Nový zákon pro vodovody a kanalizace 2/

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je ex lege povinen umožnit připojení na ně, pokud se připojovaný pozemek či stavba nachází na území obce s vodovodní nebo kanalizační sítí a současně připojení dovoluje umístění vodovodu nebo kanalizace podle technických možností a odběratel splní podmínky stanovené zákonem o vodovodech a kanalizacích. Dodejme, že plnění zmíněné "připojovací" povinnosti může vlastník převést smlouvou na provozovatele.

Mezi významné povinnosti vlastníka patří, že musí obligatorně uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé ze smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka a na právního nástupce provozovatele vodovodu nebo kanalizace (dále jen provozovatel). Při uzavírání zmíněné smlouvy se mohou smluvní strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba. Za připomenutí jistě stojí, že vlastník může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou mezi vlastníkem a provozovatelem stanoveno jinak.

Vlastník i provozovatel jsou povinni umožnit přístup a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru. Jednotky požární ochrany a problematika související jsou specifikovány v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Určitě se shodneme na tom, že tato povinnost sloužící a napomáhající k ochraně osob, zvířat a majetku proti požárům, má v zákoně o vodovodech a kanalizacích své místo a zákonodárce postupoval správně, když tuto povinnost vlastníkům a provozovatelům uložil.

PRÁVA A povinnosti PROVOZOVATELE

Provozovatel je povinen provozovat vodovod anebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro zmíněný provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou s vlastníkem daného vodovodu či kanalizace.

Každý provozovatel smí provést jakýkoliv zásah do vodovodu či kanalizace jen se souhlasem vlastníka, pokud není v jejich vzájemném kontraktu stanoveno jinak. Provozovatel má ze zákona důležitou povinnost k obci: na žádost obce je povinen obecním orgánům předat přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za uplynulý rok, a to nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání ze strany obce.

Náš právní řád velice striktně vymezuje, kdy je provozovatel oprávněn přerušit nebo pouze omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění odběratelům. Jedná se o taxativní výčet legálních důvodů:

- případy živelní pohromy,

- havárie vodovodu nebo kanalizace,

- havárie vodovodní přípojky či kanalizační přípojky,

- ohrožení zdraví lidí nebo majetku.

Každé přerušení nebo omezení dodávky vody - a to z jakéhokoliv důvodu - je provozovatel povinen nahlásit příslušnému orgánu hygienické služby. Toto oznámení musí být učiněno bezodkladně. Legální vymezení nalezneme v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Přerušení nebo omezení

Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvod odpadních vod v následujících případech:

- při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

- nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům takovým způsobem, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

- neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace,

- bylo-li relevantním způsobem zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

- při prokázání neoprávněného odběru vody či neoprávněného vypouštění odpadních vod,

- v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného podobu delší než 30 dnů,

- neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu či vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené. Tato lhůta ovšem nesmí být ex lege kratší 3 dnů.

Musíme ovšem zdůraznit, že tato omezení či přerušení dodávky vody (respektive odvádění odpadních vod) mohou být realizována pouze po dobu, než pomine důvod omezení nebo přerušení.

Přerušení nebo omezení je provozovatel povinen oznámit odběrateli alespoň 3 dny předem. Musíme však upozornit na výjimku, a to v případě, že došlo k omezení či přerušení z důvodu provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací; pak je tato lhůta minimálně 15 dnů předem. Navíc v tomto případě musí provozovatel odběrateli oznámit přesnou dobu plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací na vodovodu nebo kanalizaci. A rovněž je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou, respektive náhradní odvádění odpadních vod, a to v mezích technických možností a místních podmínek.

Důležité oprávnění pro obce: obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

Neoprávněný odběr

V praxi se leckdy setkáváme s tím, že některé subjekty nesprávně (či nedostatečně) vykládají zákonný pojem neoprávněný odběr vody z vodovodu. Nový zákon o vodovodech a kanalizacích do této problematiky vnesl jasné světlo. V ustanovení § 10 odst. 1 nalezneme taxativní výčet čtyř skutečností, které jsou ex lege považovány za neoprávněný odběr vody z vodovodu:

- odběr před vodoměrem,

- odběr přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný,

- odběr přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením,

- odběr bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní.

Existují tři typy neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace:

- bez uzavřené platné smlouvy o odvádění odpadních vod,

- v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,

- přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.

Pokud je prokázáno, že se odběratel dopustil, ať už neoprávněného odběru vody z vodovodu anebo neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace, je ze zákona povinen nahradit vzniklé ztráty vlastníkovi vodovodu. Může dojít i k tomu, že tato povinnost nevznikne vůči vlastníkovi, nýbrž vůči provozovateli, a to pokud je ve smlouvě mezi vlastníkem a provozovatelem ("smlouva o provozování vodovodu či kanalizace") stanoveno, že tento příjem je příjmem provozovatele. Toto je plně v dispozici smluvních stran.

(Pokračování v příštím čísle)

Petr Kolman,

právník,

člen Zastupitelstva MČ Brno-Komín