Start se podařilo zvládnout

[*] V oblasti veřejné správy nejste žádným nováčkem. Přesto pro vás musel být nástup do funkce ředitele právě vznikajícího krajského úřadu dost náročný. Jaké by bylo vaše ohlédnutí za uplynulým rokem?

Nechce se tomu věřit, že uplynulo teprve několik měsíců od doby, kdy byly zákonem krajské úřady zřízeny a zahájily svoji činnost. Když žijete v určitém stresu a pracovním vypětí, ani si běh času neuvědomujete.

Krajský úřad jsme začínali budovat "na zelené louce" a od prvního dne bylo třeba plnit rovnoměrně všechny úkoly, které pro něho vyplývají ze zákona o krajích a dalších právních předpisů. Postupně bylo třeba vytvořit vhodné pracovní podmínky pro zaměstnance, přebírat části budovy, která se postupně rekonstruovala, zařizovat jednotlivá pracoviště, věnovat se personální práci, delimitaci zaměstnanců a převodu majetku atd.

Pravidelně probíhala jednání zastupitelstva a rady, úkoly ve ztížených pracovních podmínkách musel plnit pan hejtman i jeho zástupci. V té době jsme například neměli vlastní kopírku, materiály pro zastupitele jsme tedy kopírovali na Okresním úřadě Brno-venkov. Panovala třeba i taková situace, že úřad měl jen jediné služební auto - Felicii, která musela zvládnout všechen provoz autodopravy.

Podobná situace byla i s vybavením úřadu informačními technologiemi. Výpočetní techniku a programové vybavení bychom si tenkrát třeba i mohli zakoupit, ale porušili bychom pravidla stanovená ministerstvem. Nejdůležitější bylo dát naší činnosti od prvního okamžiku jasná pravidla a řád. To se podařilo.

Poměrně rychle byly zpracovány základní dokumenty - organizační, pracovní, spisový a skartační řád a další vnitřní právní normy nezbytné pro chod úřadu.

Snad právě to, že hrstka pracovníků, která byla v první fázi k dispozici, musela nasadit zvýšené úsilí a plnit rozmanité úkoly bez ohledu na čas, pomohlo celý pracovní kolektiv do jisté míry stmelit - byla to určitá prověrka schopností každého pracovníka. Myslím si, že za každým z nás zůstal za tu dobu kus dobře odvedené práce.

[*] V povědomí snad každého občana je veřejná instituce vždy neodmyslitelně spojena s jejím sídlem. Jste spokojen s budovou vašeho krajského úřadu?

Je to překrásný historický objekt, který byl zhruba před sto lety jako administrativní budova vyprojektován a postaven. Celá budova prošla se vznikem našeho kraje rozsáhlou generální opravou, která akceptovala standardní potřeby krajského úřadu tak, jak je před dvěma třemi roky "odhadl" Okresní úřad Brno - venkov a Ministerstvo vnitra.

Budova není bohužel vlastnictvím kraje, zatím patří státu. V současné době ji nemůžeme zcela přizpůsobit potřebám, které přináší praxe. Například vstupní část budovy, vrátnice a dvorana je volně průchodná a zatím nemůžeme provést takové úpravy, které by objekt dostatečně zajistily z hlediska bezpečnosti.

Jiným příkladem je úřední deska, která má být přístupná občanům nepřetržitě - ta je však umístěna až za vstupními dveřmi do objektu. Úřední desku potřebujeme přemístit do volně přístupného prostoru před vstup.

V době, kdy je budova uzavřena, řešíme situaci zvonkem a vrátný umožní individuálně přístup k úřední desce i v nočních hodinách. Problémy byly i s garážováním služebních aut. Našlo by se ještě několik dalších příkladů.

[*] Původní projekt rekonstrukce budovy počítal s určitou kapacitou pracovních míst i ostatních prostor. Vyhovuje objekt potřebám krajského úřadu z tohoto pohledu?

Již první rok provozu ukazuje, že činnost krajského úřadu je širší, než se původně předpokládalo, takže začínáme pociťovat nedostatek místa jak pro pracovníky jednotlivých odborů, tak pro zajištění servisu voleným představitelům kraje a jejich politickým klubům.

Část objektu váže věcné břemeno - je a bude v užívání Moravského zemského archívu. Takže hledáme další prostory, snad se nám podaří získat budovu Okresního úřadu Brno-venkov, která je od našeho sídla na Žerotínově náměstí vzdálena doslova jen pár kroků a hlavně je vybavena tak, že bychom v ní po jejím převzetí mohli bez dalších úprav začít pracovat.

Rádi bychom také získali vhodný objekt pro společenské zázemí kraje s určitou ubytovací kapacitou. Není to luxus, ale je to potřeba vyvolaná našimi velmi rozvětvenými mezinárodními vztahy, vazbami uvnitř republiky i tím, že v Brně sídlí několik ústředních institucí s celostátní působností. Vždyť Brno je druhým tradičním a přirozeným centrem země.

[*] Krajský úřad však tvoří především jeho pracovníci. Jaká je vaše zkušenost?

Lidský potenciál je nesmírně důležitý. Předpokládaný počet zaměstnanců našeho krajského úřadu je 325. Část zaměstnanců jsme převzali v rámci delimitace z okresních úřadů a ministerstev.

Jednotlivá funkční místa obsazujeme, tak jako na ostatních krajských úřadech, postupně podle potřeb jednotlivých odborů a rozsahu zpracovávané agendy. Současně se vznikem úřadu vznikla z doručených žádostí databanka uchazečů o zaměstnání. Touto databankou již prošlo téměř 1700 žádostí uchazečů.

Neustále se s ní pracuje a vždy se z ní prvotně čerpá při výběru zaměstnance na obsazení volného funkčního místa či při výběrových řízeních. Máme tedy prostor pro výběr nových zaměstnanců podle námi stanovených kritérií. Požadavky na uchazeče jsou při obsazování řady funkcí velmi náročné a specializované.

Například při obsazování funkčního místa v oblasti finanční kontroly musíme tedy odmítnout dobrého účetního, který má praxi v obchodní společnosti, protože nezná detailně vedení účetnictví pro zařízení zřizovaná orgány státní správy a samosprávy. Těžko vybíráme například právníky, u nichž vyžadujeme znalost práva v oblasti majetkové, dopravy, legislativy apod.

Stejně tak složitě hledáme třeba i odborníky na oblast životního prostředí. Náš kraj sousedí s Rakouskem a Slovenskem, takže uchazeči musejí mít i přehled v mezinárodních vztazích a na některých funkčních místech je i požadavek dobrého jazykového vybavení. V současné době máme obsazeny zhruba dvě třetiny pracovních míst, věkový průměr našich pracovníků je 35 let a polovinu tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním.

[*] Jste absolventem elektrotechnické fakulty brněnského VUT. Začátkem devadesátých let, v době, kdy jste nastoupil do funkce vedoucího kanceláře přednosty okresního úřadu, jste ještě dálkově vystudoval Ekonomicko- správní fakultu Masarykovy Univerzity - řekněme už ve zralém věku. Patříte mezi zastánce principu celoživotního vzdělávání?

Ano, odborné předpoklady jsou nutností pro jakékoli zaměstnání a současná, rychle se měnící doba, tento princip vyžaduje. Se vzděláním získaným v mládí nikdo nevystačí ani v budoucnosti, sama letitá praxe vám nové poznatky v potřebné míře nepřinese.

[*] Znamená to, že doplňování vzdělání máte na zřeteli i u pracovníků krajského úřadu?

Snažím se vytvořit takové podmínky, aby každý z pracovníků měl co nejširší přístup k novým informacím, zejména z oblasti, kterou potřebuje k výkonu své činnosti. Nemám teď na mysli pouze funkce, které přímo ze zákona vyžadují zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, ale i specializované semináře, o které mají zájem i zastupitelé. Pro vedoucí odborů připravujeme seminář zaměřený na management ve veřejné správě.

Věnovat se musíme i jazykové přípravě našich pracovníků nebo legislativě z pohledu Evropské unie. Každý z nás potřebuje poměrně rozsáhlé spektrum znalostí.

[*] Jak je vidět, Krajský úřad Jihomoravského kraje se dokázal během uplynulého roku stabilizovat. Můžete nastínit jeho perspektivu?

Domnívám se, že start se podařilo zvládnout. Pochopitelně, že se zabýváme i dlouhodobější koncepcí činnosti krajského úřadu. O perspektivu starost nemám. Jako ředitele úřadu mě více pálí úkoly, řekněme všedního dne, každodenní problémy. Otázkou zůstává, kdy a jak se podaří dořešit financování krajů, ale to je problematika známá a hodně diskutovaná na všech úrovních.

Složité je i přebírání majetku na úrovni kraje. V nejbližší době se například musíme připravit na to, jaká úskalí nám přinese plánované zrušení okresních úřadů - tady očekávám stresovou situaci. Období mezi jejich zrušením a převzetím agendy z naší strany bude velice krátké, v jistém smyslu budeme opět v podobné pozici jako před rokem, tedy v době, kdy kraj vznikal.

V tomto směru je naše nejbližší budoucnost závislá na vstřícné komunikaci mezi všemi zúčastněnými složkami a dobré koordinaci úkolů.

SVATOPLUK K. JEDLIČKA

FOTO AUTOR