Program rozvoje Olomouckého kraje

PRÚOOK byl projednán a schválen Zastupitelstvem Olomouckého kraje loňského října. V současné době probíhá rozsáhlé veřejné projednávání tohoto dokumentu. V článku je uveden stručný výtah z analytické části dokumentu a hlavní aspekty (teze) rozvojových priorit kraje.

Počet obyvatel k 31. 12. 2000 činil 641 072, což bylo 6,2 % celkového počtu obyvatel ČR. Hustota obyvatel k tomuto datu byla 125 obyvatel/km2 (ČR - 130 obyvatel/km2). Nejlidnatější okresy Olomouckého kraje jsou okresy Olomouc, Přerov, Šumperk, Prostějov a nejmenším okresem kraje je okres Jeseník.

Region měl v roce 2000 celkem 393 obcí. Podíl městského obyvatelstva je 58,4 %, což je výrazně méně než průměr ČR, který je 70,9 %.

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance v Olomouckém kraji činila 11.892 Kč, v roce 2000, byla o 13,4 % nižší než celostátní průměr (13 484 Kč) a v pořadí je 2. nejnižší v ČR.

Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2000 dosáhla 11,9 % (ČR 8,8 %). Je to třetí nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) k 31. 12. 2000 se meziročně zvýšil o 8,4 % a přesáhl 40 % všech uchazečů o zaměstnání.

Ekonomická základna

Centrální část kraje, krajské město Olomouc (105 tis. obyvatel) spolu s dalšími městy ve zhruba třicetikilometrové vzdálenosti, vytváří aglomerovaný trh s téměř 250 tisíci obyvateli.

Tvorba hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele ve výši 143 376 Kč v roce 1999 je o zhruba 22 % nižší, než je celostátní průměr. Podíl kraje na tvorbě národního HDP je 4,9 %. V roce 1999 HDP regionu dosahuje 43,6 % průměru EU (v paritě kupní síly).

Daňová výtěžnost v roce 2000 byla 5924 Kč na obyvatele (ČR 8222 Kč), tj. poslední místo mezi kraji. V období 1998 až 2000 klesla relace tohoto ukazatele proti průměru ČR ze 76 % na 72 %.

Ekonomické klima je ovlivňováno rozvojem ve dvou oblastech, a to podobně jako v jiných krajích republiky. První z nich jsou změny zaměstnanosti v hlavních sektorech národního hospodářství ve prospěch zvyšování zaměstnanosti ve službách.

Zatímco zaměstnanost v sektorech průmyslu a stavebnictví se pohybuje kolem celostátního průměru, zaměstnanost v sektoru zemědělství je 8,1 %, tj. o polovinu vyšší než průměr ČR - 5,5 %. V sektoru služeb je 46,7%, tj. téměř o desetinu nižší než průměr ČR. Zaměstnanost v sektoru služeb přitom vzrostla proti roku 1995 o celá 3 %.

Druhým fenoménem, který ovlivňuje ekonomické klima, je stav a rozvoj malých a středních podniků (MSP). Podle údajů okresních správ sociálního zabezpečení zde působí přes 11.230 malých podniků s méně než 20 zaměstnanci. Malé podniky (do 20 zaměstnanců) včetně osob samostatně výdělečně činných v roce 2000 zaměstnávaly 84 063 obyvatel, tj. více než 35 % všech pracovních míst. Ze změn sektorové struktury zaměstnanosti lze dovodit, že rozvoj malých podniků, především ve službách, kompenzoval úbytky pracovních míst v sektoru zemědělství.

Pozemní dopravní dostupnost jednotlivých částí kraje je zajišťována sítí železničních tratí a silničních komunikací. Hustota železniční sítě na území je 0,113 km/km2 (ČR 0,120 km/km2). V Přerově se nachází důležitý železniční uzel a křižovatka dvou mezinárodních vysokorychlostních železničních koridorů.

Hustota dálnic a silnic pro motorová vozidla je 0,013 km/km2 (ČR 0,010 km/km2), ostatní silnice 0,655 km/km2 (ČR 0,688 km/km2). Zatímco železniční tratě jsou územím vedeny relativně rovnoměrně, dálniční úseky a silnice pro motorová vozidla jsou lokalizovány v jižní centrální částí kraje. Ostatní silniční síť je značně zastaralá, a zejména v severních částech regionu je i ve velmi špatném technickém stavu. Není zde mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu.

Kraj má 104 km dlouhou hranici s Polskem se 3 silničními hraničními přechody a 6 přechody pro malý pohraniční styk. Počtem 277 telefonních stanic/1000 obyvatel se řadí až na poslední místo ve státě (ČR 340). Zásobování vodou z veřejných vodovodů je zajištěno pro 82 % obyvatel, (průměr ČR 87,1 %), tj. 10. místo v ČR. Na veřejnou kanalizaci je v kraji napojeno 63 % obyvatel (v ČR 74,8 %).

V územním obvodu Olomouckého kraje působí řada celostátně významných tradičních podniků a společností v široké škále oborů a odvětví. Je zde soustředěno více než 30 % celostátního potravinářského průmyslu, jenž vytváří téměř 14 % ekonomických výkonů kraje a zaměstnává 13 % obyvatelstva. K nejvýznačnějším podnikům patří ve výrobě masa a masných výrobků Hanácký masokombinát, a.s., Olomouc, ve zpracování mléka a výroby mléčných výrobků Olma, a.s., Olomouc, ve zpracování sladovnického ječmene a výrobě sladu Obchodní sladovny, a.s., Prostějov, a dále Moravskoslezské pivovary, a.s., Přerov.

Dominantní pozici v ekonomice kraje mají podniky zpracovatelského průmyslu v odvětvích všeobecného strojírenství, kovodělného průmyslu a v odvětví elektrických a optických přístrojů. Tato odvětví vytvářejí více než 50 % výkonů celého zpracovatelského průmyslu v kraji a zaměstnávají 49 % z celkového počtu zaměstnanců v sektoru průmyslu.

Z dalších oborů je významný průmysl textilní s 13% podílem na průmyslové zaměstnanosti, dále sklářský průmysl a výroba stavebních hmot, jež produkuje přes 10 % ekonomického výkonu a má 5 % podíl na zaměstnanosti v průmyslu.

Vzdělání a výcvik

V regionu působí Univerzita Palackého v Olomouci, jež má veřejnoprávní statut. Univerzita uděluje bakalářský, magisterský a doktorandský stupeň vzdělání na sedmi fakultách s více než 12 000 studenty. Zákon o vysokých školách uděluje veřejným univerzitám práva k některým intelektuálním aktivům vytvořeným ze státních finančních zdrojů. To umožnilo univerzitě vytvořit technologický park a inovační centrum na podporu technologického rozvoje v oblasti biotechnologií.

Výzkum a vývoj je doposud na nízké úrovní a nepůsobí jako iniciátor inovačních procesů v kraji. Kromě výzkumných pracovišť univerzity zde nepůsobí žádná jiná významná organizace nebo instituce zaměřená na inovace a využití výsledků výzkumu.

Středoškolské vzdělávání v kraji je zajišťováno v sítí středních všeobecně vzdělávacích škol, gymnázií, středních technických škol a učilišť. V roce 2000 působilo v kraji 20 všeobecně vzdělávacích škol a gymnázií s téměř 8500 studenty a 44 středních odborných škol a učilišť se zhruba 9500 studenty.

V kraji se projevuje citelný nedostatek kvalitně připravených technologických pracovníků a operátorů pro strojírenský a elektrotechnický průmysl. Tento nedostatek se projevuje i přes to, že v posledních letech dochází k celkovému růstu vzdělanosti, pokud jde o dosažený stupeň ukončeného vzdělání. Výuková zařízení - učiliště a střední odborné školy nejsou personálně ani materiálně vybaveny na komplexní přípravu absolventů, pokud jde o výbavu potřebnými dovednostmi. To se projevuje i v nízkém zájmu studentů o tyto obory.

Podpora rozvoje

Stát prostřednictvím měst a obcí podporuje investice do výstavby a rozvoje infrastrukturních systémů, zařízení a sítí. Podpora rozvoje průmyslových zón je doposud zaměřena především na tvorbu pracovních míst než na vstup inovativních firem.

V období duben 1998 až březen 2001 bylo prostřednictvím vládní agentury CzechInvest uděleno 5 investičních pobídek v kraji v celkové výši 775 mil. USD. Pozitivní je, že většina produkce těchto společností patří nebo navazuje do hi-tech průmyslu.

Na podporu ekonomického rozvoje a na rozvoj spolupráce mezi veřejnou a soukromou sférou existuje v kraji několik organizací, jež mají různé role. Mezi ně patří:

- Okresní hospodářské komory

Jsou zřízeny v každém okresu kraje. Kromě toho je ustavena Krajská hospodářská komora. Tyto komory mají za úkol především aktivity při zprostředkování obchodu.

- Centrum pro inovaci a transfer technologií při Univerzitě Palackého, jež rozvíjí své aktivity na podporu vzniku technologických firem založených na výsledcích vědeckého výzkumu univerzity.

- Regionální rozvojová agentura pro rozvoj střední Moravy. Je zřízena některými městy a obcemi na pomoc při přípravě různých rozvojových projektů. Činnost agentury je mimo obce také finančně dotována ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj.

Zákon o krajích dává prostor pro podporu ekonomického rozvoje. V návaznosti na zákon o podpoře regionálního rozvoje může kraj vytvářet vlastní územní rozvojová schémata - mikroregiony - jež nemusí být nezbytně vymezeny speciálním správním společenstvím, ale mohou vznikat spojováním prostřednictvím sdružování měst a obcí.

Pracovní síla

Olomoucký kraj díky historické široké odvětvové struktuře podniků a hospodářství má dostatečný potenciál volné a relativně levné pracovní síly využitelný při vzniku nových ekonomických aktivit.

Populace disponuje širokým rejstříkem a úrovní odborného vzdělání; pracovní síla se základním a nižším vzděláním má v drtivé většině pracovní zkušenosti z hromadné výroby s vysokým stupněm dělby práce.

Podstatná část dospělé populace je ochotná dále se učit, pokud náklady na vzdělávání nejsou příliš vysoké a pokud je proces dalšího učení spojen s reálnou vyhlídkou dobrého pracovního uplatnění.

Pracovní trh v kraji není možné charakterizovat jako jednotný. Hranice trhu práce jsou podmíněny bydlením a dány zejména možnostmi denního dojíždění do zaměstnání. Proto analýza trhu práce a podmínek pro ekonomický rozvoj vyžaduje analyzovat území kraje v menších územích s podrobnými sociálně ekonomickými charakteristikami.

Kvalita života

Počtem zahajované výstavby nových bytů v r. 2000 patřil region na šesté místo v ČR (1983 bytů). S počtem dokončených bytů ve stejném období Olomoucký kraj patří na páté místo v ČR, tj. celkem 1812 dokončených bytů. Tato skutečnost i přes relativně nízké průměrné mzdy a vysokou míru nezaměstnanosti signalizuje růstový potenciál kraje.

V oblast zdravotnických služeb a institucí tvoří Fakultní nemocnice při Palackého univerzitě v Olomouci základnu kvalitních i vysoce specializovaných zdravotnických služeb a péče. Na každých 10 000 obyvatel kraje připadá 27,2 lékařů v ambulantních zařízeních (ČR 27). Nemocnice jsou vybaveny 60 lůžky na 10 000 obyvatel (ČR 66) a s 38 lékaři na 10 000 obyvatel (ČR 37) v roce 2000.

Kriminalita v roce 2000 dosáhla 285,8 spáchaných trestných činů na 10 000 obyvatel (ČR 381,15). V letech 1998 - 2000 došlo na území regionu k poklesu kriminality o 8,4 %, kdy ve stejném období byl zaznamenán celostátní nárůst trestní činnosti o 8,6 %.

Rozvojové priority

Program definuje cílové ukazatele (strategickou vizi kraje) a globální cíle strategie, dále vymezuje regiony navržené pro soustředěnou podporu kraje a stanovuje pravidla pro hodnocení. V návaznosti na stanovené cílové ukazatele a globální cíle je PRÚOOK rozdělen do 5 problémových okruhů:

ekonomický rozvoj;

technická vybavenost, dopravní

přístupnost a obsluha území;

lidské zdroje;

životní prostředí;

venkov a zemědělství.

Tyto problémové okruhy jsou poté členěny na tzv. specifické cíle. Ke specifickým cílům jsou přiřazeny návrhy opatření, které tyto specifické cíle (byť i částečně) naplňují. V rámci kapitoly "Realizační postupy" jsou taktéž stanoveny základní principy strategického řízení, jež musí být naplňovány při procesu strategického řízení aktivit.

Vizí Olomouckého kraje je vřadit se mezi úspěšné a prosperující evropské regiony. Výkonnost zdejší ekonomiky a konkurenceschopnost produkce bude postavena na profesní zdatnosti obyvatel. K tomu přispěje místní vzdělávací infrastruktura, která bude pružná a inovační. V nejvýkonnějších oborech poroste podíl výzkumných a inovačních činností. Posílí se jejich vazba na zdejší vysoké školství. Ekonomický úspěch bude doprovázen efektivní péči o přírodní a kulturně-historické dědictví. Také díky tomu se bude život kraje internacionalizovat. Nadprůměrně přibude mezinárodních podniků, pracovišť a dlouhodobě usídlených cizinců v široké profesní škále. Kraj a jeho obce budou pěstovat přívětivé a bezpečné prostředí pro obyvatele i návštěvníky. Vstřícné podmínky bude potvrzovat stále aktivnější zapojení veřejnosti do řízení veřejných věcí. Další udržitelný rozvoj kraje bude ovlivňovat veřejná správa strategickými nástroji v oblasti sociální a fyzické infrastruktury s důrazem na rovné příležitosti a otevřenou soutěž. Uvedená vize je zohledněna v celém PRÚOOK s důrazem na čtyři horizontální témata, která jsou uplatněna ve všech oblastech a opatřeních:

- životní prostředí,

- lidské zdroje,

- partnerství a internacionalizace,

- informační společnost.

PRÚOOK je střednědobý dokument, tj. pro časový horizont do roku 2006 a je hlavním, respektive základním strategickým dokumentem. Současně na tento dokument velmi úzce navazuje dokument "Operační program Olomouckého kraje pro rok 2002" (OPOK), který je nyní projednáván orgány kraje.

OPOK je programový dokument, který směřuje omezené finanční zdroje kraje z rezervy rozpočtu Olomouckého kraje roku 2002, a to v souladu s Programem územního obvodu Olomouckého kraje do vybraných operačních cílů. Tyto cíle řeší pouze některé problémové okruhy PRÚOOK, a to zejména v souvislosti se současným kompetenčním vymezením kraje. Současně jsou tyto operační cíle směřovány do oblastí s největší potřebou. Ke každému operačnímu cíli je přiřazeno jedno opatření a v rámci Operačního programu je řešeno celkem 11 operačních cílů. OPOK řeší čtyři základní oblasti:

- oblast dopravy,

- oblast reprodukce majetku,

- oblast ekonomického rozvoje,

- oblast rozvoje lidských zdrojů.

Celý dokument PRÚOOK bude v průběhu tohoto roku dále aktualizován a doplněn o náměty a připomínky veřejnosti. Taktéž budou dopracovány např. realizační postupy pro řízení programu, dále postupy a mechanismy, na jejichž základě bude realizace programu monitorována a hodnocena, jak bude program aktualizován, jak se bude veřejnost podílet na jeho realizaci, jaké budou formy podpory problémových mikroregionů. Strategie bude rozpracována do konkrétních činností odborných útvarů a organizací kraje atd.

Odbor strategického rozvoje kraje taktéž připravuje stručnější verzi dokumentu a vydání jazykových mutací (zejména v anglickém a německém jazyce). Plné znění "Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje" je k dispozici ke stažení na webových stránkách Olomouckého kraje www.kr-olomoucky.cz, odkaz Dokumenty a podsložka Strategie.

ZDENĚK BOGOČ,

odbor strategického rozvoje kraje,

Krajský úřad Olomouckého kraje