Do realizace programu podpory oprav bytového fondu vstoupilo město Trutnov svou účastí v roce 1999 na informačním semináři v Hradci Králové. Byla to v podstatě konzultace ve středisku při krajské kanceláři České komory autorizovaných inženýrů a techniků.
| Město mezitím požádalo Státní fond rozvoje bydlení o poskytnutí úvěru pro opravu bytového fondu. Šlo o 9,6 mil. Kč při čtyřprocentní úhradě úroků. Půjčka se týkala např. komplexního zateplení objektů číslo 450 a 451 v ulici Jana Roháče z Dubé. Kromě zateplení bylo však třeba do výdajů pro tento panelový objekt z roku 1974 zařadit také náklady týkající se střechy. V roce 1995 - 1996 představovaly 2733 tisíc Kč, dotace činila 850 tisíc Kč.
Počítalo se s tím, že úprava střechy bude provedena tak, aby posloužila současně jako prevence před zatékáním zejména dešťových vod do panelového pláště. Aktuální byla i ochrana před větry, vanoucí mi sem od severozápadu a ze severní strany, ve směru od hory Sněžky. Následovaly i opravy dlažeb, provedení hydroizolací na balkonech a rovněž se objevily potřeby nezbytných zásahů do narušovaného zábradlí. Pokud šlo o finanční úhrady - připomíná vedoucí odboru Ing. Miroslav Franc - pomohla i dotace z České energetické agentury (ČEA). Trutnovským šlo ještě o jiný nápaditý přínos: další zateplení provést rekonstrukcí, která by řešila nejen ochranu před nepříznivými povětrnostními vlivy, ale současně by prospěla i dalším zájemcům o získání bytu. Tato myšlenka byla realizována v podobě nástavby na panelových objektech, tentokrát na opačné straně města, na Kryblici. O panelovém objektu v ulici Vítězslava Nezvala bylo v roce 1996 rozhodnuto - dle řádných projektů a propočtů - že se na jeho konstrukci, sloužící už po tři desetiletí, postaví další podlaží, celkem o dvanácti bytových jednotkách. Tím a v souvislostí s dalšími odbornými pracemi a úkony se vyřeší na objektu 281 a 282 přetrvávající problém se zatékáním pod střechu. Ta se u podlaží, které celkovou výšku panelového objektu ze 60. let 20. století zvýší, po úpravě bude odolnější proti dešťovým vodám a povětrnostním vlivům. Zateplovací obložení stěn na fasádě bude provedeno tak, aby se předcházelo někdejšímu zatékání, nebo případným destrukcím způsobovaným především zamrzáním okapů apod. Šlo rovněž o vnitřní rekonstrukce budovy - rozvody, kanalizace, vodovod a plyn. Jen u tohoto objektu se 32 bytovými jednotkami včetně nástavby, kdy se cena přiblížila 6 mil. Kč, však nezůstalo. Pro podobné úpravy byla zralá i budova v ulici Maxima Gorkého. Touto volbou se rovněž i zde vyřešily problémy se zatékající střechou. Celkové náklady byly pro rok 2000 vypočítány na 20,300 tisíc Kč. Pomohla opět státní dotace ve výši 2,800 tisíc Kč. Současně byla zateplená fasáda a kompletně obnovená vnitřní instalace elektřiny, plynu, vodovodu a kanalizace. Žádost o dotaci, podaná v roce 2000 Ministerstvu pro místní rozvoj na opravu obvodového pláště pro objekt 431 - 434 v ulici Prokopa Holého, zůstala bez finanční odezvy. Tehdy předpokládaný náklad činil více než 5 mil. Kč, z toho na zateplení téměř 4 mil. Kč. Hlavním důvodem opravy, kterou měl v programu Městský bytový podnik Trutnov, je havárie štítového panelu, dále vážné poruchy jsou na lodžiovém panelu atd. V únoru 2000 byla vypracována zjednodušená projektová dokumentace pro tento typ T 0 6 B - U s osmi nadzemními a s jedním podzemním podlažím. Obdobně tomu bylo s objektem 439 - 443 v téže ulici. Na základě požadavku Městského bytového podniku Trutnov byla zpracována zjednodušená projektová dokumentace pro dům se sedmi nadzemními a jedním podzemním podlažím. Hlavním důvodem byla opět oprava štítového panelu. Samostatnou kapitolou jsou panelové budovy o 13 nadzemních podlažích typu HK 65 nebo HK 67 v Křižíkově ulici. Předpokládaný rozpočet na každou ze tří budov ve správě Městského bytového podniku Trutnov činil 3900 tisíc Kč. Z toho asi dvě třetiny nákladů připadají na zateplení. Žádost o příspěvek na úhradu této investice je datován rokem 2000. Požadavek města u Ministerstva pro místní rozvoj byl bez odezvy. Podobně tomu bylo i v případě jiných objektů. Proto může město provádět jen nejnutnější, drobnější opravy. Mezitím došlo k nové úpravě - dotaci mohou nyní získat v souladu s nařízením vlády z 25. července 2001 - i noví majitelé panelových bytových domů. I město Trutnov už prodalo ze svého majetku první panelové obytné domy. Hodlá v tom pokračovat, i když stanovená část panelových bytů zůstane i nadále ve správě města. Dosavadnímu prodeji předcházela nikoliv zvláštní, ale jen obvyklá nabídka. Stalo se tak především proto, že se v posledních několika letech projevoval mezi občany stále větší zájem o koupi panelových bytů, přesněji celých domů. Město v současné době žádá o půjčku z Fondu rozvoje bydlení ve výši 30 mil. Kč na 3% úrok, splácený po dobu deseti roků, která má být opět využita k opravám bytového fondu nejen v majetku města, ale i soukromých vlastníků. Josef Farský |
