Městská muzea prožívají renesanci

Jsou muzea, která dál vytvářejí sbírky, odborně pracují, mají potřebné laboratoře, podávají žádosti o granty. Ale jsou i muzea, která jsou vlastně expozicemi či výstavami přístupnými třeba i jen několik dnů v roce. Vše vychází z místních podmínek a je také financováno z městských nebo obecních rozpočtů.

Muzeum a galerie v Moravském Krumlově

V době vzniku současných okresů se řada městských muzeí, které do té doby byly samostatnými subjekty, stala součástí nebo pobočkami okresního muzea. To je i případ muzea v Moravském Krumlově (6,2 tis. obyv., okres Znojmo), které bylo řadu let detašovaným pracovištěm Jihomoravského muzea ve Znojmě.

Od počátku 90. let je Muzeum a galerie Knížecí dům jednou ze složek městského kulturního střediska, příspěvkové organizace zřizované městem. I když bylo zdejší muzeum součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě, zůstaly v Moravském Krumlově všechny sbírkové předměty i odborná knihovna, odděleně byla nadále vedena jejich evidence. Proto nic nestálo v cestě opětovnému osamostatnění muzea.

Muzeum bylo založeno v roce 1907 a je umístěno v nejstarším domě ve městě, postaveném ve 13. století. Po převzetí muzea městem v roce 1991 byl dům opraven, v půdních prostorách vznikly depozitáře. Budova je majetkem města, sbírky patří státu a budou zapsány do celostátní evidence sbírek.

Sbírky muzea jsou především z oboru archeologie, ale jsou zde i sbírky numismatické, nábytek, zbraně atd. Celkový počet sbírkových předmětů překročil 8 tisíc, odborná knihovna má více než 500 svazků.

Ve dvou místnostech je umístěna galerie, která pořádá každé dva měsíce výstavu. Vystavují se obrazy, grafika, sochy, dřevěné objekty, keramika atd. Náklady na pořádání výstavy hradí městské kulturní středisko, na vystavujícím je finančně zajistit vernisáž. Galerie je využívána i k pořádání komorních koncertů.

V muzeu pokračuje badatelská činnost, zázemí zde nachází místní badatelé a studenti. Muzeum v Moravském Krumlově mělo svým způsobem štěstí. Je řada městských muzeí, jejichž sbírky převzalo muzeum s okresní působností, a po znovuzahájení své činnosti musela začít úplně od začátku.

Městské muzeum Čelákovice

Městské muzeum v Čelákovicích (10,2 tis. obyv., okres Praha-východ) je nejstarším muzeem na okrese. Bylo založeno díky zájmů představitelů obce v roce 1903, kdy jeho sbírky čítaly několik desítek sbírkových předmětů umístěných v jedné z místností radniční budovy. V letech 1983 - 1989 bylo pobočkou Okresního muzea v Brandýse nad Labem, ale evidence i veškeré sbírky zůstaly v Čelákovicích.

Současné muzeum je od roku 1990 opět příspěvkovou organizací zřizovanou městem, budovy muzea jsou majetkem města. Muzeum je umístěno v objektu tvrze, bývalém středověkém šlechtickém sídle, jehož počátky spadají do období kolem roku 1300. Její současná goticko-renesanční podoba je výsledkem náročné rekonstrukce. Od roku 1983 jsou v budově zpřístupněny nové muzejní expozice (přírodovědná, archeologická a historická), ve výstavní síni jsou pořádány krátkodobé tematické výstavy. Síň Jana Zacha je místem konání komorních koncertů a dalších akcí. Součástí muzea je specializovaná expozice o košíkářství, která je situována do rodného domku malíře Čeňka Jandy.

Třetím pracovištěm muzea je objekt v Rybářské ulici, kde se nachází archeologické depozitáře a laboratoř. Sbírky, které představují víc než půl miliónů sbírkových předmětů, jsou majetkem státu a budou podléhat celostátní evidenci sbírek. Odbornou knihovnu muzea tvoří 11 tisíc svazků. Pracovníci muzea se věnují odborné práci, od 70. let zajišťuje muzeum archeologickou památkovou péči v téměř padesátce lokalit, probíhá řada archeologických výzkumů.

Muzeum vydává jednotlivé publikace - např. Hlas domova I a II (literáti a výtvarníci), podílí se i na Středočeském vlastivědném sborníku, který vydává roztocké muzeum.

Městské muzeum Netvořice

Ve zcela jiné situaci je Městské muzeum v Netvořicích (1129 obyv., okres Benešov). Bylo založeno v roce 1919 a u jeho zrodu stáli zdejší učitelé, jejichž snahou bylo seznámit stále více přicházejících turistů s historií Posázaví. V roce 1931 byla přistavena současná budova muzea. O její výstavbu se zasloužil Spolek rodáků založený v roce 1904. Jeho členy byli lidé, kteří žili a pracovali v Praze, ale kořeny měli v Netvořicích. Spolek rodáků se i dlouhá léta staral o veškerý provoz muzea.

Hlavní část expozice tvoří sbírka jemné kameniny z nedalekého Týnce nad Sázavou. V přízemí je od roku 2000 vystavena sbírka medailí, plaket a vyznamenání. Následují dva přístupné depozitáře, v nichž si každý z návštěvníků najde pro sebe něco zajímavého. Vystaven je porcelán, šicí stroje, máselnice, staré fotografie, cínové nádobí, malovaný nábytek, vycpaniny zvířat atd. Muzeum je součástí zdejšího obecního úřadu od roku 1990, budova muzea i sbírkové předměty jsou majetkem obce.

Muzeum má samostatně vedenou evidenci sbírkových předmětů, která se v současné době převádí na počítačové zpracování. Celkově má 3600 sbírkových předmětů. Odborná knihovna a archív se zatím zpracovávají. Uvažuje se o jejich zapsání do celostátní evidence sbírek - zejména fondu týnecké kameniny. Od roku 1996 je muzeum úspěšné v podávání žádostí o granty poskytované Ministerstvem kultury. Za takto získané prostředky se podařilo restaurovat hasičský prapor (v tomto případě podával žádost Spolek rodáků a přátel netvořického muzea), konzervovat a vystavit mince, konzervovat vysoká kola

Zájem o vznik obecních muzeí roste

O těchto snahách si můžeme přečíst v celostátním a regionálním tisku, ale i na stránkách obecních zpravodajů. O zřízení muzea uvažuje radnice v Letovicích (6,7 tis., okres Blansko). Městské kulturní středisko začalo před několika lety se shromažďováním budoucích exponátů. Jde většinou o listinný materiál, pohlednice, ale i v místě dříve vyráběnou keramiku, obrazy zdejších malířů atd. Sbírka čítá zatím kolem čtyř set kusů a stále se rozrůstá.

Po organizační stránce by se muzeum mělo stát součástí městského kulturního střediska. Zatím je vypracována studie na budovu, v niž má být muzeum umístěno. Ale vše záleží na získání finančních prostředků.

Sbírky a jejich evidence

Je potěšitelné, že do celostátní evidence sbírek, která je dána zákonem č. 122/2000 Sb. a vyhláškou č. 275/2000 Sb, jíž se tento zákon provádí, mají snahu zapsat své sbírky (nebo jejich části) i malá muzea, u nichž je vlastníkem sbírky obec. U sbírek, které jsou ve vlastnictví státu nebo územního samosprávného celku, provede Ministerstvo kultury zapsání automaticky, a to na základě údajů sdělených organizací spravující sbírky.

Celostátní evidence sbírek má zajistit jejich další uchování a ochránit sbírky před případným rozprodáním.

Bude vícezdrojové financování?

Některá městská muzea vykonávají činnosti, které přesahují městskou funkci (například Městské muzeum v Čelákovicích). Mají rozsáhlé sbírkové fondy a celková jejich činnost odpovídá činnosti muzea okresního charakteru. Městská muzea jsou v současné době zcela financována z rozpočtů příslušných měst. A naopak muzea v okresních městech prezentují i město, v němž mají sídlo a toto město na provoz muzea finančně nepřispívá. Řadu otázek v této oblasti snad časem vyřeší probíhající reforma veřejné správy.

Eva Veselá