DŮLEŽITÝ JE I SERVIS

Mezitím v sousedství vznikl další mikroregion - Kozákov. Součástí mikroregionu je město Semily. Také mikroregion Kozákov měl velký zájem o podporu turistiky. Proto se členové mikroregionů dohodli na spolupráci v oblasti podpory cykloturistiky. Realizaci celé akce převzal Městský úřad v Semilech, který má potřebné "kapacity úředníků", již jsou schopni časově a odborně zvládnout celou akci, ať se jedná o pracovníky Městského informačního střediska nebo odbor výstavby a rozvoje úřadu. Nejpraktičtějším způsobem zvládnutí realizace celého projektu se ukázalo být zpracování studie cyklotras, která by navrhla vedení jednotlivých tras, návaznost na sousední regiony a umístění směrových značek. Návrh vedení cyklotras nebyl velkým problémem. Ze znalosti místních cest v oblasti a po konzultacích se starosty obcí jsme dokázali navrhnout podle našeho názoru optimální síť, která spojovala všechna zajímavá místa oblasti. V této fázi jsme se spojili s mikroregionem Tábor, který měl o cyklotrasy také zájem.

Navrženou síť jsme začali konzultovat s Klubem českých turistů (KČT), který je odborným garantem značení. Zde jsme poprvé narazili. Požadavkem vedení klubu bylo dopracování studie do větší podrobnosti a provázání se širším regionem. To se ukázalo již nad síly dvou pracovníků úřadu, proto jsme začali hledat cesty k získání finanční podpory na zpracování projektu. Poloha v pohraničí a v Euroregionu Nisa nabízí možnost v podobě grantového programu Phare CBC. Jedná se ovšem o granty, které jsem přidělovány na projekty s dopadem na větší část euroregionu. Mělo to dva dopady. Bylo třeba hledat širší vazby a rozsah řešeného území se úspěšně zvětšoval. Spolupráci jsme rozšířili na mikroregion Podkozákovsko, využili jsme dobrých vztahů s Městským informačním centrem v Turnově a dále se projektu účastnila také města Vysoké nad Jizerou a Rovensko pod Troskami.

První žádost o grant z Phare CBC jsme podali na podzim 2000. Jednalo se o podporu akcí česko-německé spolupráce. Bohužel jsme narazili na problém, že navržená síť je od německého území dost vzdálená a prokazovat přeshraniční efekt bylo problematické. Neuspěli jsme, ale nevzdali se. Na základě připomínek jsme doplnili projekt o dva záměry, které již přesáhly rámec sdružení mikroregionů. Jedná se záměr realizace Pojizerské cyklotrasy a záměr hřebenové Ještědsko-kozákovské trasy. Pro další hledání možností financování studie se ukázala jako stěžejní Pojizerská cyklotrasa, kterou jsme ideově navrhli od Turnova podél Jizery až k Harrachovu, kde se v současné době rýsuje několik možností propojení do Polska.

S těmito záměry jsme testovali možnosti a zjišťovali ceny za zpracování studie. Jako nejvýhodnější se nám jevila spolupráce s pracovníky KČT, kteří mají znalost území. V roce 2001 se nám podařilo získat grant z fondu Phare CBC a ve výběrovém řízení byla pro realizaci vybrána firma JENA-CZ z Turnova, která nabídla nejvýhodnější cenu právě díky spolupráci s pracovníkem KČT.

UMÍSTĚNÍ A ÚDRŽBA ZNAČENÍ

Při jednáních o značení cyklotras se objevil problém, který jsme nepředpokládali. Jakým způsobem značit? KČT prosazuje tzv. silniční značení, což jsou známé žluté značky obdobné bílým turistickým cedulím. Cyklotrasy na území Českého ráje, se kterým se řešené území částečně prolnulo, jsou většinou značeny pásovým značením, což jsou značky kreslené na sloupky nebo stromy obdobné pásovým pěším značkám. Při značení cyklotras však vznikly technické podmínky č. 108 "Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách", které schválilo Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Z těchto zásad a z textu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vyplývají požadavky na značení. Na základě toho jsme se rozhodli pro realizaci silničního značení. Pásovým značením pak bude realizovaná síť doplněna o spojky a odbočky, které netvoří základní síť navrženou zpracovatelem.

O způsobu realizace značení jsme opět jednali s KČT. Byl dohodnut způsob projednání umístění značek, to znamená dohodu s vlastníky pozemků, případně dohodu se správcem komunikace, pokud se značky umísťují na sloupy se silničním dopravním značením. Umístění značení musí odsouhlasit dopravní inspektorát Policie ČR a referát dopravy Okresního úřadu v Semilech. Studie cyklotras byla projednána a ústředím KČT, byla přidělena evidenční čísla, přičemž u Pojizerské cyklotrasy bylo dohodnuto, že při realizaci bude přiděleno číslo stejné, které má trasa v již realizovaném úseku na dolním toku Jizery.

Samotné silniční značení budou hradit ze svých rozpočtů jednotlivé mikroregiony. Bylo požádáno o dotace z Programu obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj ČR a podle předběžných informací bude požadavek mikroregionů Pojizeří a Kozákov na značení dotací pokryt. Proto by se značení mělo z velké části realizovat ještě letos, i když bohužel až na závěr letní sezóny, zbytek pak předpokládáme vyznačit v příštím roce. K realizaci pásového značení na dílčích úsecích se předběžně přihlásil Klub českých turistů, vzhledem k územní reorganizaci však další jednání budou probíhat.

O údržbu značení by se měl podle dohod postarat KČT. Není však napevno stanoveno, co se bude dít v případě odcizení značek, ke kterému bohužel často dochází, jak máme informace z jiných regionů.

CO BUDE NÁSLEDOVAT?

Značení cyklotras sice ještě není realizováno, už však musíme myslet dál. Přijedou cyklisté, ale jak se o ně postaráme? V celém regionu chybí dostatečně hustá síť nabídky občerstvení, informací o území, nabídky servisů pro údržbu kol, ubytování a ostatně také dopravy. Jen v omezené míře lze využít služeb Českých drah a přijet do regionu vlakem se svými bicykly. Nejde však jen o turisty ze vzdálených míst, nabídka musí existovat také pro místní občany. Proto starostové začali samostatně připravovat projekty na doplňkovou infrastrukturu ve formě informačních tabulí, odpočívek a podobně. Mnoho dalších aktivit však záleží na místních podnikatelích.

Pro následnou propagaci celého území jsme využili navázaných kontaktů mikroregionů, měst a obcí a připravili jsme další projekt. Tentokrát jde o propagační materiál území, který by byl zhotoven v první fázi v česko-německé verzi, ale časem počítáme také s verzí pro turisty z Polska a reagovat budeme muset i na stoupající počet návštěvníků z Nizozemska. Propagační materiál, jehož přípravu koordinuje Městské informační středisko v Semilech, bude mít za cíl propagovat nabídku tzv. aktivní turistiky v území, které jsme nazvali Horní Pojizeří. Jde o území v trojúhelníku mezi Českým rájem, Krkonošemi a Jizerskými horami.

Toto území bylo ve Strategii rozvoje Libereckého kraje vyhodnoceno jako území s možností rozvoje turistického ruchu. Také ve zpracovávaném Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj, kam je území z větší části zahrnuto, je tato oblast definována jako oblast, která má co turistům nabídnout. Nedostatky v oblasti doplňkové turistické infrastruktury již byly zmíněny a bude se jistě pracovat na jejich odstranění.

DOPRAVA

První změny nastávají v oblasti dopravy. Sdružení Český ráj začalo v roce 2000 provozovat sezónní turistické autobusy v oblasti Českého ráje. Tyto autobusy nabízejí také přepravu kol a síť autobusů se postupně rozrůstá. V loňském roce se poprvé do systému zapojil mikroregion Kozákov a přispívá na provoz autobusu ze Semil přes Kozákov do Železného Brodu. Při jednáních se zástupci Českých drah se především ze strany Sdružení Český ráj argumentuje tím, že dráhy mají upravené nebo vhodné vozy, ale neprovozují se na vhodných spojích. Doufejme, že se i zde najde společné cesta k dosažení společného cíle, které si vypůjčím z Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj - "Nadšený turista - spokojený místní občan".

DANIEL MACH,

Městský úřad v Semilech