Čtyři jestřebské trasy

Nejdelší třiatřicetikilometrová modře značená trasa vede z Radvanic v Čechách, donedávna známých těžbou uhlí. Zhruba jižním směrem se vine ke Slatinskému mlýnu v Babiččině údolí. Trasa z výchozího místa, která vede méně navštěvovanými místy, má zvláště zpočátku v několika úsecích i nemalá stoupání. Dotýká se Markoušovic, dále klesá do Suchovršic, do obce, jejíž název je u nás ojedinělým. I zde mají své pozoruhodnosti - zastřešené dřevěné lávky v podobě mostů přes řeku Úpu. Následuje Maršov u Úpice vyžadující od jezdce opět větší nárok na zdolávání kopcovitého úseku. Kdo by snad chtěl změnit dosavadní směr jízdy, může využít i označeného "přípoje" od Dvora Králové nad Labem.

Už jen emailovými barvami

Červenou barvou - používají se už většinou jen emailové, protože se olejové přestaly vyrábět - je vytvořena stovka značek na pětadvacetikilometrové trase přibližně napříč celým regionem. I tato trasa jako jiné je vybavena vlastnoručně zhotovenými rozcestníky. Navazuje rovněž na jiné v sousedních okresech. Další téměř patnáctikilometrová zeleně značená trasa spojuje Úpici s Jívkou. Nejkratší trasou je zatím třináctikilometrová - z Batňovic do Velkých a Malých Svatoňovic. Trasa značena bílou barvou navazuje též na jiné už uvedené s modrým nebo zeleným značením. Cyklisty přivádí do zmíněných Markoušovic, kde mohou spatřit geologické odkrytí tzv. zlomu uhelné vrstvy.

Orientační značení

V roce 2001 bylo vynaloženo na orientační značení 400 000 Kč. I pro letošní rok 2002 došla úhrada z ministerských zdrojů. Samozřejmě že se využilo podílů členů ze Svazku obcí Jestřebí hory (dříve sdružení), jehož předsedou je PaedDr. Vladimír Diblík - současně starosta Radvanic. Finanční prostředky byly vhodnou posilou pro úpravy a modernizaci tras. Ve čtyřech lokalitách vznikla odpočívadla, sestávající např. ze dvou lavic, stolu a informační tabule. Příznivci z Klubu českých turistů Úpice a dobrovolníci je sami vyrábějí. K této činnosti patří i umísťování značek pořízených u výrobce dopravního značení, jiné si čtveřice nadšenců sama maluje. Připomeňme ještě jednu zajímavou informaci Miroslava Vořechovského: terénní značky mají oproti dosavadním bílým okrajům žluté zbarvení a jejich rozměr místo 10x10 je 15x15 cm, tedy poněkud viditelnější a zřetelnější. Na každý kilometr jich připadá asi šest - kromě dalších označení směrovkami.

Protože jde často o členitý a místy i zarostlý terén, nutno jej nejen označit, ale také se postarat o prořezávku, odstranění proutí, keříčků apod. Každý kilometr označování si vyžádá od brigádnické čtveřice obvykle nejméně jednu hodinu, avšak zbavovat trasu porostů, je na čas obvykle náročnější. Organizátoři, resp. tvůrci tras pamatovali např. i na silniční směr od Radvanic přes Slavětín, Chvaleč a Petříkovice - státní hranice nebo zase opačným směrem na Stárkov a na sousední Náchodsko. Většinou se setkávají se vstřícností a porozuměním u státního podniku Lesy ČR i u dalších soukromých majitelů, vlastníků porostů a pozemků apod. I na základě této dobré vzájemné spolupráce mohl také Svazek obcí Jestřebí hory vydat vlastní mapu. Najdou v ní i Jestřebí boudu, svůj pohostinský bod na horském hřebenu. Měla by vzniknout také turistická ubytovna.

Dosavadní byť úspěšná bilance musí ještě - podle vyjádření havlovického starosty Dvořáčka - pokračovat. Bude vytvořena vlastní turistická oblast Jestřebí hory, zahrnující nejen Úpicko, ale také Podkrkonoší. Uvažuje se o nové pozvánce "Cestou spisovatelů" apod.

Vše podobné by tu mělo mít společný základní motiv - pro domácí blízké i nejvzdálenější ať jsou od Ostravy nebo od Chebu: "Přijďte pobejt".

Josef Farský