Územní správa a veřejná doprava

Soustava orgánů veřejné správy na úseku veřejné dopravy je tvořena Ministerstvem dopravy a spojů, krajskými úřady, městy, obcemi s pověřenými obecními úřady s rozšířenou působností v oblasti výkonu státní správy, obcemi, do 31. 12. 2002 okresními úřady a dále specializovanými správními úřady na jednotlivých úsecích dopravy (zejména Drážní úřad).

Významnou změnou pro veřejnou správu i výkon státní správy v oblasti veřejné dopravy bylo konstituování krajů. Toto řešení vzhledem k územnímu rozsahu krajů nabídlo sjednocení a aplikaci principiálně stejných nebo podobných rozhodovacích postupů při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnou silniční, železniční a městskou osobní dopravou a uplatnění jejich vzájemné integrace na úrovni kraje.

V oblasti veřejné linkové autobusové dopravy a veřejné železniční osobní dopravy došlo v posledních dvou letech k novelám obou rozhodujících oborových dopravních zákonů:

[*] zákon č. 150/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,

[*] zákon č. 23/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úpravu obsaženou v těchto novelách následně doplnily dvě prováděcí vyhlášky:

[*] vyhláška č. 50/1998 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové dopravě,

[*] vyhláška č. 36/2001 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy.

Povinnosti okresních úřadů

Úkolem státu je formulování státní objednávky, jíž zajistí základní dopravní obslužnost a poskytnutí podpory pro zabezpečení takového rozsahu přepravy, kterou dopravní obslužnost zabezpečí. Touto podporou je úhrada prokazatelné ztráty vzniklá plněním závazků veřejné služby.

V zákoně č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů je v § 19a dopravní obslužnost definována takto: "Základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Rozsah podílu státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanoví podle místních podmínek územního obvodu okresu a výše rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, příslušný okresní úřad."

Podle tohoto zákona se základní dopravní obslužnost zabezpečuje vzájemným propojením jednotlivých linek a spojů a propojením s veřejnou osobní drážní dopravou. K zabezpečení základní dopravní obslužnosti je dopravní úřad okresního úřadu oprávněn použít ustanovení § 19 o závazcích veřejné služby a § 19b o prokazatelné ztrátě.

V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, v § 39 b, je dopravní obslužnost definována takto: "Základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu."

K zabezpečení základní dopravní obslužnosti (dále jen ZDO) je dopravní úřad okresního úřadu oprávněn použít ustanovení § 39 o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a dráze regionální a § 39a o prokazatelné ztrátě. ZDO železniční dopravou se zabezpečuje provozem osobních a spěšných vlaků.

Již zmíněným institutem pro zajištění základní dopravní obslužnosti je závazek veřejné služby. Tímto závazkem se podle zákona o silniční dopravě i podle zákona o dráhách rozumí závazek provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové a drážní osobní dopravě ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území.

Tento závazek může vzniknout na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem a dopravcem nebo v případě naléhavé potřeby může tento závazek vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu ještě před uzavřením písemné smlouvy.

Kraje

V zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích, je stanoveno, že kraj má právo na samosprávu ve věcech, které stanoví zákon a působnost v těchto věcech je samostatnou působností kraje (§ 14).

Dále kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon a působností v těchto věcech je přenesenou působností kraje (§ 29).

Zastupitelstvo rozhoduje o věcech patřících do samostatné působnosti. Podle § 35 odst. 2 zastupitelstvu je mimo další vyhrazeno:

[*] stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje /písm. g)/,

[*] schvalovat rozpočet kraje a schvalovat závěrečný účet kraje /písm. i)/.

Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu nebo zvláštnímu orgánu. Mimo jiné přezkoumává správní rozhodnutí vydaná okresními úřady a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně ve správním řízení.

Kraj na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení) v samostatné působnosti v oblasti veřejné linkové osobní a drážní dopravy dále:

[*] reprezentuje veřejný zájem ve svém území,

[*] stanoví rozsah dopravní obslužnosti pro své území - mimo městskou dopravu, která zůstává v působnosti měst.

Krajský úřad ve výkonu státní správy v přenesené působnosti v silniční dopravě:

[*] vydává licence pro vnitrostátní linkovou dopravu,

[*] schvaluje jízdní řády ve správním řízení, schválené jízdní řády předává do celostátního informačního systému o jízdních řádech (dále jen CIS JŘ),

[*] vykonává veškerou správní agendu související s předchozími body.

Přechodné období

Okresní úřady zabezpečují dopravní obslužnost podle zákonů č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Její rozsah vymezují tyto dva zákony a podrobnosti stanoví dvě výše uvedené prováděcí vyhlášky.

Podle státního rozpočtu půjdou ještě v roce 2002 veškeré finanční prostředky na částečnou úhradu prokazatelné ztráty z provozu veřejné linkové autobusové a drážní osobní dopravy do rozpočtů okresních úřadů. Smlouvy o závazcích veřejné služby budou s dopravci pro rok 2002 uzavírat dopravní úřady okresních úřadů.

Působení okresních úřadů se promítne do působnosti krajů v roce 2002 především v oblasti jízdních řádů.

Podle zákona o silniční dopravě provádějí orgány veřejné správy jejich schvalování pro veřejnou linkovou autobusovou dopravu a podle zákona o dráhách uplatňuje požadavky na počet a časové vedení jednotlivých osobních a spěšných vlaků (240 dnů před dnem platnosti jízdního řádu, a jejich projednávání s provozovatelem dráhy, 120 dnů před dnem platnosti nových jízdních řádů a 15 dnů před dnem platnosti jízdního řádu, jedná-li se jen o jejich změnu).

Platnost současných jízdních řádů končí dnem 14. 12. 2002. V této činnosti zejména pro nové jízdní řády na rok 2003 je nezbytná spolupráce dopravních úřadů okresních úřadů a příslušných orgánů krajů.

Vzhledem k tomu, že zákon o státním rozpočtu prostředky na částečnou úhradu prokazatelné ztráty dopravců z provozu směruje v roce 2002 ještě v rámci územních rozpočtů do okresních úřadů, a protože je v roce 2002 působnost ve věcech ZDO zatím v rozhodující míře v rukou okresních úřadů, bude asi nezbytné chápat aktivity krajů jen jako přípravu působností v oblasti zajišťování dopravní obslužnosti svých území veřejnou osobní silniční a drážní dopravou až od roku 2003.

Naplnění zákona o krajích bude tudíž spočívat v administrativním převzetí agendy spojené se zajišťováním základní dopravní obslužnosti.

Orgány krajů musí ve spolupráci s příslušnými okresními úřady vyřešit zajištění základní dopravní obslužnosti v roce 2002 po platnosti stávajících jízdních řádů, v době od 15.12. až do 31. 12. 2002, a to jak z hlediska rozsahu provozu, tak i z hlediska způsobu finančního zabezpečení těchto dvou týdnů.

Kraje, resp. jejich orgány v souladu s § 35 odst. 2 písm. g) zákona o krajích v rámci stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti na rok 2003 podle zákona o dráhách uplatní požadavky na počet a časové vedení jednotlivých osobních a spěšných vlaků (240 dnů před dnem platnosti jízdního řádu tj. nejpozději do 19. 4.) a projednají je s provozovatelem dráhy (120 dnů před dnem platnosti nových jízdních řádů a 15 dnů dnem platnosti jízdního řádu, jedná-li se jen o jejich změnu).

V tomto případě a z důvodu zajištění maximální kontinuity je naprosto nezbytná spolupráce s dopravními úřady příslušných okresních úřadů. Tyto aktivity se totiž uskuteční ještě v průběhu roku 2002.

Obdobně musí kraje postupovat v případě schvalování jízdních řádů dopravcům v linkové osobní autobusové dopravě v souladu s § 17 zákona o silniční dopravě. Vzhledem k době platnosti stávajících jízdních řádů, která končí dnem 14. 12. 2002, je spolupráce s dopravními úřady příslušných okresních úřadů při schvalování řádů na rok 2003 naprosto nezbytná.

Situace v roce 2003

Návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, sněmovní tisk č. 1160, část devadesátá šestá, návrh novely zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů nově vymezuje pojem dopravních úřadů, kterými budou zásadně krajské úřady, které v přenesené působnosti vykonávají státní správu.

Výjimka je s ohledem na zvláštní charakter městské autobusové dopravy a taxislužby stanovena u těchto druhů dopravy.

S ohledem na vytvoření krajů jako vyšších územních samosprávných celků se navrhuje příslušným způsobem upravit ustanovení o základní dopravní obslužnosti. Namísto okresního úřadu bude podíl státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanovovat pro svůj územní obvod kraj.

V návaznosti na předchozí změny je v ustanovení o prokazatelné ztrátě stupeň veřejné správy "okres" nahrazen stupněm "kraj". Vzhledem k tomu, že hospodaření kraje podle vlastního rozpočtu je samostatnou působností, budou tyto činnosti vykonávány jako samostatná působnost krajů.

S ohledem na vytvoření krajů je třeba i v ustanovení o ostatní dopravní obslužnosti vycházet z územní jednotky, v níž bude zajišťována základní dopravní obslužnost, tj. od kraje.

Státní odborný dozor

Vzhledem k novému vymezení pojmu dopravní úřad v § 2 odst. 20 je nutno změnit i ustanovení o státním odborném dozoru. Působnost Ministerstva dopravy a spojů je i nadále stanovena pozitivně, dopravní úřady vykonávají tento dozor v ostatních věcech včetně dozoru nad financováním dopravní obslužnosti.

Návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, sněmovní tisk č. 1160, část devadesátá sedmá, návrh novely zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů určuje, že vlastník celostátní a regionální dráhy má povinnost pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti v rámci územního obvodu kraje namísto dosavadního obvodu okresu.

Přednostně udělí drážní správní úřad licenci k provozování drážní dopravy žadateli, který bude provozovat veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní obslužnosti v rámci územního obvodu kraje namísto okresu.

Drážní správní úřad bude napříště projednávat žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy s krajským úřadem, v jehož obvodu činnosti je drážní dopravou, která má být omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost, a tento kraj bude mít též povinnost projednat své stanovisko s dotčenými obcemi.

Navrhuje se, aby závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje, jménem státu uzavíral s dopravcem kraj, který je k výkonu této činnosti příslušný. Bude jím ten kraj, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována.

Povinnost okresního úřadu dbát při uzavírání závazku veřejné služby na vzájemné propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou bude příslušet podle navrhované úpravy kraji stejně jako bude kraj hradit ze svého rozpočtu dopravci vzniklou prokazatelnou ztrátu.

Dopravce povede oddělenou analytickou evidenci závazků veřejných služeb podle jednotlivých krajů.

Dosavadní územní obvod okresu pro účely dopravní obslužnosti podle § 39b odst. 1 a 2 a § 39c a 39d odst. 1 bude nahrazen územním obvodem kraje.

Působnost okresních úřadů na úseku jízdních řádů bude vykonávat podle nové právní úpravy kraj.

Dochází k upřesnění, že stanovené činnosti jsou výkonem přenesené působnosti. Pokud jde o obě prováděcí vyhlášky (č. 50/1998 Sb. a č. 36/2001 Sb.), ty budou zjevně platit v dnešní podobě i nadále, neboť jejich novelizace se zatím nechystá - není to z věcných důvodů nezbytné.

Obecný cíl reformy veřejné správy mající vést k přiblížení veřejné správy občanovi díky provedení decentralizace a dekoncentrace v oblasti veřejné dopravy a dopravní obslužnosti neplatí.

V tomto segmentu dopravy přináší reforma téměř výhradně centralizaci spočívající v převedení správních agend na vyšší stupeň veřejné správy, tj. krajský, což vyplývá z návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (sněmovní tisk č. 1160).

Dopravním úřadem bude podle tohoto zákona pro většinu agend krajský úřad vykonávající státní správu v přenesené působnosti. Jedná se o změnu oproti předchozí úpravě, kdy rozhodování o dopravní obslužnosti, tedy stanovování rozsahu dopravní obslužnosti pro své území - mimo městskou dopravu - měl provádět kraj v samostatné působnosti na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, (krajské zřízení) od 31. 12. 2002 (kdy dojde k zrušení okresních úřadů).

Do té doby je stanovování rozsahu dopravní obslužnosti ve svých územních obvodech v kompetenci okresních úřadů, tedy dekoncentrovaných orgánů státní správy.

Jana Krátká,

doktorantka, katedra veřejné správy a regionálního rozvoje VŠE Praha