Územní plán Písecko

Celková výměra území zahrnuje 509 km2 a 41 obcí nebo jejich části s 57,8 tisíci obyvatel, přičemž Písek, Protivín a Milevsko mají statut města. Jedná se o tu část píseckého okresu, která není řešena v rámci územního plánu VÚC Orlická nádrž.

Funkci silného regionálního centra plní Písek, střední Milevsko a slabou regionální funkci mají Bernartice a Protivín. Jako silná lokální centra byly vybrány obce Kovářov, Chyšky a Sepekov, jako střední lokální centra obce Kestřany, Putim a jako slabá lokální centra ostatní obce.

V souladu se zákonem č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů byly vytipovány stavby označené jako veřejně prospěšné. Nejvíce je jich v silniční dopravě.

Jde například o křižovatku rychlostní komunikace R 4 se silnicí I/20 na Nové Hospodě, průtahy a přeložky silnice I/29 v Písku, Bernarticích, její úpravu mezi okresním městem a Dolními Novosedly, křižovatky se silnicí I/20 v Protivíně aj.

V železniční dopravě by mělo dojít ke zdvoukolejnění tratí Protivín - Dívčice, Protivín - Strakonice a k elektrifikaci páteřní trati okresu z Písku až do Zdic. V elektroenergetice se počítá s rozvodnami v Písku a Milevsku a s výstavbou vedení vysokého napětí v trase Drhovle - Chlaponice.

Poměrně rozsáhlý je i výčet vodohospodářských staveb. Jde o modernizaci úpravny vod v okresním městě, rekonstrukci vodovodních řadů v Sepekově a Heřmani, nové vodovody v Dobřemilicích, Klukách, Květuši, Pasekách, Ratiboři a Stříteži nebo o nové vodojemy v Bečelově, Přeštěnicích a Těšínově. Nesporné ekologické hodnoty regiony podpoří nové čističky odpadních vod v Dobřemilicích, Hrazanech, Hrejkovicích, Okrouhlé, Pasekách, Stříteži, Vlksicích a jejich rekonstrukce v Písku, Protivíně a Zběšičkách.

Jako veřejně prospěšné stavby je označena i nová technická a dopravní infrastruktura v rámci průmyslových a podnikatelských zón Písek-sever a Nová Hospoda.

Kovářovsko a Chyšecko

Tento subregion sousedí se Středočeským krajem. Tvoří jej Votická a Vlašimská pahorkatina, kde nadmořská výška osciluje mezi 500 a 750 metry, s roztroušenými balvany, kamenitou půdou, špatně přístupnými pozemky a četnými původními porosty.

Centry osídlení jsou obce Hrejkovice, Chyšky a Kovářov, v nichž je dostatek ploch pro veřejnou vybavenost i pro podnikatelské aktivity. S novými výrobními plochami zde územní plán nepočítá; využity budou stávající areály zemědělské výroby. Na území Hrejkovic by se měl počet trvale bydlícího obyvatelstva ze stávajících 508 osob postupně zvyšovat na 545 v roce 2015 a na této úrovni stagnovat i výhledově. Tomu odpovídá i předpokládaná výstavba 75 bytů.

V obci Chyšky je stávající občanská vybavenost situována především v její centrální části. Nová občanská vybavenost se navrhuje v severovýchodní a severní části sídla. V části obce Ratiboř se nabízí změna využití bývalého vojenského prostoru.

I z tohoto důvodu by měl počet obyvatel postupně růst - z 1116 na 1150 osob v roce 2015 a na 1180 v roce 2025. Růst má i počet trvale obydlených bytů z 384 na 430 a výhledově dosáhnout počtu 450 bytových jednotek.

V Kovářově existuje relativně pomalý nárůst požadavků na bydlení. Proto jednotlivé stavební pozemky navazují na stávající zástavbu podél komunikací, což je výhodné i z hlediska napojení na inženýrské sítě. Demografický potenciál však zde umožní výhledově nárůst počtu trvale bydlícího obyvatelstva o zhruba 250 osob.

Milevsko a Mirovicko

Oblast Milevsko navazuje na Kovářovsko a Chyšecko, proto je i krajinný ráz podobný předchozímu subregionu. Pouze terénní rozdíly jsou mírnější. Hlavní centra osídlení představují Milevsko, Bernartice, Sepekov a Veselíčko.

Milevsko, populačně druhé největší město píseckého okresu, je sídlem největšího zaměstnavatele v okrese - ZVVZ. Největší urbanistický rozvoj je plánován v jižním a jihozápadním sektoru města s obytnou funkcí, ve východní části se počítá s rozvojem výrobní a podnikatelské zóny. Centrální část bude i nadále plnit funkci integrované veřejné vybavenosti s bydlením. Výhledově se proto předpokládá, že v roce 2025 počet obyvatel Milevska dosáhne 10 tisíc a počet trvale obydlených bytů 3,8 tisíc.

Bernartice jsou spádovou obcí a v rámci svého správního obvodu vykonávají v rámci přenesené pravomoci stavebního úřadu i státní správu pro obce ležící na jihovýchodní periférii okresu. Její centrum bude i nadále plnit integrující funkci veřejné vybavenosti, služeb a bydlení. Rozvoj nízkopodlažní zástavby se koncentruje v jihovýchodní části sídla, pro výrobu, sklady a podnikatelské aktivity územní plán vymezuje plochy mezi navrhovaným silničním obchvatem a okrajem stávající zástavby v severozápadním kvadrantu.

Počet trvale obývaných bytů by se měl v Bernarticích postupně zvyšovat z dnešních 470 na 510 v roce 2015 a na 580 v roce 2025. Koresponduje to s demografickým vývojem předpokládajícím stálé přírůstky počtu obyvatel až na výhledových 1480 osob.

Sepekov se rozkládá pouze 3 km jihovýchodně od Milevska. Urbanistický návrh rozvoje obce posiluje zejména její obytnou funkci a následně určuje plochy pro podnikání a výrobu. V centrální části sídla se počítá s rekonstrukcemi a úpravou některých objektů pro funkci obytnou a integrovanou. Výhledově přibude zhruba 100 bytových jednotek a populace vzroste z dnešních 1340 osob na 1450.

Subregion Mirovicko zahrnuje severozápadní okraj okresu Písek. Je součástí Březnické pahorkatiny, kde se nadmořská výška pohybuje kolem 500 metrů. Centrum osídlení a spádová obec Mirovice leží z větší části již za hranicemi řešeného území. Přesto má pro tuto oblast zásadní význam; je nejbližší obcí s komplexním veřejným vybavením, navíc s nabídkou pracovních příležitostí v drůbežářském závodě a v připravované průmyslové zóně.

Ze správního území Mirovic leží v řešeném území její čtyři části (Kakovice, Ohař, Ráztely a Řeteč), v nichž se počítá do roku 2025 jen s nepatrným populačním přírůstkem o 10 osob a zhruba 15 novými bytovými jednotkami.

Miroticko

Tato oblast se krajinným reliéfem podobá předchozímu Mirovicku. Mirotice, jejichž jádrová část leží také mimo řešené území, jsou přirozenou spádovou obcí subregionu. Pracovní příležitosti nabízejí v tradičních zprivatizovaných nábytkářských provozech a v zemědělské výrobě.

Ze správního území Mirotic patří do řešeného území pět katastrů (Bořice, Jarotice, Lučkovice, Stráž a Strážovice), kde se počet obyvatel (130) stejně jako počet bytů (60) v podstatě nezmění.

Písecko

Jedná se o jihozápadní část okresu včetně okresního města na severu této oblasti. Krajinnou dominantou je Písecká pahorkatina a především její část zvaná Mehelnická vrchovina, známá také jako Písecké hory. Tento výrazný geomorfologický hřbet s nadmořskou výškou přesahující 600 metrů se táhne jihovýchodním směrem od města Písek, na jehož urbanizované území přímo navazuje. Tato skutečnost, společně s vyhlášením Přírodního parku Písecké hory, předurčuje jeho rekreační využití i do budoucna.

Na jihu, v okolí Protivína, na Písecko zasahuje plochý reliéf Českobudějovické pánve s nadmořskou výškou kolem 400 metrů a četnými vodními plochami. Hlavní centra subregionu představují okresní město Písek a město Protivín, do nichž se soustředí nejen administrativa, správa a veřejná vybavenost, ale také pracovní příležitosti ve výrobě.

Urbanistický návrh města Písek vychází z důsledné organizace funkčních ploch, tak aby se minimalizovaly případné střety a kolize. Rozvojové plochy bydlení jsou situovány do proluk a volných pozemků v rámci stávajícího zastavěného území, přičemž se počítá i s regenerací a přestavbou bytového fondu. Na základě dílčích studií byly po obvodě urbanizovaného prostoru vymezeny nové plochy pro výstavbu převážně rodinných domů.

Plochy určené pro rozvoj průmyslu a podnikání se nacházejí v severní části města, v prostoru Dobešic se navrhuje nová průmyslová zóna. Každodenní rekreace a sport se koncentruje do míst veřejné zeleně, která bude vhodně doplněna a napojena na okolní krajinu. Město je však vhodné i jako centrum krátkodobé a střednědobé rekreace.

Celkový počet obyvatel okresního města by se měl plynule zvyšovat z dnešních 29,6 tisíce na 30,1 tisíce v roce 2015 a na 31,5 tisíce osob v roce 2025. Také trvale obydlených bytů by mělo postupně přibývat - ze současného počtu 11 tisíc bytových jednotek na 12,1 tisíce v roce 2015 a výhledově na 13,2 tisíce.

Urbanistický rozvoj Protivína počítá s rozvojem obytné funkce zejména na jižní a východní periferii města. Občanská vybavenost a služby se budou koncentrovat u obchvatu silnice I/20, s rozvojem průmyslu a podnikání se počítá v nové průmyslové zóně severně od Protivína.

Počet dnešních 4,9 tisíce obyvatel by se neměl měnit. Zlepšit by se ale měla úroveň bydlení - bytů přibude celkem sto.

Územní plán velkého územního celku Písecko předpokládá, že celkový počet zde žijících obyvatel se bude postupně zvyšovat z dnešních 57 830 osob na 59 963 v roce 2015 a v roce 2025 přesáhne 63 tisíc. To bude reálné jen za předpokladu dodržení plánované bytové výstavby. Ta počítá s postupným přírůstkem bytů určených pro trvalé bydlení ze stávajících 21 340 jednotek na 23 323 v roce 2015 a ve výhledovém roce 2025 až na 24 868.

Jan Kokta