Program rozvoje Pardubického kraje

Program rozvoje vychází ze Strategie regionálního rozvoje Pardubického kraje. Program byl zpracován Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. S agenturou spolupracovaly firmy Metod Konzult IPM Olomouc a Sdružení TERIS, Praha. Program byl schválen zastupitelstvem pardubického kraje koncem minulého roku.

Region má značný celostátní hospodářský význam, který je zdůrazněn průtahem tratí evropského železničního rychlostního koridoru s důležitými křižovatkami Pardubice a Česká Třebová a také splavností horního toku Labe.

Je současně i vysoce zajímavým a atraktivním regionem v oblasti historie, kultury, sportu a společenského dění. Historické a kulturní bohatství je prezentováno velkým počtem zámků, hradů, muzeí, galerií, kulturních akcí atd.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel k 31. 12. 2000 činil 508 566, což je přibližně 5 % celkového počtu obyvatel ČR. Hustota obyvatel k tomuto datu byla 113 obyvatel/km2 (ČR - 131 obyvatel/km2). Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Chrudim a Svitavy.

Kraj měl v roce 2000 453 obcí. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,7 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl než je průměr ČR. Třemi největšími městy kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy.

Migrace v Pardubickém kraji zaznamenala v období let 1991 - 2000 výraznou změnu v tom, že zatímco v roce 1991 byla tendence migrovat do velkých měst, ve 2. polovině 90. let je toto saldo migrace převážně záporné. Důvodem je především preferování zdravějšího způsobu života mimo velká města, nižší ceny nemovitostí aj.

Ekonomická charakteristika

Ve struktuře zaměstnanosti zaujímá významné postavení zvláště průmysl chemický, elektrotechnický a textilní. Zaměstnanost v zemědělství je relativně vysoká zejména v okresech Chrudim a Svitavy.

Mzdová hladina je pod průměrem ČR. Nepříznivá situace je z velké části dána strukturou průmyslu, kdy lehký průmysl (textilní, kožedělný) s významným zastoupením v kraji je dlouhodobě na konci pořadí mezd podle odvětví. Průměrných mezd nedosahuje region ani ve sféře služeb.

Míra registrované nezaměstnanosti měla od roku 1994 do roku 1999 stoupající trend. V roce 2000 však došlo ke změně. V kraji bylo na konci roku 2000 3661 volných pracovních míst a tento počet zaznamenal vzestup od roku 1999 o 101 %. To bylo způsobeno zejména stabilizací podnikatelského zázemí, téměř dokončenou restrukturalizací ve firmách, neexistencí problémových útlumových odvětví v kraji (hornictví, hutnictví) a v neposlední řadě i příchodem významných zahraničních investorů.

Doprava

V rámci silniční dopravy má region nedostatečné napojení na evropskou komunikační síť. Chybí dálniční připojení na sousední regiony, což je výrazným omezením pro vstup zahraničních investorů a celkový ekonomický rozvoj území. Síť existujících silnic obsahuje řadu přetížených úseků a jako celek vyžaduje nutnou modernizaci.

Zásadní význam má dobudování dálnice D 11 po Hradec Králové a plánovaná čtyřproudová rychlostní silnice R 35 (Německo - Liberec - Hradec Králové - Olomouc), která bude procházet napříč celým územím ve směru severozápad - východ.

Důležitou spojnicí severozápadní a jihozápadní části kraje, jakož i měst Hradec Králové, Pardubic a Chrudimi má být i silnice I/37. Na připravovanou trasu R 35 navazuje severně od Moravské Třebové připravovaná rychlostní silnice R 43 (Moravská Třebová - Brno) s pokračováním ve směru na Vídeň.

V kraji je poměrně hustá síť železničních tratí, ovšem jejich kvalita je z hlediska technických parametrů nerovnoměrná. Mezi nejvýznamnější patří trať Praha - Pardubice - Česká Třebová - Brno, jež je součástí I. modernizovaného železničního koridoru Berlín - Praha - Brno - Vídeň (evropská magistrála E 40), s významnými uzly Pardubice a Česká Třebová.

Tento koridor je po jednotlivých úsecích modernizován na traťovou rychlost do 160 km/hod. Navazující úsek trati Česká Třebová - Olomouc - Přerov tvoří spojku mezi I. a II. koridorem a současně představuje významné spojení na Moravu, Slovensko a do Polska.

Do transevropské sítě vodních cest kategorie E patří i magistrála E 20 Severní moře - Hamburk - Ústí nad Labem - Mělník - Pardubice, která je zahrnuta do dohody AGN. V současné době je připravován projekt s cílem dokončení splavnění Labe do Pardubic v úseku Chvaletice - Přelouč s výstavbou nového plavebního stupně v Přelouči a přístavu v Pardubicích. Zároveň se připravuje výstavba logistického centra v Pardubicích, kde budou vhodně kombinovány různé druhy dopravy.

Nejvýznamnějším letištěm je veřejné mezinárodní letiště Pardubice. Předností letiště je výhodná geografická poloha s možností jeho využití jako záložního letiště pro letiště Praha, Brno i Ostrava. Další výhodou je jeho umístění v aglomeraci Pardubice - Hradec Králové - Chrudim se zhruba 250 tisíci obyvateli v dosahu do 35 km od letiště.

Technická infrastruktura

U zásobování elektrickou energií je celkový stav z hlediska nadřazeného systému velmi vysokého napětí uspokojivý. Existují však konkrétní lokality, ve kterých jsou jednotlivá zásobovací vedení plně vytížena či výkonově nedostatečně zajištěna.

Pardubický kraj je vodohospodářsky mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu. Je pramennou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. V západní části kraje (okres Pardubice a severní část okresu Chrudim) převažují odběry povrchové vody a jejich úprava. Východní a jižní části jsou bohaté na podzemní vody s velmi dobrou kvalitou vody. Vodou z veřejných vodovodů je zásobováno přes 80 % obyvatel.

Horší je situace spojená s čištěním odpadních vod. Větší města čistírny odpadních vod (ČOV) převážně mají. Problematické jsou obce s počtem obyvatel do 5000, kde jsou sice kanalizační sítě různé kvality, ale likvidace odpadních vod je nedostatečná. Někde nejsou čištěny vůbec nebo se jedná o dílčí sídlištní ČOV, kterou nelze ani po její rekonstrukci využít jako centrální čistírnu pro celou obec.

Životní prostředí

Region se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí na Orlicí, v jižní části okresu Svitavy a jižní části okresu Chrudim.

Poškozené lesní ekosystémy jsou typické pro hřebenové partie Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí, kde se jen velmi pomalu daří zakládat stabilnější porosty odolné proti nepříznivým povětrnostním a klimatickým podmínkám a škůdcům.

Mezi poškozené životní prostředí lze řadit i zemědělsky intenzivně obhospodařovaná území na velkých plochách, kde je narušen přirozený prvek biodiversity, protierozní ochrany a dochází k plošnému znečišťování vody dusičnany. Zejména se jedná o okres Pardubice, Chrudim (kromě jižní části), západní část okresu Ústí nad Orlicí a severní a střední část okresu Svitavy.

Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly. V Pardubickém kraji lze vyčlenit jednu oblast, která se tímto druhem poškození výrazně liší od ostatního území, a to aglomeraci Pardubice. Její další průmyslový rozvoj je předurčen plánovaným splavněním Labe, vybudováním logistického centra nebo rozšířením provozu letiště.

V relativní blízkosti Pardubic se nacházejí navíc dvě významné tepelné elektrárny - Opatovice a Chvaletice. Stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci republiky.

Další významnou sídelní a průmyslovou oblastí, kterou díky napojení na železniční koridor čeká další průmyslový a urbanistický rozvoj, je Česká Třebová - Ústí nad Orlicí. Jako poslední kategorii lze zmínit všechna větší města či menší průmyslová města kraje, která představují zóny s lokálně poškozeným životním prostředím.

Cestovní ruch

Pardubický kraj má pro rozvoj cestovního ruchu mnohé předpoklady. Jde především o krásnou přírodu rovinného i horského charakteru, příznivé klima a množství příležitostí pro koupání, provozování vodních sportů, pěší turistiku či cykloturistiku a zimní sporty. Na celém jeho území se rozvíjí agroturistika (podhorské části kraje), zvláště se zaměřením na tradiční chov koní.

Mnohé atraktivní turistické cíle jsou výsledkem staleté tradice osídlení a činnosti mnoha slavných i anonymních osobností (folklórní a lidové tance včetně řemeslné výroby, hrady, zámky, městské památkové rezervace, architektura, lázeňství, společenské, kulturní a sportovní události atd.).

Občanská vybavenost

Ve školství došlo v posledních letech k podstatnému rozšíření vzdělávací nabídky ze strany středního školství. V Pardubickém kraji bylo ke konci roku 2000 20 gymnázií, 26 středních odborných škol (SOŠ), 16 středních odborných učilišť (SOU) a 18 společných SOŠ a SOU.

Ke školství v regionu patří Univerzita Pardubice, která má Fakultu chemicko-technologickou, Dopravní fakultu Jana Pernera s dislokovaným pracovištěm v České Třebové, Fakultu ekonomicko-správní a Fakultu humanitních studií.

Další rozvoj Univerzity Pardubice by měl směřovat k jejímu užšímu zapojení do života kraje, a to jednak z důvodu významu regionálních rozvojových projektů a také z důvodu zvýšení počtu obyvatel (v rámci celého kraje) s vysokoškolským vzděláním.

Síť zdravotnických zařízení v kraji poskytuje vysoký standard z hlediska kapacit. Z pohledu efektivity systému dochází ke snížení počtu akutních lůžek v nemocnicích (zejména místního významu) a pokračuje rozšíření počtu lůžek následné péče.

Od roku 1995 došlo k nárůstu počtu zařízení pro staré občany a k nárůstu vybavenosti místy v zařízeních pro staré občany (největší dynamiku ve vybavenosti místy zaznamenaly domy s pečovatelskou službou). Došlo rovněž k nárůstu počtu osob, kterým je poskytována terénní pečovatelská služba. Vzrostl i počet zařízení pro mentálně postižené občany (celkem 11 zařízení). Na rozdíl od sociálních služeb pro staré a zdravotně postižené občany jsou mentálně postiženým občanům poskytovány služby převážně v zařízeních státních.

Neoddělitelnou součástí života občanů Pardubického kraje je kultura a sport. Významné postavení na kulturní scéně zaujímají zdejší muzea, galerie, divadla, knihovny, hudební soubory a soubory neprofesionálního umění. Jsou zde pořádány významné sportovní akce jako např. Velká pardubická steeplechase (překážkové dostihy), Zlatá přilba (plochá dráha) a Pardubická juniorka (mistrovství ČR jednotlivců v kategorii staršího dorostu).

Rozvojové priority

Program mj. vytyčuje zejména strategickou vizi a globální cíle a dále vymezuje regiony navržené pro soustředěnou podporu kraje. V návaznosti na strategickou vizi a globální cíle jsou uvedeny cíle v rámci 7 problémových oblastí (ekonomický potenciál; technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území; lidské zdroje; venkovský prostor a zemědělství; životní prostředí; cestovní ruch a činitelé) s jejich dalším členěním na tzv. specifické cíle. K jednotlivým specifickým cílům jsou přiřazena opatření, která tyto specifické cíle naplňují.

Celkovou strategií je převedení regionu na vysoce kvalifikovanou společnost, která bude schopna soutěže v globální ekonomice zvláště na základě inovací a využívání principů trvale udržitelného rozvoje než na základě nízkých mezd a spoléhání na tradiční hospodářská odvětví.

Uvedený přístup realizace strategie je zohledněn v celém Programu s důrazem na čtyři horizontální témata, která jsou uplatněna ve všech oblastech a opatřeních:

Vybudování infrastruktury, která zajistí územní hospodářskou integritu, zvýší konkurenční schopnost, posílí mezinárodní význam a postavení hospodářství v kraji.

Rozvoj podnikatelského prostředí a cílená podpora rozvoje malého a středního podnikání (především v problémových mikroregionech). Toto zahrnuje i zajištění dopravní obslužnosti a mobility pracovních sil k pracovním příležitostem.

Rozvoj lidských zdrojů, který zajistí kvalifikační přípravu a vzdělání obyvatel ve vazbě na potřeby trhu práce, dostupnost přiměřeného bydlení, kvalitní zdravotní a sociální péči, dostupnost příležitostí pro rozvoj zájmové, kulturní a sportovní činnosti.

Ochranu životního prostředí a trvale udržitelný rozvoj.

Jedním z prioritních projektů je již zmíněný projekt multimodálního logistického centra v Pardubicích, které vytvoří dopravní uzel mezinárodního významu včetně koncového přístavu na Labské vodní cestě. Tento projekt významně napomůže rozvoji podnikání v širokém regionu. Dalším prioritním projektem je projekt revitalizace strukturálně postiženého mikroregionu "Králicko" s důrazem na rozvoj cestovního ruchu. Projekt je složen z celé řady dílčích subprojektů s jednotným záměrem napomoci zlepšení životních podmínek obyvatelstva této oblasti.

Program rozvoje Pardubického kraje je otevřený dokument, který bude třeba dále rozpracovat (především systém, jak bude celý program realizován). To vyžaduje zejména stanovit roli struktur, které se na realizaci programu budou podílet, dále postupy a mechanismy, na jejichž základě bude probíhat výběr projektů určených pro podporu, jak bude realizace programu monitorována a hodnocena, jak bude program aktualizován, jak se bude veřejnost podílet na jeho realizaci, jaké budou formy podpory problémových mikroregionů atd. Celý tento systém by měl být navržen zhruba do poloviny roku 2002.

Celý dokument (včetně příloh) má zhruba 500 stran. Odbor strategického rozvoje kraje proto připravuje jeho stručnou verzi, která bude k dispozici široké veřejnosti. Plné znění Programu je již nyní k dispozici ke stažení na webových stránkách Pardubického kraje www.pardubickykraj.cz odkazy Pardubický kraj a Program rozvoje).

Miroslav Smejkal