Územní plán Novohradské hory

Rovněž okres České Budějovice patří mezi pohraniční okresy. Jeho pohraniční část západně od Českých Velenic po Žofínský prales a navazující pohraničí Českokrumlovska až po Farský vrch je zahrnuta do velkého územního celku (VÚC) Novohradské hory. Celková rozloha takto vymezeného území představuje 239 km2 a 7,5 tisíc obyvatel, z toho většina (4,9 tisíc) v českobudějovické části. S ohledem na přirozené vazby dopravy, technické infrastruktury, osídlení, turistického a cestovního ruchu byl v měřítku 1 : 50 000 vypracován také výkres širších vztahů.

Hranice zájmového území širších vztahů procházejí sídly Loučovice, Vyšší Brod, Rožmberk nad Vltavou, Kaplice, České Velenice a na území Rakouska přes Bad Leonfelden, Freistadt, Karlstift a Gm nd.

Hlavními centry osídlení v řešeném území jsou Nové Hrady (2,7 tisíc obyvatel), Horní Stropnice (1,6 tisíc) na Českobudějovicku, Benešov nad Černou (1,2 tisíc) a Malonty (1,1 tisíc) v okrese Český Krumlov. Po roce 1945 a v 70. letech zanikla taková historická sídla jako Cetviny, Pohoří na Šumavě, Přibání, Janovy Hutě, Stříbrné Hutě a Terčí Huť s tradičním sklářstvím. V roce 1900 bydlelo v regionu 21,7 tisíc osob.

Čtyři zóny

Původní rozdělení řešeného území na tři zóny bylo v průběhu prací na konceptu územního plánu v druhé polovině 90. let přehodnoceno a přeměněno na čtyřzónové.

První zónu (17 % rozlohy VÚC) tvoří území s omezeným přístupem, pohybem jen po určených trasách, velmi nízkou intenzitou hospodářského a rekreačního využití. Cílem je zachování nebo obnova samořídících funkcí s vyloučením těžby nerostů, bez nové výstavby a terénních úprav a s minimálními zásahy do vodního režimu.

Nejrozsáhlejší (58 %) je druhá zóna s účelovými aktivitami směřujícími k podpoře biologické funkce území s nízkou intenzitou hospodaření a rekreace. Zcela vyloučena je například těžba ložiska stavebního kamene u obce Kamenná nebo prospekčních klenů s výskytem niobtantalové mineralizace mezi Dlouhou Stropnicí a Veveří. Uplatní se pouze formy maloplošného podrostního způsobu lesního hospodářství s maximálním využitím přirozené obnovy. U vodních ploch bude třeba udržet, případně zlepšit kvalitu vody a zachovat druhové bohatství pobřežních porostů a na ně vázaných živočichů. Stavební činnost se omezí jen na účelové lesnické a zemědělské objekty, výjimečně se povolí citlivá obnova původních sídel.

Dvacet procent VÚC zabírá třetí zóna s uživatelskými ekologickými aktivitami. V ní bude možné běžně obhospodařovat lesní porosty, louky a pastviny při dodržení jejich plošného zastoupení a domácího geofondu. Povoluje se údržba nebo obnova rozptýlené zástavby ve vhodném objemu a architektonickém výrazu typickém pro daný region. Ten musí respektovat i nové účelové stavby.

Plošně nejmenší (5 %) je čtvrtá zóna, kde se nepočítá s výrazným omezováním hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích. Ekologické kompenzace se soustředí na rekultivace těžbou devastovaných prostorů, na odstranění starých zátěží a protierozní opatření v rozsáhlých celcích orné půdy. V obcích a na rozvojových pozemcích se povolují jen architektonicky kvalitní stavby pro bydlení i výrobu navracející krajině harmonický ráz.

V řešeném území se předpokládá výhledový rozvoj především v odvětvích rekreace a turistiky. Proto územní plán VÚC Novohradské hory rozděluje sídla do tří kategorií, tzv. návštěvnických středisek.

První kategorie zahrnuje obce po obvodě řešeného území s předpokládanou kapacitou návštěvníků více než 1000 osob za den. Konkrétně se jedná o populačně největší sídla Nové Hrady, Benešov nad Černou a Malonty s rozvinutou občanskou vybaveností, technickou infrastrukturu a dobrým dopravním spojením.

Do druhé kategorie patří rozvojové obce Horní Stropnice, Rychnov u Nových Hradů, Dobrá Voda, Hojná Voda, Pohorská Ves a perspektivně Cetviny. Všechna centra, kromě posledně jmenovaného, disponují základní občanskou a technickou vybaveností a dobrým dopravním spojením se středisky první kategorie. Předpokládaná kapacita návštěvnosti by v nich neměla převýšit 500 osob za den.

Převážně v blízkosti státní hranice leží střediska osídlení třetí kategorie: Žofín, Žumberk, Žár, Veveří, Dlouhá Stropnice -Šejby, Konratice, Mlýnský Vrch, Černé Údolí, Přibání a Pohoří na Šumavě. V těchto sídlech buďto již existují, nebo se počítá s výstavbou ubytovacích zařízení. Jsou dostupná buď veřejnou nebo automobilovou dopravou a koncipovaná pro pěší, cykloturistiku, eventuálně turistiku na běžkách. Uvažovaná návštěvní kapacita je menší než 200 osob za den.

Preference rekreace a turistiky vyvolá také rozmach podnikatelských aktivit a bydlení. Větší plošný rozvoj však závisí na zdokonalení a doplnění dopravní a technické infrastruktury.

Doprava

Územní plán VÚC Novohradské hory předpokládá, že základní komunikační systém bude tvořit upravená stávající a nová síť silnic II. a III. třídy. Počítá se s přeložkami silnic II/156 severně od Nových Hradů, II/158 jižně od Nové Vsi, II/154 severně od Benešova nad Černou a s úpravou průtahu této komunikace v Horní Stropnici. Pro plánovaný rozsáhlejší rozvoj Pohoří na Šumavě je nezbytná přeložka silnice III/15811 v úseku Uhliště - Baronův most.

Do státní silniční sítě budou začleněny také některé místní a účelové komunikace, především Dobrá Voda - Šejby (III/15420), Velký Jindřichov - Černé Údolí (III/15419) a Rychnov u Nových Hradů - Konratice (III/1546). V úsecích Mýtiny - Veveří - Veverský rybník, Božejov -Svaryšov a Konratice - Liščí důl se tyto cesty upraví pro cykloturistiku. Z důvodu denního pohybu za prací, společenským kontaktům, historii a propojení s turistickými stezkami v Rakousku územní plán navrhuje hraniční přechody Nové Hrady - Pyhrabrück, Cetviny - Leopoldschlag (pro osobní auta), Šejby - Stříbrné Hutě - Joachimstal, Pohoří na Šumavě - Karlstift a Zlatá Ktiš -Schwarzau (pro pěší).

Technická infrastruktura

Mezi veřejně prospěšné stavby na úseku technické infrastruktury řadí územní plán čistírny odpadních vod v Žáru, Žumberku, Pohoří na Šumavě, Cetvinách, Mikulově a Leopoldově a vodovodní řady Buková - Žár, Bělá - Malonty a v Nových Hradech. Nezbytná je plynofikace Nových Hradů, Horní Stropnice, Žáru a Svéboh. Do stejné kategorie staveb jsou zahrnuty plánované celnice a hraniční přechody v Nových Hradech -Pyhrabrücku, Cetvinách - Leopoldschlagu a objekt pohraniční policie v pohoří na Šumavě.

Ekonomická aktivita obyvatel

Od poloviny 80. let má počet ekonomicky aktivních obyvatel v řešeném území rostoucí tendenci. Je to důsledek dřívější imigrace v rámci tzv. plánovitého doosídlování vymezeného území pohraničí při západní hranici republiky. Z celkového počtu 3450 ekonomicky aktivních osob jich stále nejvíce pracuje v zemědělství a lesnictví (800), přičemž v důsledku strukturálních změn a nových vlastnických vztahů zde bude počet pracovních míst klesat.

V praxi dojde k přeměně velkovýrobních farem na malovýrobu s extenzivními způsoby hospodaření, s ekologickou pastvou na trvalých travních porostech a s reprodukcí přirozeného fytogenofondu. Hospodaření v primární sféře bude navíc omezováno chráněnými územími přírody, mezi která územní plán řadí lesní porost Ulrichov, horský smíšený les Myslivna, rašeliniště v Pohoří a U tří můstků, prameniště Pohorského potoka, Žofínský prales, prales Hojná Voda, mokřady u Přesličkového rybníka, krajinářský park Terčino údolí, lokality Dolní Přibání a Stodůlecký vrch. Navíc se připravují nové rezervace Rapotice, Lužnice, Pivonické skály a Malše s ochranným pásmem koryta řeky.

Perspektivu mají rodinné farmy se zaměřením na chov horského skotu, koní, lososovitých ryb, včel, s pěstováním léčivých a aromatických bylin, to vše ve spojení s ubytováním, agroturistikou a dalšími službami pro cestovní ruch (půjčovny kol, výroba a prodej suvenýrů). Rodinné farmy navrhuje územní plán ve Starých Hutích (asi 100 ha zemědělské půdy), Žofíně (50), Černém Údolí (75), Pohoří na Šumavě (100), Mikulově (200), Cetvinách (200) a Pivonicích (75).

Průmysl a podnikatelské aktivity bude možné rozvíjet ve čtvrté zóně na severním okraji řešeného území, a to pouze za předpokladu jejich hygienické nezávadnosti a minimálního dopadu na životní a přírodní prostředí. Přednost dostanou dřevozpracující podniky a zpracovatelské provozy zemědělských firem. Ve třetí a druhé zóně lze situovat řemeslné dílny jako součást rekreačních objektů nebo rodinných farem zaměřené na výrobu suvenýrů a upomínkových předmětů. Například v Pohoří na Šumavě se nabízí obnovení tradiční malby pod sklo. V průmyslu a soukromém stavebnictví se zaměstnanost i v roce 2010 udrží na stávající úrovni (600), stejně jako denní vyjížďka za prací převážně do Trhových Svinů, Kaplice, Velešína, krajského města a do Rakouska (asi 1200 osob). Počet ekonomicky aktivních se zvýší jen ve službách orientovaných na cestovní ruch a v obchodě, a to na zhruba 600 osob v roce 2010.

Bytová výstavba se soustředí do větších sídelních útvarů v severní části řešeného území, tj. do Nových Hradů, Horní Stropnice, Žáru a Svéboh na Českobudějovicku, do Benešova nad Černou, Malont a Pohorské Vsi v českokrumlovském subregionu. Ostatní sídla, zejména ve vnitřní části území, si ponechají rekreačně obytný charakter, některá (Dobrá Voda, Hojná Voda, Staré Hutě, Klažany, Černé údolí, Děkanské Skaliny, Kuří, Lužnice) zůstanou ryze rekreační. Další, dnes zaniklá sídla (Cetviny, Pohoří na Šumavě, Mikulov, Dolní Přibání, Stříbrné Hutě aj.) se navrhují k revitalizaci.

Bydlení

Navrhovaná obytná výstavba by neměla řešit pouhou reprodukci bytového fondu. Směřuje k rehabilitaci a dotvoření stávajících, obnově zaniklých obcí a záchraně urbanisticky a architektonicky cenných prostorů a objektů. Proto obnova zaniklých sídel vychází podle stabilních katastrů z jejich původních půdorysů s maximálním využitím přírodních materiálů, prvků a forem tradiční zástavby. Nesmí dojít k narušení odpovídající výškové hladiny a k výstavbě konstrukčně, tvarově a objemově nevhodných vícepodlažních panelových bytových domů. Nepřípustný je vznik nových chatových osad a zahrádkářských kolonií mimo již vyčleněné plochy v dříve schválené územněplánovací dokumentaci jednotlivých sídelních útvarů. Při vytápění objektů se počítá s využitím bioplynu.

Plánovaná bytová výstavba vychází z průměrné obložnosti 2,5 obyvatel/byt. V okrese České Budějovice se navrhuje celkem 165 a na Českokrumlovsku 193 nových bytů, většinou v rodinných domech. Se stavbou bytových domů se uvažuje pouze v Nových Hradech, Benešově nad Černou, Horní Stropnici a v Malontech.

Územní plán Novohradské hory předpokládá, že počet trvale bydlícího obyvatelstva se zde bude postupně zvyšovat, a to v návrhové etapě do roku 2005 na 7750 osob (z toho 5100 v českobudějovické části) a ve výhledu do roku 2015 až na 8300 osob (z toho 5350 na Českobudějovicku). Populačně největšími sídly budou stále Nové Hrady (2900 obyvatel v roce 2015), Horní Stropnice (1850), Benešov na Černou (1200) a Malonty (1100). Tento demografický vývoj je však nemyslitelný bez bytové výstavby a odpovídajících pracovních příležitostí.

Jan Kokta