Program prevence úrazů

"Pilotní projekt, který realizovala radnice v roce 1998, byl uveden do života města. Využila jej městská policie a na jeho základě vytvořila síť 25 základních škol, kde na pohyb dětí v dopravním systému trvale dohlíží její strážníci," řekla koordinátorka projektu Brno-Zdravé město Mgr. Ivana Draholová.

Zatím nejkomplexnější přístup k řešení prevence úrazovosti přináší mezinárodní program Světové zdravotnické organizace (WHO) Bezpečná komunita. Předpokládá vytvoření široké sítě spolupracovníků, kteří se z jakéhokoliv aspektu problematikou úrazů ve městě zabývají. Síť, opírající se o zázemí na místní radnici, je základem systémového přístupu k řešení úrazovosti. Zdravé město Brno na tomto základě připravuje pro rok 2002 akci Národní dny bez úrazu.

Nejdále je Kroměříž

Program Bezpečná komunita zde iniciovala místní samospráva, na realizaci projektu se podílejí Okresní hygienická stanice Kroměříž, další instituce zdravotní péče (nemocnice, síť zdravotnických zařízení, referát zdravotnictví okresního úřadu), Policie ČR a městská policie, hasiči, školy, nevládní neziskové organizace atd. Jde o komunitní projekt založený na spolupráci městského úřadu a místních organizací bez ohledu na jejich právní subjektivitu.

Účelem tohoto projektu je vypracovat preventivní program úrazovosti, zaměřený na všechny věkové kategorie a na základní prostředí (pracoviště, domov, doprava, sport, zábava). Zvláštní pozornost je věnována rizikovým skupinám (děti a staří lidé) a specifickým prostředím (např. cyklisté v dopravním provozu, bezpečnost dětských hřišť). Město Kroměříž začalo na projektu pracovat v roce 2000, akční plán je vytvořen do roku 2003.

První fáze projektu se uskutečnila v roce 2001. Bylo třeba podniknout systematický sběr dat o úrazech ve městě. Dostupná data (ČSÚ, zdravotnické statistiky) byla nespecifická pro konkrétní městské využití, neumožňovala stanovit konkrétní opatření a sledovat jejich efektivitu. Sběr dat o úrazech řídí Okresní hygienička MUDr. Jiřina Číhalová a ve spolupráci s MUDr. Michalem Grivnou z Centra epidemiologie a prevence úrazů Nemocnice v Praze - Motole. Projekt města finančně podpořilo Ministerstvo zdravotnictví. Sběr dat pokračuje i letos, výsledky roku 2001 jsou k dispozici, zpracování dat dále pokračuje. Kroměříž se stala prvním městem ČR i NSZM, které si v rámci programu Bezpečná komunita vytvořilo unikátní soubor informací, na jehož základě může dát preventivním programům úrazovosti konkrétní obsah.

Průběh projektu

Pokud někoho v roce 2001 postihl v Kroměříži úraz, nečekalo jej jen lékařské ošetření, ale i rozhovor se zdravotníkem a vyplnění dotazníku o okolnostech vašeho úrazu. Stal se nejenom pacientem, ale i účastníkem šetření o úrazovosti ve městě.

Dotazníkový průzkum sledoval tyto ukazatele: věk a pohlaví, místní příslušnost zraněného, místo a okolnosti úrazu, druh zranění a jeho závažnost.

"Záznamní list úrazů" vyplňoval se zraněným první zdravotník, který se s ním dostal do kontaktu. Podle Ing. Marie Pokorné, koordinátorky projektu Zdravé město Kroměříž, okamžité vytvoření záznamu posilovalo objektivitu sdělení (např. vyloučilo pozdější účelové výpovědi, chyby paměti apod.).

Výsledky výzkumu

V roce 2001 bylo ve zdravotnických zařízeních Kroměříže ošetřeno 9515 úrazů. Z toho 3166 ošetřených osob zde mělo trvalé bydliště. Tedy zhruba každý desátý obyvatel města utrpěl úraz, kvůli kterému musel vyhledat lékařskou pomoc.

Třináct procent úrazů bylo středně závažných, 1 % těžkých, 8,7 % zraněných muselo být hospitalizováno, 18 zraněných v loňském roce úrazu podlehlo.

Výzkum potvrdil obecný předpoklad vysoké úrazovosti dětí a mladistvých, nicméně přinesl i údaj alarmující. Nejohroženější skupinou jsou děti do 1 roku života (61 kroměřížským kojencům - z celkového počtu 215, tj. 28,3 %) bylo ve sledovaném roce ošetřeno zranění. O příčinách kojeneckých úrazů se v Kroměříži vede dále šetření.

Zdravé město Brno řeší identický problém odbornou spoluprací s kluby maminek a mateřskými centry. Zajistilo seriál seminářů, ve kterých odborníci poskytují maminkám praktické rady pokrývající obě možné příčiny problémů - neefektivní péče, nebezpečné předměty.

Další maximum úrazovosti z hlediska věkového složení kroměřížských respondentů bylo zaznamenáno ve skupině 9 - 15 let, kde utrpělo úraz více než 20 % dětí. S přibývajícím věkem počet úrazů klesal, opětovný, nikoliv však dramatický nárůst byl zaznamenán ve skupině seniorů (nad 66 let), kde úrazovost dosáhla 8,3 %. Neočekávaně nízký údaj podle MUDr. Číhalové vypovídá o tom, že značná část seniorských zranění není ošetřena ve zdravotnickém zařízení. Tento předpoklad potvrdil i paralelní výzkum zaměřený na representativní skupinu seniorů ( 263 dotazovaných osob s věkovým průměrem 72,7 let), z nichž utrpěla úraz více než polovina osob.

Nejčastějším typem úrazů bylo poranění povrchu těla (54,8 % zraněných), dále zlomeniny (26,6 %), zranění hlavy (8,4 %) a poranění smyslových orgánů (5,8 %). Nejvíce úrazů vzniklo doma (41 %), na ulici a na silnici (23 %) a na hřišti (10 %). Z hlediska mechanismu vzniká nejvíce úrazů (30 %) při práci (v domácnosti, na zahrádkách, na pracovištích), dále při neorganizovaném (12 %) a organizovaném (10 %) sportu, při konfliktu s jinou osobou (5 %).

Nejrizikovějším obdobím se zvýšenou frekvencí úrazů byl květen až srpen, nejkritičtějším měsícem roku byl srpen (1059 úrazů).

Výsledky výzkumu ještě nejsou definitivně vyhodnoceny, nicméně jednotlivé výstupy souvisejí s dílčími realizacemi. Např. v rámci projektu byl zpracován pasport všech dětských hřišť a radnice spolu s místním občanským sdružením "Bezpečné prostředí pro děti" vybudovaly kvalitní dětské hřiště v sídlištní zástavbě Zachar.

Zjištěné údaje o úrazech v dopravním provozu (v tomto prostředí jich vznikla čtvrtina) souvisejí s úpravou silničního průtahu městem a s úpravou vodorovného dopravního značení na kritických místech města ve prospěch chodců. Tato opatření dávají šanci snížit úrazovost a přispět k pocitu bezpečí zejména seniorských věkových kategorií.

Projekt Bezpečná komunita má kromě těchto praktických výstupů, které přinášejí prospěch kroměřížským, i význam širší. Do NSZM vnáší inspiraci a know - how pro města další.

Marcela Bergerová