Chceme komunikovat s občany

[*] Netočí se vám hlava? Z výšky vaší kanceláře, z odpovědnosti a velkého skoku ve vaší kariéře?

Je to nepochybně značný rozdíl a velkou odpovědnost tady skutečně cítím. V mnohém mi tato práce připomíná působení na šternberské radnici. Strávil jsem tam sedm let, a také díky tomu se mi daří rychleji se s touto prací sžívat.

[*] Není to tak dávno, kdy jednání olomoucké krajské rady přerušil požární poplach, který ovšem spustila závada na vzduchotechnice. Objevily se v budově ještě další závady?

S dodavateli stavby jsme například řešili zatékání do podzemních garáží. Zjistili jsme, že do nich prosakuje voda z parkovací plochy nad garáží, takže se musí provést celá izolace znovu. Měli jsme také potíže s klimatizací v sálech pro jednání zastupitelstva i rady. Teplota se v nich nedala regulovat, takže tam bylo hodně teplo nebo zase zima. Chvíli zlobily výtahy a objevily se i další závady. To bývá u staveb obvyklé, dovedl bych si však představit, že by těch vad mohlo být méně.

[*] Stavební ruch je u krajského úřadu i nyní. Proč?

Tentokrát souvisí se změnou celkového dopravního řešení před hlavním železničním nádražím, kterou tady provádí město Olomouc. Vydláždí se přitom i plochy před budovou krajského úřadu. Buduje se zde také dvoupodlažní podzemní parkoviště pro 341 vozidel, jehož část budou moci využívat i návštěvníci krajského úřadu.

[*] Kolik lidí pracuje na kraji a jsou to většinou bývalí zaměstnanci okresních úřadů?

V únoru měl 178 zaměstnanců, i když rada ke konci loňského roku schválila, že jich může být 190. Pracovníky přibíráme podle skutečných potřeb a nesnažíme se za každou cenu naplnit povolené limity. Jsou tady lidé z okresních úřadů, ze samospráv a přijali jsme i lidi, kteří ve veřejné správě nikdy nepracovali. Chtěli jsme, aby tady byli zaměstnanci se zkušenostmi i s novým pohledem na věc.

[*] Je pravda, že úředníci dostali počítače až koncem minulého roku a že předtím si kraj musel alespoň část této techniky pronajmout?

S počítači byly zpočátku velké problémy, a to proto, že se státní zakázka neuskutečnila v prvním čtvrtletí loňského roku, jak se předpokládalo. Začínali jsme s několika počítači, které nám zajistil okresní úřad. Další jsme si postupně pronajímali a půjčovali. Řada z nich však neměla optimální konfiguraci a kvalitu. Některé odbory neměly tiskárnu a o počítač se dělilo více lidí. Bylo to pro mé kolegy docela namáhavé a organizačně složité.

Počítače ze státní zakázky přišly koncem roku, vybavení se podstatně zlepšilo, nicméně ideální to ještě není. Ještě musíme doladit programy i počítačovou síť. I přes tyto potíže jsme však byli jedním z prvních krajů, který měl vlastní stránky na internetu.

[*] Už je jasné, že krajům nebudou stačit budovy, které se pro ně připravily. Kam další úředníky posadíte vy?

Když jsem nastupoval do funkce ředitele, Ministerstvo vnitra nám doporučilo, abychom přijali 189 lidí. Nicméně budova se připravovala pro zhruba 160 zaměstnanců. Někteří zaměstnanci proto museli zůstat v pronajatých prostorách, které užívali ještě před dokončením krajského úřadu. Pro zaměstnance, kteří k nám budou ještě delimitováni, hledáme prostory již několik měsíců. Jednáme například o budově okresního úřadu nebo budově policie, která je několik desítek metrů odtud.

[*] Proč začne kraj vydávat vlastní časopis a proč jste tuto zakázku zadali pražské firmě?

Radnice oslovují své obyvatele prostřednictvím zpravodajů a i my hledáme způsob komunikace s občany kraje. Chceme jim předávat informace o tom, co se v kraji děje a dát jim také možnost, aby na něho mohli reagovat. Zpravodajství ve sdělovacích prostředcích není vždy vyvážené, nemá možnost věnovat krajům takový prostor, jaký bychom si představovali. Pražskou firmu jsme vybrali proto, že přišla s nejlepší nabídkou.

[*] Olomoucký kraj začal také poměrně čile komunikovat s některými evropskými regiony. Co si od toho slibuje?

Jednáme s vojvodstvími v Polsku, která sousedí s našim krajem na severu. S opolským vojvodstvím už dokonce projednáváme smlouvu o vzájemné spolupráci. Zapojili jsme se i do projektu pěti evropských regionů, prostřednictvím kterého bychom měli být v užším kontaktu s regiony z Francie, Irska, Itálie a Německa, mimo jiné při přípravě projektů financovaných ze strukturálních fondů. Navštívila nás také delegace z Vojvodiny, což by mohlo být impulsem ke spolupráci s dalším regionem. Chceme se otevřít na všechny strany, nejen na západ.

[*] S opolským vojvodstvím si kraj chce pomáhat při hrozících záplavách. Co ještě můžete společně řešit?

Příhraniční styk s Polskem má v současné době mnoho omezení, která by se mohla zrušit. Můžeme také jednat o tom, kudy by měly vést některé silniční tahy. Opolské vojvodství nám také nabídlo, abychom využili jeho kancelář v Bruselu.

[*] Kraj může letos investovat 173 miliónů korun. Aby je utratil co nejefektivněji, připravuje se soukromou firmou operační plán. To už pomalu vypadá, že najíždíte na model, který používá Evropská unie při rozdělování peněz ze strukturálních fondů.

Určitá podobnost tady skutečně je. Připomínám jen, že tento model programování investic původně pochází z USA. Myslíme si, že je to způsob, jak peníze rozdělit tak, aby za určitou dobu skutečně přinesly nějaký pozitivní zlom.

Chceme finanční zdroje směřovat do kvalitně připravených projektů, které přinesou významný, a zejména měřitelný efekt. Již dříve jsem byl svědkem toho, že některá ministerstva rozdělovala peníze systémem "prší". Každý dostal trošku, ale v důsledku pak nebylo mnoho vidět. Bohužel se přitom hodnotilo jen množství vynaložených peněz.

[*] Je chvályhodné, že peníze na investice chcete efektivně rozdělit. To ovšem neřeší základní problém, že je jich málo.

Přesto je velmi důležité nastavit správný mechanismus jejich rozdělování. Málo peněz má ostatně i jednu výhodu. Snadněji si investice můžeme pohlídat a v případě potřeby nastavený systém včas vyladit. Nicméně lze očekávat, že v budoucnu budou mít kraje přece jen více peněz než nyní.

Anna Kavková