. Navíc jemné částice horninového prostředí mechanicky poškozují oběžné ústrojí čerpadel a výrazně snižují jejich životnost.

Shrnutí

Zřizování individuálních zdrojů podzemní vody vyžaduje dle současných právních norem dodržení řady kroků a postupů. Realizace studní a vrtů představuje geologické práce se zásahem do pozemku. Takové práce je nutné projektovat, ohlašovat a evidovat.

V určitých případech se k nim vyjadřují i okresní úřady. Práce řídí a je za ně odpovědná osoba s osvědčením odborné způsobilosti, tzv. odpovědný řešitel.

Pro schválení odběru podzemní vody (stavební a vodoprávní řízení) je nutný hydrogeologický posudek. Součástí hydrogeologického posudku (zprávy, projektu) je popis konstrukčního řešení studny nebo trubní studny (vrtu), hydrogeologické posouzení studny ve vztahu k možným (anebo prokázaným) zdrojům znečištění a k okolním zdrojům podzemní vody. V posudku jsou rovněž navrženy provozní parametry studny, posouzeny jakostní parametry podzemní vody a další.

Nevhodným konstrukčním řešením studní a vrtů nebo jejich přetěžováním nadměrnými odběry se podstatně zkracuje jejich životnost a vzrůstají náklady na jejich provoz. V mnohých případech není možný odběr podzemní vody už po několika letech provozu jímacího objektu.

Nejen při instalaci zdrojů pro hromadné zásobování, ale i při zřizování individuálních zdrojů podzemní vody (vrtů, studní) by měli objednatelé požadovat po prováděcí organizaci projekt jímacího objektu a alespoň závěrečnou technickou zprávu. V průběhu vlastní realizace zdroje je pak nutné dbát na to, aby byly dodrženy všechny projektované parametry zdroje (projektovaná hloubka, obsypání a zatěsnění studny). Odchylky v postupu a technickém řešení zdrojů podzemní vody je prováděcí organizace povinna projednat s objednatelem díla.

Martin Guth,

G-servis Praha