S transformací veřejné správy postupuje předávání kompetencí ze státu na územní a místní samosprávu i v oblasti knihovnictví. V každém kraji bude fungovat jedna krajská knihovna, jejíž funkce přesáhnou hranice sídla.
Krajská knihovna, jako součást systému knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby1), se stane centrem v rámci kraje, a to ve smyslu přímých služeb občanům i ve smyslu služeb pro knihovny kraje a spolupráce mezi nimi.
Co je v daném okamžiku pro obce nejdůležitější? Krajská knihovna bude plnit a koordinovat plnění regionálních funkcí2). Co to bude znamenat pro obce a města znamenat?
Praxe veřejných knihoven za poslední desetiletí potvrdila, že knihovny nemohou pracovat samostatně, bez vzájemné pomoci a spolupráce, zejména ty malé s "dobrovolnými" knihovníky, mají-li být schopny plnit aktuální požadavky a potřeby svých čtenářů a uživatelů.
Pomoc knihovnám v obcích a městech jednotlivých okresů plynula3) z okresních úřadů, a to v podobě finančního zajištění. Zejména menší obce by musely vynakládat značné finanční částky s výsledkem nejistým. V mnoha okresech se osvědčily tzv. regionální funkce, které plní knihovna v okresním městě vůči knihovnám obcí a malých měst. Na cílovou podobu veřejné správy a právo územních a místních samospráv reaguje i zákon č. 257/2001 Sb., knihovní zákon.
Některé nepostradatelné funkce systému knihoven, které dosud plnily okresní knihovny nebo městské knihovny v okresních městech, za finančního přispění příslušných okresních úřadů, přenáší na krajské knihovny.
Regionální funkce
V knihovním zákonu jsou regionální funkce definovány jako "funkce, v jejichž rámci krajská knihovna a další jí pověřené knihovny poskytují základním knihovnám především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb"4).
Krajská knihovna, protože není reálně možné, aby všechny funkce plnila přímo sama, bude ze zákona oprávněna pověřit těmito funkcemi některé z profesionálních knihoven v kraji. S největší pravděpodobností si vybere ty, které úspěšně vykonávaly regionální funkce již v předešlých letech. Krajská knihovna s vybranými knihovnami uzavře písemnou smlouvu, v níž pověří vybranou knihovnu konkrétními službami pro přesně vymezený okruh knihoven obcí.
Takto smluvně pověřená knihovna5) obdrží na realizaci činností a služeb, které regionální funkce představují, předem dohodnutou finanční částku. Stručně řečeno, obce mohou dále využívat tzv. regionálních služeb profesionálních knihoven, tj. metodické pomoci, konzultací, poradenské i vzdělávací pomoci, výměnných souborů knih, reálné pomoci při revizích a aktualizacích knihovních fondů a dalších činností a postupů již v místech zavedených a osvědčených.
Poskytování dotací
Pro nejbližší období, kdy se budou finanční rozpočty krajů utvářet a postupně stabilizovat, existuje vůle státu krajům při tomto úkolu finančně pomoci. Ministerstvo kultury připravuje návrh Nařízení vlády6), kterým se stanoví pravidla poskytování dotace na podporu knihoven. V něm budou m.j. stanoveny i podmínky pro poskytování dotací na podporu zajištění regionálních funkcí knihoven.
V současné době jsou více či méně dokončeny a s příslušnými orgány projednány krajské koncepce knihovnictví. Krajské koncepce směřují k vybudování spolehlivého knihovního systému na svých územích a k postupnému dosažení standardní úrovně knihovnických a informačních služeb i v těch místech, kde v posledních letech nebyly žádné formy pomoci a spolupráce malým knihovnám nabízeny a poskytovány.
Pro všechny obce se nabízí možnost pomoci pro jejich knihovny, a to pomoci reálné.
Tam, kde tato pomoc fungovala i v letech předešlých, jsou knihovníci i zastupitelé jistě o takové možnosti informováni a vědí, že, na jiném organizačním principu - principu samosprávném, bude realizována i nadále. Tam, kde však došlo k rozbití okresních knihovnických systémů bez náhrady, tj. bez vytvoření obdobných způsobů spolupráce a pomoci, bude jistě zajímavé se o konkrétních možnostech do budoucna informovat v příslušné krajské knihovně či v knihovně okresní (městské knihovně v okresním městě).
Je tu však i jedna povinnost pro obce, totiž zajištění kvalitních knihovnických a informačních služeb veřejnosti ve své obci a přihlášení do evidence knihoven7), tj. provozování knihovny ve smyslu zákona č. 257/2001 Sb., knihovního zákona.
Poznámky:
1) § 11 odst. 2 zák. 257/2001 Sb., knihovního zákona
2) § 11 odst. 3 zák. 257/2001 Sb.,
3) v mnohých ještě do konce roku 2002 plyne
4) termín "základní knihovna" vyjadřuje funkční typ knihovny, především knihovny obcí a měst a nemá nijaký vliv na jméno, resp. oficiální název knihovny jako organizace, viz § 12 zák. č. 257/2001 Sb.
5) termín "pověřená knihovna" se nekryje významově ani místně s termínem "pověřená obec"
6) podle § 15 odst. 3 zákona č. 257/2001 Sb.
7) § 5 zákona č. 257/2001 Sb.
Ladislava Zemánková,
odbor knihovnictví Národní knihovny ČR
|