01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Přeměna jilemnického Spořilova

Město Jilemnice má necelých 6000 obyvatel a je přirozeným správním střediskem západních Krkonoš. Ve svých strategických vizích se chce stát důstojným a malebným zázemím horským střediskům, poskytujícím nabídku sportovních a kulturních zařízení a zdravotní péči na vysoké úrovni.

Začátek výstavby panelového sídliště Spořilov má souvislost s výstavbou nového průmyslového státního podniku Cutisin v roce 1961 a s rozšířením stávajících průmyslových podniků na katastru města. Současná rozloha sídliště, které vznikalo v letech 1961 - 1990, činí 8,2 ha. Na této rozloze se nachází 19 objektů pro bydlení se 712 byty, ve kterých žije asi 2142 obyvatel. Nejstarší jádro sídliště tvoří domy postavené v letech 1961 - 1970 se zděným obvodovým pláštěm a panelovými stropy a příčkami, většinou čtyřpodlažními s plochými střechami. Postupně se přecházelo na panelovou výstavbu v technologii VVÚ - ETA (6-8 podlaží). Dále se v lokalitě nachází objekt občanského vybavení - velkoprodejna potravin, 11 let rozestavěný objekt "Domu služeb", budova mateřské školy a dětského centra (bývalé jesle), 3 bývalé výměníky tepla (jeden přestavěný na centrální plynovou kotelnu pro sídliště, druhý přestavěný na kanceláře a dílnu pro příspěvkovou organizaci Zásobování teplem a třetí přestavěný na prodejnu nápojů a bytových doplňků společnosti RENO) a dále dva objekty trafostanic.

Humanizace Sídliště

Sídliště je jedinou bytovou panelovou zástavbou tohoto typu v Jilemnici. Je samostatnou lokalitou mezi historickým centrem města a zástavbou rodinných domů. Tato bytová zástavba, která byla realizována v průběhu zhruba třiceti let, má ryze monofunkční charakter.

Panelové sídliště Spořilov vykazuje stejné vady jako většina panelových sídlišť v ČR. Jedná se o výraznou monofunkčnost a uniformnost obytného prostředí. Společenské změny po roce 1989 umožnily vzniklé movitější třídě toto prostředí opustit. V případě neřešení otázky regenerace sídliště by mohla nastat situace, kdy se z tohoto území stane ghetto se všemi svými negativními jevy. Při poloze sídliště mezi historickým centrem města a rodinnými domky z 30. let je proto nutné této situaci předejít.

Již před deseti lety se město zabývalo panelovým sídlištěm Spořilov. Z nejvýznamnějších investičních akcí jmenujme vybudování nové plynové kotelny, komplexní zateplení domu s 36 byty včetně střešní nástavby malometrážních bytů a zateplení severních stěn domů s promyšleným grafickým ztvárněním.

Otázkou panelového sídliště se také již zabýval Územní plán sídelního útvaru Jilemnice, který byl schválen v říjnu 1995. Územní plán uvádí, že je zde žádoucí provést úpravy, které povedou k humanizaci sídliště a jeho lepšímu zapojení do kontextu města a krajiny. Územní plán v tomto území řeší plochy pro výstavbu sportovišť, plochy k odpočinku, plochy dětských plácků i zeleně.

Město proto přivítalo státní program regenerace panelových sídlišť. Vznikla pracovní skupina složena ze zaměstnanců městského úřadu a dobrovolně zapojených občanů v komisích rady města, aby vytvořila "svépomocí" dlouhodobý program regenerace panelového sídliště tak, aby zapadal i do rozvojových záměrů města Jilemnice. Přitom se vycházelo z dobrých zkušeností schváleného dlouhodobého programu regenerace městské památkové zóny, kdy se během posledních let podařilo městu rekonstruovat téměř všechny jeho objekty a restaurovat všechny sochy a sousoší zapsané v ústředním rejstříku památek.

Dlouhodobý program

Za těchto východisek přijalo zastupitelstvo města usnesením č. 66/01 dlouhodobý program regenerace panelového sídliště Spořilov s orientačně postavenými cenami na současnost s výhledem do roku 2011.

Přes rozsáhlý program regenerace sídliště Spořilov bude prioritním zájmem města v prvotních letech realizace inženýrských sítí, dětských hřišt, zeleně a sportovního zázemí pro vyžití obyvatel. Již v roce 2000 bylo vloženo do regenerace sídliště 2043 tis. Kč a v roce 2001 1236 tis. Kč. Pro rok 2002 třetí etapa počítá s částkou 5080 tis. Kč, do roku 2011 při realizaci celého schváleného programu se jedná o 254 mil. Kč.

Pracovní skupina mohla vycházet z již dříve zpracovaných podkladů a provedených investic. Z nejdůležitějších jmenujme podklady z jednání pracovní skupiny pro strategický rozvoj Jilemnice, urbanistickou studii sídliště Spořilov, průzkum požadavků na počet a velikost bytů, průzkum potřeb občanské vybavenosti a služeb, projekt dostavby v sídlišti - přestavba domu služeb na dům s pečovatelskou službou, projekt dostavby Informačního, kulturního a společenského centra na Roztocké ul., dopravní řešení včetně parkovišť a parkovacích míst prostřednictvím dopravní komise a městské policie s písemnými vyjádřeními občanů sídliště, návrhy a připomínky obyvatel na "Hovorech s občany" a dalších.

Konečnou korekcí stanovených cílů byla dotazníková anketa formou zmenšeného vzorkového průzkumu s úspěšností 59 %, přizpůsobení programu podmínkám státem vypsaného programu regenerace panelových sídlišť a s konzultacemi na Ústavu územního rozvoje v Brně.

Cíle regenerace

Výsledkem je ucelený projekt regenerace panelového sídliště s vytyčením obecných i konkrétních cílů a návrhem příslušných opatření, jejichž upřesnění a realizace bude probíhat kontinuálně v dalších letech.

Cílem regenerace panelového sídliště je provedení plánovacích a realizačních prací v oblasti sociální, ekonomické, urbanistické a architektonické a v oblasti technických úprav a modernizace směřující k přeměně monofunkční funkce sídliště ve víceúčelový organický celek při naplnění těchto vytyčených cílů:

[*] Zachování sociální struktury obyvatel (u movitějších obyvatel došlo k exodu z tohoto prostoru do bytů v moderních domech nebo do individuální bytové výstavby).

[*] Udržení tzv. střední vrstvy je podmínkou pro zachování rovnováhy daného prostoru. To se podaří za předpokladu zvýšené atraktivity prostředí (upravený vzhled, bezpečnost, nabídka ploch pro využití volného času).

[*] Podpora nových pracovních příležitostí v sídlišti. Vzhledem k velice stísněnému prostoru je třeba efektivně nalézt pracovní příležitosti ve stávajících prostorách či rozestavěných a plánovaných investicích. Jako nejvhodnější se jeví pasáž v nově budovaném domu s pečovatelskou službou, kde je plánováno 8 prostorů pro obchody a služby s pravděpodobným vytvořením asi 15 nových pracovních příležitostí. Další příležitosti vzniknou v nově vybudovaném rekreačním a sportovním areálu, při údržbě zeleně, při údržbě a zakládání skalek, květinových záhonů, rozšíření prodejny Rena, využití stávajících dílen včetně tkalcovských strojů v střední průmyslové škole textilní.

[*] Posílení identifikace obyvatel s jejich bydlištěm (při rekonstrukci chodníků důsledně budovat bezbariérové přístupy, centrum sídliště doplnit plochami s přehlednými informacemi z oblasti kultury a sportu, budovat odpočinková místa se zaměřením na starší vrstvu obyvatelstva, doplňovat vhodným mobiliářem dětské plácky ve vztahu k doprovodu).

[*] Podstatné zhodnocení obytného prostředí (vyčlenit ze sídliště veškeré rušivé elementy, zaměřit se na urychlenou výstavbu krytého stání pro osobní vozy, na veřejný pořádek, postihovat majitele psů při nedodržování povinností, co nejvíce obyvatel sídliště vtáhnout do bezplatné péče o údržbu květin, skalek, sledovat vypsané účelové dotace na zkvalitnění obytného prostředí).

[*] Projekt regenerace sídliště nepředpokládá další rozšíření území o plochy pro bytovou výstavbu. Nepočítá se ani s další výstavbou bytových nástaveb, neboť šesti až osmipodlažní bytové domy jsou maximem v tomto území.

[*] Z urbanistického hlediska návrh řeší využití parterů, volných zelených ploch pro odpočinek juniorů i seniorů, sport, veřejnou zeleň a dopravu v klidu. Předpokládá se rozšíření venkovních parkovacích ploch o 60 míst a parkování formou krytých stání v halách (okolo 240 míst).

[*] Pozornost je věnována i veřejné a vyhrazené zeleni. Jedná se o rozsáhlé plochy, náročné finančně na pravidelnou údržbu, dosazování další zeleně (stromy, okrasné keře, živé ploty) s problematikou pravidelných škod na porostech po dlouhém zimním období i s nástinem dalšího zpracování travní hmoty. Vlastní projekt veřejné zeleně vychází z komplexního pohledu na zeleň v celém městě. Je citlivě řešen v celé ploše sídliště a řeší samostatně plochy pro odpočinek seniorů i okolí dětských hřišť a plácků, je rozložen do jednotlivých etap a navazuje na projekt celoměstské zeleně. Důležitým prvkem je pokračování v započaté výsadbě "zeleného pásu" mezi sídlištěm a zástavbou rodinných domků. Tímto opatřením by mohlo dojít k potlačení dominanty sídliště při dálkových pohledech na město z jižní strany.

V této oblasti máme již několik velmi dobrých zkušeností. Za vysoké podpory státní účelové dotace proběhla rekonstrukce zámeckého parku ve výši 2,4 mil. Kč, zeleně na městském hřbitově i záchrana a ošetření vzrostlých jilmů u státní komunikace.

Martin Šnorbert,

vedoucí odboru investic a městského hospodářství

Městského úřadu Jilemnice

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down