Když se řekne divadlo, mnozí si zřejmě vybaví soubor se svými oblíbenými herci, obklopenými lidmi mnoha profesí, které najdou vždy ve "svém" svatostánku zasvěceném divadelní múze. Takový model už ale není pravidlem.
| Stále více divadel staví svou existenci na tzv. principu stagiona, což je divadlo bez stálého souboru. Divadlo na základě tohoto principu nabízí svým divákům představení, která nakoupí, takříkajíc hotová. Po uzavření smlouvy objednaný soubor přijede, odehraje představení a jede na další štaci. Na tento model po listopadu 1989 přešlo více divadel v menších městech. Z velké části je důvodem finanční úspora. V divadle v tom případě nejsou potřeba některé profese vůbec, např. truhláři, krejčí, u dalších se počet zaměstnanců zmenší. Tak je tomu např. u administrativy.
Na tomto principu funguje také divadlo v Kolíně. Dříve krajské divadlo je nyní institucí městskou. Od roku 1948 až do roku 1992 byl v divadle stálý herecký soubor. Poté byla činnost souboru ukončena. Od té doby se v divadle uplatní pouze technický provoz, ekonomické oddělení, propagační oddělení a (sloučené) dramaturgické a obchodní oddělení. Chod divadla v Kolíně tedy zajišťuje 13 kmenových zaměstnanců a dalších asi 15 externích (uvaděčky, osvětlovači atd.). Jeho ředitel Jiří Moravčík říká: "Každá z forem má své výhody a nevýhody. Pokud divadlo nemá vlastní soubor, je nevýhodou bezesporu to, že nevzniká vlastní tvorba. Na druhou stranu lze pozitivně hodnotit možnost, vytvořit velmi pestrou nabídku a uspokojovat všechny druhy diváků od těch, kteří preferují lehkou a zábavnou formu zábavy, až po ty nejnáročnější." V Kolíně svědčí pro provozování divadla formou stagiona fakt, že v době stálého souboru bylo kolem 700 předplatitelů, nyní je jich více než 2000. Takový úspěch je ale současně závislý na dobrém výběru přestavení. Princip nákupu hotových divadelních kusů, koncertů a dalších útvarů je spojen s širokou škálou nabídek od souborů jiných divadel, či různých agentur. "Při kvalitním výběru je možné mluvit obrazně řečeno o přehlídce českých divadel," říká ředitel. "V našem divadle je výběr a skladba představení v působnosti dramaturgického oddělení, ale aktivně se podílí celé vedení divadla. Nic neponecháme náhodě; nikdy se nerozhodujeme jenom na základě nabídky s případnou anotací, ale téměř ve sto procentech nabízených představení se je snažíme shlédnout," dodává. Teprve pak se nakupuje a uzavírají smlouvy. Přitom už v této fázi je brán zřetel na to, do které předplatitelské skupiny se představení hodí. Divadlo připravuje pro své věrné diváky šest předplatitelských okruhů, z nichž každý má daný počet představení. Jsou to: A - hlavní divadelní okruh, B - výběrová řada, C - zábavná, D - víkendová, E - pestrá a H - hudební varianta (sem paří jak koncerty, tak např. žánr operní). Při sestavování jednotlivých předplatitelských skupin se sleduje co nejlepší profilace, aby měli diváci usnadněné rozhodování při jejich výběru. Cena vstupenky je v průměru kolem 100 korun, předplatné je samozřejmě zvýhodněné. Např. v předplatitelské skupině A je devět představení v ceně 600 - 890 korun, podle kvality místa v hledišti. Divadlo má letošní roční rozpočet v celkové výši 9 miliónů korun, z toho příspěvek od města je 5,5 mil. Kč a vlastní příjmy 3,5 mil. Kč. Vlastní příjmy jsou jednak ze vstupného, jednak z dalších komerčních aktivit. Nyní například v kolínském divadle natáčí každý měsíc televize Nova pořad Dobroty Petra Novotného, což pro divadlo znamená významný příjem do rozpočtu. A nejen to, je to i svým způsobem oživení programové nabídky, které je divácky přitažlivé. Další příjmy v rámci hospodářské činnosti divadla zajišťuje prosperující půjčovna kostýmů. Na druhou stranu pořádá divadlo zcela nekomerční záležitosti, mezi které patří národní festival s názvem "Otevřeno". Je to nesoutěžní přehlídka pantomimy a pohybového divadla, kterou každoročně pořádá Evropské centrum pantomimy neslyšících Brno, Artama Praha spolu s divadlem Kolín. Letošní ročník proběhl v dubnu. Ludmila Kučerová |
