Aby se děti nenudily

V některých případech se více než ostatní experimenty osvědčila práce klubů mládeže s odborným vedením školeného pedagoga nebo psychologa. Tento způsob by byl možná v našich podmínkách vhodným řešením pro sídliště velkých měst i menší obce. Jeho prostřednictvím by bylo možné získat zájem teenegerů i ostatních (zejména mladších) ohrožených skupin mládeže.

Chybějí peníze a specialisté

Bohužel současná situace v ČR takový přístup k problému v širokém měřítku z mnoha důvodů neumožňuje. V první řadě proto, že ani ve státní "kase", ani v rozpočtech obcí a regionů není dost prostředků pro celoplošné řešení. Peníze chybějí i na zpracování odpovídající metodiky i na přípravu speciálně vyškolených výchovných pracovníků.

Zatím se zabývá přípravou odborníků, kteří by mohli otázky primární prevence sociálně patologických jevů (na příklad aktivního využití volného času mládeže, i když třeba jen v širším kontextu) řešit teoreticky i prakticky v terénu, např. vyšší odborná teologická škola JABOK. Absolventi vedle pastorační činnosti mohou v širším rámci působit i v oborech, které se opírají o sociální pedagogiku.

Speciální pedagogiku lze studovat i jako specializovaný obor na vysoké škole. Přednáší se nejen na pedagogických fakultách, ale i v rámci studia příbuzných oborů i na filozofických fakultách.

V Praze velká část absolventů JABOKu pokračuje ve studiu na Evangelické fakultě Karlovy Univerzity. Absolventi jak vyšší školy (podobně zaměřené jako JABOK), tak i univerzity dostávají širokou nabídku různých zaměstnání. Pokud ale neučí na speciálních školách, mizí po příchodu do praxe často v jiných specializacích (je to mj. otázka peněz). Podobná situace je i s absolventy psychologických oborů.

Kluby pomohou, ale problém nevyřeší

Určité řešení v současné době nabízejí školní kluby, které se na základních školách zaměřují na využití volného času žáků a organizují zájmovou činnost mládeže. Kluby mohou pokrývat poměrně široké spektrum činností, počínaje sportovním vyžitím až po zájmovou kulturně uměleckou činnost.

Ředitelka Základní školy Emy Destinnové z Prahy 6 Mgr. Ludmila Fišerová, k tomu poznamenává: "Na naší škole se podařilo nabídnout žákům poměrně bohaté spektrum zájmových činností v klubech. To umožnilo vybrat většině zájemců obor, o který měli a mají opravdový zájem."

Nabídka je opravdu bohatá. Od výtvarných (keramika, malba a další výtvarné techniky), přes dovednosti (psaní na stroji, ruční práce, dovedné ruce) a hudební, pěvecké a taneční, baletní, až po první pomoc a zdravý životní styl...

"Svůj talent, vědomosti a dovednosti rozvíjí více než polovina ze současných 914 žáků školy v jednašedesáti kroužcích školního klubu. Stejně jako jinde ani u nás nechybějí kroužky přírodovědné, historické a literární včetně jazykových. Kroužky nabízejí různé druhy sportovního vyžití od gymnastiky po různé sportovní hry.

Velký zájem mezi děvčaty je o taneční, rytmickou a baletní přípravu a o kroužky mažoretek. Vybudovali jsme proto speciální učebnu s baletní měkčenou podlahou v naší budově v Českomalínské ulici."

Minimalizovat náklady

Většina klubové činnosti se realizuje v normálních učebnách školy. Tím se minimalizují náklady na provoz klubů. Úřad Městské části Praha 6, přestože sám pracuje se značně napjatým rozpočtem, ponechává všechny poplatky od žáků (školní družina a školní klub) školám, které je vybraly.

Tyto prostředky však stačí jen na prostou reprodukci činnosti jednotlivých kroužků a na zajištění skutečně kvalitního vedení.

Větší projekty

Při projektování a při realizaci větších projektů pro smysluplné využití volného času máme velké rezervy. I proto se uvolnil poměrně dlouhý časový prostor pro komerční aktivity. V ČR investoři nezaváhali a v předtuše dobrého byznysu začali budovat různá komerční centra, kde je prodej širokého sortimentu doplňován restauracemi, kavárnami, hernami a několika biografy. Tato multiplexová centra, zejména komerčně laděnými filmy, oslovují mladé občany, formují je a utvářejí jejich vztah ke světu. A jimi propagované životní postoje a aktivity vedou často některé mladé lidi nežádoucím směrem.

Ve světle těchto skutečností a trendů je postavení vychovatele značně nerovnovážné a jeho možnosti motivovat dětskou populaci jsou omezené.

Co na to obec?

"Bez peněz do hospody nelez", nabádá staré české přísloví.

Starosta Městské části Praha 6 MUDr. Pavel Bém: "Vše je otázkou priorit a politické vůle. V Praze 6 na volnočasové aktivity dáváme téměř 7 mil. Kč, z toho na granty směřující do oblasti využívání volného času - pro sporty a kulturní aktivity - téměř 2 milióny korun. Takto bylo podpořeno celkem 83 projektů. Základní školy předložily a získaly prostředky pro deset projektů, které se realizují většinou ve školních klubech. I v rámci "nespecifické prevence sociálně patologických jevů" jsme podpořili 64 projektů částkou dosahující téměř milión korun. Protidrogová prevence je součástí Komunitního projektu Zdravá Šestka, který jsme zahájili v Praze 6 v loňském roce a do kterého radnice v roce 2002 vložila 3,6 mil. Kč. Na tyto programy přispíváme nemalými částkami, protože věříme, že to má smysl a ve výsledku to pozitivně ovlivní chování mladých lidí a jejich postoj ke zdravému způsobu života. Proto oblast, kterou z rozpočtu městské části podporujeme nejvíce, je právě školství. Investujeme do něj zhruba 150 mil. Kč, což je více než pětina celého rozpočtu."

Vedle těchto aktivit organizuje úřad městské části ve spolupráci se školami, jež působí na území Prahy 6, projekt na podporu rozvojových pobytů, jehož cílem je obohatit práci učitelů metodami zážitkové pedagogiky.

Nově budovaná centra s multikiny, multimarkety s diskotékou a dalšími druhy většinou zkomercionalizované a pasivní zábavy, jež je většinou konzumována stejným způsobem, ale zatím vítězí.

Stálo by nesporně za to důkladně vyzkoušet a poté vyprojektovat a vybudovat (lze i svépomocí) jiný typ středisek s menšími a malými prostorami, v nichž by bylo dostatek místa i pro finančně přístupnější aktivity. Nemusí jít o náročné projekty. Lze uvažovat např. o vybudování tanečního a nahrávacího studia pro veřejnost, "U-rampy" apod. Velmi důležitá bude v tomto případě vhodná geografická poloha v rámci městského celku nebo regionu, dopravní dostupnost...

Tato zařízení mohou v budoucnosti vytvořit podmínky pro plynulý přechod mládeže z jednoho klubu do druhého s vyšším věkovým průměrem, aniž by zájemci s původním kolektivem ztratili kontakt. Zůstanou kamarádi ze základní školy i z místa bydliště se všemi pozitivními prvky.

"Někdy mám dojem, uvažuje nahlas ředitelka Fišerová, že úderem okamžiku, kdy žák základní či student střední školy opustí vzdělávací zařízení, není nikdo, kdo by mu poskytoval možnost kvalitního využití volného času. A myslím, že to není vždy jen nedostatkem peněz, prostor nebo odborníků, ale hlavně v této oblasti chybějí nápady, a tudíž i nabídka."

Nové trendy

"Ve školních klubech v poslední době projevují mladí lidé velký zájem o informační technologie. Na naší škole tyto kroužky využívají počítačové učebny. Díky kroužkům jsou využívány i v době mimo vyučování, a tak se náročné a nákladné investice do výpočetní techniky zefektivňují. Zvýšené využívání počítačů pomohlo, podle mého názoru, získat pro naši školu i připojení na internet. Díky internetu pak následně stoupl zájem, a tak jsme museli rozšířit počet počítačových kroužků na dnešních jedenáct. S výsledky své činnosti ve volném čase se mohou pochlubit žáci naší školy veřejnosti i rodičům nejméně dvakrát ročně na veřejných vystoupeních."

Lze tvrdit, že i práce školního klubu je jednou z příčin, proč je o Základní školu Emy Destinnové takový zájem mezi rodiči nejenom z Prahy 6, ale i mezi rodiči z okrajových obcí kolem Prahy. Takže škola ani dnes netrpí nedostatkem žáků.

Příklad dokazuje, že v současných podmínkách tento způsob využívání volného času představuje pro naši mládež adekvátní řešení. Opravdový zájem, rozmanitý obsah a kvalitní vedení kroužků potvrzuje i fakt, že z iniciativy žáků vznikají další kroužky s novou náplní a s novým zaměřením, přestože s přihláškou se musí zaplatit nemalé poplatky, které slouží k zajištění kvalitního odborného vedení dětí a hradí i materiální náklady konkrétních činností.

Kde hledat řešení?

Tyto skutečnosti by měly vzít v úvahu místní samosprávy, a pokud jim to umožní situace, spojit i malé prostředky s možnostmi místních škol a podpořit podmínky pro smysluplné naplnění volného času mládeže. Řešení v tomto případě napovídá přísloví "Méně je někdy více".

Aktivně prožitý volný čas neznamená jen odpočinek a regeneraci duševních a tělesných sil, ale i vytváření předpokladů ke snížení případných deliktů mladistvých, podporu rozvoje schopností mladé generace, a tím i zvyšování její šance na budoucí uplatnění ve společnosti. Je třeba najít způsob a prostředky, jak připoutat k zájmové činnosti mládež i po jejím odchodu ze základní školy. Všichni jistě pokračovat nebudou, ale velká část absolventů základních škol zájem projevuje už v současné době.

Prostředí střední školy je jiné a žáci často dojíždějí ze vzdálených sídel do okresního města nebo přes celou Prahu, takže jejich dřívější geografická blízkost nástupem do učení nebo na střední školu mizí. Bývalí spolužáci často jen posedávají před domy či v parku a později v hospodě, protože nemají jinou alternativu. Proto by se jim měl vytvořit prostor, kde by mohli pokračovat v rozvíjení zájmové a sportovní činnosti a navázat tak na základní školu. Možnost pokračovat v zájmové činnosti by i jejich přechod do nových institucí usnadnil.

Z hlediska současného poznání, zkušeností i z letmého pohledu na problém se jasně ukazuje, že školní kluby jsou jednou z možných cest, která se v současné situaci ve společnosti přímo nabízí k využití. Nejsou cestou jedinou, ale určitě reálnou. A nikdo nám nebrání hledat společně další možnosti.